Na počínání Evropanů na poli obrany a bezpečnosti si minulý týden veřejně postěžovali Američané. Chtěli by, aby evropský obranný potenciál, a to včetně průmyslu, byl soběstačnější. „Máme kvalitu, ale chybí nám kvantita. Schází velké projekty, které by sjednocovaly a vedly průmysl ke spolupráci napříč zeměmi,“ říká pro Aktuálně.cz Jiří Šedivý, výkonný ředitel Evropské obranné agentury.
Administrativa Donalda Trumpa, který se funkce prezidenta USA oficiálně chopil koncem ledna, dává v posledních dnech jasně najevo, že od Evropy v bezpečnostních otázkách očekává větší nasazení a soběstačnost.
„Nemůžete útočit hodnotami, vlajkami ani silnými proslovy. Nic nedokáže nahradit hard power (vojenskou cestou či ekonomickými prostředky donutit ostatní konat tak, jak si sami přejete – pozn. red.),“ prohlásil ministr obrany Pete Hegseth na summitu Severoatlantické aliance v Bruselu. Naznačil také, že Evropané by postupně měli být v obraně schopni postarat se o sebe sami.
Jednou z hlavních cest, jak toho dosáhnout, je zbrojení. Podle šéfa Evropské obranné agentury a bývalého ministra obrany Jiřího Šedivého ale Evropa v rámci obranného průmyslu dnes soběstačná není. Padesát až šedesát procent nákupů uskutečňují členské státy mimo Evropskou unii.
„Klíčovou roli hrají tři faktory. Kvalita, cena a rychlost dodávky. Evropský obranný průmysl dokáže vyprodukovat velice kvalitní zbraňové i další systémy téměř ve všech sektorech a typech obranných schopností, ale celkově má problémy s konkurenceschopností ve vztahu k USA a dalším silným výrobcům, jako je třeba Jižní Korea nebo Izrael. To je dáno hlavně tím, že v Evropě jsou drahé vstupy, například ceny energií – jde přibližně o trojnásobek ve srovnání se Spojenými státy – či dlouhé dodací lhůty,“ řekl Šedivý pro Aktuálně.cz.
Podle něj ke zvýšení konkurenceschopnosti schází i celoevropský přístup. „Máme vyspělé technologie, máme kvalitu, ale chybí nám kvantita. Problém v tomto ohledu není na straně samotného průmyslu. Ten se řídí poptávkou a evropská politická roztříštěnost zde nijak nepomáhá. Evropě schází velké společné projekty, které by sjednocovaly a vedly průmysl ke spolupráci napříč zeměmi,“ vysvětluje Šedivý. Dodal také, že přetrvává problém s přístupem k penězům, jelikož v Evropě nejsou banky příliš ochotné financovat zbrojní průmysl, což vysvětlují etickými důvody.
Evropská obranná agentura (EDA)
Jde o jednu z agentur Evropské unie, která vznikla v roce 2004, sídlí v Bruselu a zaměstnává 230 lidí. Na jejím webu se píše, že představuje hlavní centrum evropské spolupráce v oblasti obrany. Má na starosti výzkum a inovace při vývoji obranných technologií a vojenských schopností, ladí požadavky jednotlivých členských států EU pro budoucí kooperaci na společné obraně. Agentura spolupracuje i se soukromým zbrojním průmyslem.
V praxi se pak evropská závislost na mimoevropských státech, zejména USA, projevuje hlavně v protivzdušné a protiraketové obraně. „Evropa zatím nedokáže vyrobit bitevní letouny páté generace, jakými jsou americké F-35. V oblasti kolektivní obrany se bez USA neobejdeme. Pro představu, státy Evropské unie budou v letošním roce na svou obranu dohromady vydávat nějakých 330 až 340 miliard eur (8,2 až 8,5 bilionu korun). Je to jen o něco více než třetina výdajů USA. Ohledně investic do výzkumu, vývoje a inovací, což je zásadní pro nové generace technologicky vyspělých zbraňových systémů, vydávají vlády členských států Evropské unie asi dvanáctkrát méně než vláda USA,“ shrnuje Šedivý.
Američané podle něj do NATO přinášejí více než polovinu z veškerých schopností aliance, přičemž některé, zejména jaderné, jsou nenahraditelné. Problematická je pak i otázka soběstačnosti například v oblasti prostředků elektronického boje, schopnosti sledování – od satelitních systémů ve vesmíru až po bezpilotní prostředky – a celkově digitalizace, propojení různých dimenzí bojiště do jednotného systému velení a řízení. „Máme zásadní slabiny v oblasti logistiky a vojenské mobility,“ dodal šéf Evropské obranné agentury.
Pro budoucnost NATO a potažmo i evropské obrany bude zásadní červnový summit v Haagu. Jedním z jeho hlavních výstupů by měl být nový závazek k investicím do obrany. Američané požadují pět procent HDP na obranu, i když ani oni sami to dnes nesplňují. „Podle mě je to výchozí vyjednávací pozice. Dovedu si představit, že se spojenci v alianci dohodnou na nějakých 3,5 procentech v určitém časovém období, řekněme do roku 2030,“ uzavírá Šedivý.
Video: Evropa by se měla zbrojařsky postavit na vlastní nohy, říká šéf zbrojařské asociace Jiří Hynek (17. 2. 2024)
Spotlight moment: Evropa by se konečně měla zbrojařsky postavit na vlastní nohy, říká prezident AOBP Jiří Hynek | Video: Tým Spotlight
