Komerční prezentace Aktual.: 19.09.2024 18:05
Brusel – Na obou stranách Atlantiku se podle šéfa NATO vyskytly hlasy vyzývající Ameriku a Evropu, aby se vydaly jinými cestami. Evropa a Amerika jsou ale silnější a bezpečnější, když jsou spolu, uvedl dnes Jens Stoltenberg během svého rozlučkového projevu. Současného šéfa NATO letos 1. října po deseti letech vystřídá ve funkci bývalý nizozemský premiér Mark Rutte.
„Význam Severoatlantické aliance byl během mého mandátu zpochybňován, aliance byla označována za rozdělenou či zastaralou, s mozkovou mrtvicí, realita je ale taková, že NATO je jednotnější a silnější než kdy dřív,“ prohlásil Stoltenberg při vystoupení v sídle think tanku German Marshall Fund v Bruselu. Jak poznamenal, na stejném místě pronesl před deseti lety svůj vůbec první projev po nástupu do funkce.
Spojenci v NATO za uplynulých deset let podle Stoltenberga významně posílili své obranné schopnosti, v bojové pohotovosti jsou stovky tisíc vojáků a počet zemí, které plní závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP se zvýšil na více než 20 z celkem 32 členských zemí Severoatlantické aliance. „Naše rodina se rovněž rozrostla o Černou Horu, Severní Makedonii, Finsko a Švédsko,“ bilancoval odcházející šéf NATO s tím, že Ukrajina je navíc blíže členství v alianci, než kdykoli dříve.
Stoltenberg hovořil i o ponaučení, která získal během deseti let ve funkci šéfa NATO. Prvním je, že je třeba si uvědomit, že mír něco stojí. V této souvislosti ocenil, že spojenci navyšují své výdaje na obranu, nicméně dodal, že financí bude potřeba ještě významně více. Druhým ponaučením je, že „svoboda je důležitější než volný obchod“ a že není možné, aby se opakovala chyba, která nastala ve vztahu k Rusku, kdy Moskva používala plyn jako zbraň a vydírala tak ostatní státy. V této souvislosti zmínil zejména budoucí vztahy s Čínou.
Třetí ponaučení se týká války na Ukrajině a říká, že dialog je důležitý, ale stejně potřebná je určitá vojenská síla. „Všichni chceme, aby válka na Ukrajině skončila,“ uvedl Stoltenberg. „Tím, že dodáme Ukrajině více zbraní, dáme Rusku najevo, že toho, co chce, nedosáhne silou,“ dodal s tím, že bez stabilní Ukrajiny nebude bezpečná ani Evropa.
Důležité ponaučení se rovněž týká vztahů mezi Evropou a Spojenými státy. „Na obou stranách Atlantiku se ozývaly hlasy vyzývající Ameriku a Evropu, aby se vydaly jinými cestami… izolacionismus ale nikomu bezpečnost nezaručí. Bezpečnostní hrozby jsou natolik velké, že je nemohou jednotlivé země zvládnout samy,“ uvedl odcházející šéf aliance. I Spojené státy si podle něj musí uvědomit, že jsou to právě přátelé a spojenci, co přispívá k bezpečnosti Ameriky.
Právě vztahy mezi Evropou a USA označují analytici za jednu z největších výzev čekajících na budoucího šéfa NATO Marka Rutteho. Pouhý měsíc poté, co Rutte nastoupí do nové funkce, půjdou totiž Američané k volbám a mohou znovu zvolit prezidentem Donalda Trumpa, který je vůči NATO skeptikem.
