Kreml svůj pohled stočil na Evropu. Nabírá více vojáků, nově vyrobenou vojenskou techniku a zbraně už neposílá do bojů na Ukrajině, ale šetří si je. U společných hranic rozšiřuje základny i železniční síť pro případný konflikt se zeměmi NATO.
„Jste naším cílem.“ Medveděv vyhrožuje evropským zemím preventivním útokem. | Video: Reuters
Ruský prezident Vladimir Putin se podle některých evropských států jednoznačně chystá na konflikt se Severoatlantickou aliancí. Finové upozorňují, že za jejich hranicemi ve městě Petrozavodsk rozšiřuje základny, kde Kreml plánuje vytvořit nové armádní velitelství pro desítky tisíc vojáků, píše americký server Wall Street Journal (WSJ).
„Až se vojáci vrátí [z Ukrajiny], budou se dívat přes hranice na zemi, kterou považují za protivníka. Logika posledních deseti let ukazuje, že očekáváme nějaký konflikt s NATO,“ přiznal Ruslan Puchov, ředitel moskevského obranného think-tanku Centra pro analýzu strategií a technologií.
Rusko se připravuje na zvýšení své vojenské přítomnosti podél východního křídla NATO a Putin nařídil armádě, aby rozšířila své řady až na 1,5 milionu vojáků. Před invazí na Ukrajinu jich byl přibližně jeden milion.
Země letos zvýšila vojenské výdaje na více než šest procent HDP z 3,6 % před válkou. „Ruská armáda se obnovuje a roste rychleji, než většina analytiků předpokládala. Ve skutečnosti je dnes větší než na začátku války,“ prohlásil v senátním výboru generál Christopher Cavoli, velitel amerických sil v Evropě.
Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze nemá Evropa moc času. „Musíme vybudovat silné spojenectví, silný systém velení a dobře vybavené vojenské síly,“ řekl Kosiniak-Kamysz. Pobaltské státy se obávají, že Rusko na ně zaútočí do dvou až tří let. Začátek rozsáhlého konfliktu s NATO by mohl podle obranných analytiků nastat za sedm až deset let.
„Rusko a Evropa budou muset obnovit dialog s jasným pochopením vzájemných možností, s pochopením skutečnosti, že jsme nepřátelé,“ řekl Vasilij Kašin, ředitel Centra komplexních evropských a mezinárodních studií na Vysoké škole ekonomické v Moskvě.
Aby Kreml soustředil své síly na Západ, změnil loni způsob jejich organizace a vytvořil nové okrsky vázané na obranu největších měst, Moskvy a Petrohradu, píše WSJ. V moskevském vojenském okruhu spojuje silniční a železniční trasy používané armádou s trasami v sousedním Bělorusku, nejbližším spojenci Moskvy.
Nejvíc se rozšíří posádky v Leningradské oblasti, která je orientována na Estonsko, Lotyšsko a Finsko. Podle západních vojenských a zpravodajských představitelů se menší brigády téměř ztrojnásobí a stanou se divizemi o síle přibližně 10 000 vojáků.
„Bez ohledu na to, jak se mohou snažit inovovat na taktické nebo operační úrovni, pro Rusy je velikost důležitá. Vždy záleží na počtu,“ popisuje posilování ruské armády zástupce náčelníka finského generálního štábu odpovědný za strategii Sami Nurmi.
„Jsme svědky toho, že se z armády stává nový typ elity, nebudou mít problém s náborem,“ řekl Daivis Petraitis z Baltic Defense College v Estonsku. Rusko navíc přizpůsobuje své plány na přezbrojení potřebám nových jednotek, které budou rozmístěny podél jeho hranic s NATO. Tyto jednotky dostanou většinu nového vybavení.
Ruskou potřebu prosazovat ve světě svůj vliv a vůli silou popisuje Juha Kukkola z Národní obranné univerzity v Helsinkách. „Když se podíváte na ruskou vojenskou historii od Petra Velikého až po dnešek, chápu, proč si myslí, že si zaslouží místo u stolu. Byli v Paříži po porážce Napoleona, byli v Berlíně po porážce nacistů. Nesouhlasím s tím, ale chápu, proč chtějí změnit evropskou bezpečnostní architekturu, a využívají k tomu svou vojenskou sílu,“ tvrdí Kukkola.
„Všechno zničte.“ Rusové musí obnovit armádu, mluví se o radikálních plánech. (Celý článek s videem zde)
Ruská armáda se může vrátit k velikosti té sovětské. Pro NATO by to bylo podle think tanku RAND nejnebezpečnější. | Video: Reuters
