Od setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem se nečeká zásadní průlom, shodli se bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla (SOCDEM) s bývalým velvyslancem při NATO Jakubem Landovským v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou. Poukázali také na to, že Evropská unie u jednání nebude, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podle Topolánka je „celá schůzka bizarní“, zmínil například místo konání. „Největší problém je, že Donald Trump do toho vstupuje v zásadě jenom proto, že pro něj je velké reputační riziko, jak se to vleče,“ poukázal na Trumpův výrok z předvolební kampaně, kdy sliboval ukončení ruské agrese za jeden den.
„Na jedné straně je naštvaný, že si z něj Putin dělá legraci, na druhé straně je to tím, že si Putin vynutil bilaterální jednání – tím vlastně (Trump) uznává agresi nebo uznává to, že je (Putin) partner,“ popsal. Neúčastí Zelenského ukazuje Trump postoj, který je pro Topolánka nepřijatelný. Od jednání prý průlom nečeká. „Možná, že to ani není cílem,“ podotknul.
Dle Špidly by průlom nenastal ani v případě pozvání Zelenského, neboť „věc není odpovídajícím způsobem připravená“. Vyjednávání je podle jeho názoru příliš komplexní. „Pořád je zásadní otázka, že se to řeší na bojišti. Dokud se nevytvoří určitý typ rovnováhy, který bude nasnadě delší dobu, tak se nedá předpokládat, že bude jakýkoli průlom,“ shrnul.
Diplomat Landovský zmínil, že načasování schůzky vyplývá z předešlých lhůt a ultimát. „Bylo potřeba něco udělat, aby nedošlo ke ztrátě tváře Donalda Trumpa, který ultimátum nastavil na kratší dobu,“ připomněl. Šéf Bílého domu dal Kremlu ultimátum, které vypršelo minulý týden. Po Moskvě požadoval okamžité zastavení bojů na Ukrajině, jinak pohrozil uvalením dalších sankcí.
EU chybí
„Hrajeme u toho roli komentátorů z vnějšku, vůbec nemáme možnost – přestože Evropa navýšila svou pomoc Ukrajině – do toho nějak vážně promlouvat,“ poznamenal Landovský k pozici EU. Situace dle něj vyplývá z formátu, který „diktují Američané“. S ohledem na předchozí Trumpovy mírové aktivity – například v konfliktu mezi Arménií a Ázerbajdžánem – očekává jisté „posunutí věci“, ovšem nikoliv vyřešení konfliktu.
Podle Topolánka podniká Evropa nyní „zoufalou snahu“ se jednání účastnit. „Evropa nikoho nezajímá, Trump vlastně s nikým jednat nechce, protože nemá partnera,“ domnívá se expremiér. EU se dle něj není schopná shodnout na jednotném postoji. Poukázal také na možné vyloučení některých států z takzvané koalice ochotných, pokud budou mít jiný názor než ostatní.
Sedmadvacítka by dle Topolánka měla převzít americké vojenské, obranné či finanční závazky vůči Ukrajině a „dramatickým způsobem do toho vstoupit“ dodávkami Kyjevu, jinak prý zůstane „směšným přívěškem“.
Špidla reagoval, že Evropa není „zdaleka tak vedlejší fenomén“. „Nebýt velmi masivní a vytrvalé podpory Evropy Ukrajině, tak těžko lze odhadovat, že by se Ukrajina byla schopna tak dlouho bránit,“ podotknul. Moderátorka Kroužková připomněla, že dle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) by se Evropa měla jednání účastnit, neboť platí většinu vojenské pomoci.
Evropská Ukrajina
Dle Špidly bude nejpravděpodobnější „varianta Jižní Korea“. Připomněl situaci po válce mezi Pchjongjangem a Soulem, kdy se po příměří Jižní Korea modernizovala a změnila. „Znamená to vtáhnout Ukrajinu do Evropské unie, řádně ji integrovat, pomoct jí, aby se přetransformovala,“ vyjmenoval.
Landovský s ním souhlasí. Zmínil například relevanci dobytých území, která pak mohou být předmětem debat o „linii příměří“. Zelenskyj by dle něj – až bude účastníkem jednání – mohl přijmout tuto variantu, tedy zamražení konfliktu na „reálných liniích“. Dopad konfliktu je však dle něj mnohem hlubší, uzavřel.