Komerční prezentace Aktual.: 4.03.2025 17:49
Brno/Praha – Materiální výpadek americké pomoci Ukrajině by se podle Richarda Stojara z Univerzity obrany mohl projevit nejdříve za čtvrt roku. Ukrajina zásoby má. Evropa by také případně mohla materiální pomoc od USA pro Ukrajinu kupovat. Problémové by bylo přerušení pomoci ve sdílení zpravodajských informací. Stojar to dnes řekl ČTK. Prezident Donald Trump podle informací amerických médií nařídil přerušit vojenskou pomoc Ukrajině. Tlak na zahájení mírových jednání v konfliktu na Ukrajině je po přerušení pomoci podle Stojara značný.
„Přerušení pomoci pro Ukrajinu rozhodně není dobrá zpráva, americká pomoc je velmi významná v mnoha směrech. Záleží ale na tom, jak bude to přerušení pomoci důsledné. Zda se bude týkat čistě materiálních dodávek nebo i dalších věcí, protože významná část pomoci spočívá třeba i ve sdílení zpravodajských informací, které Američané získávají skrz své satelity. To je třeba záležitost, kterou Evropané tak snadno nahradit nemohou,“ uvedl Stojar.
Nejbolestněji by podle něj ale Ukrajina přerušení pomoci pocítila v dodávkách protiletecké a protiraketové ochrany, kdy gros ukrajinské obrany spočívá právě v amerických systémech, kterým je například Patriot. Chyběla by jí ale i munice do dalších zbraní, například do raketometů Himars. „Nedá se ale očekávat, že by to přerušení dodávek mělo fatální následky pro Ukrajinu bezprostředně, v řádu týdnů či měsíců. Ukrajina má z čeho čerpat minimálně čtvrt roku, takže to přerušení dodávek by se mohlo projevit někdy v polovině roku,“ míní odborník.
Pokud by se Evropa rozhodla nahradit přerušení americké pomoci, kladlo by to na ni podle Stojara značné nároky, kdy by pomoc musela zdvojnásobit. „Je to otázka vůle, financí, možností a ochoty jednotlivých stran. A politická vůle a ochota v jednotlivých státech nemusí odpovídat ukrajinským představám na to, jak by Evropané ten americký výpadek mohli nahradit,“ upozornil Stojar.
Podle něj by mohlo připadat v úvahu, že by americká pomoc Ukrajině neputovala přímo z USA, ale zprostředkovaně, kdy by ji Evropa pro Ukrajinu nakupovala. „Podle Trumpa Američané na pomoc doplácí, dávají něco zadarmo, takže s tímto řešením by Američané nemuseli mít takový problém. Pokud by Evropa pomoc zaplatila, mohla by pomoc ze strany USA plynout dál. Ale je to zase otázka financí, ochoty a politické vůle,“ uvedl Stojar.
Tlak na zahájení mírových jednání je tímto krokem ze strany USA podle Stojara nicméně značný a budou mu vystaveni i evropští partneři. „Tlak na Ukrajinu je nyní nejen v materiální pomoci, ale i v morální rovině. Pokud vypadne globální supervelmoc ze strany vašich partnerů a tlačí vás k jednání s protivníkem, tak to má značné dopady i na ukrajinskou společnost. Vůle pokračovat v boji u části společnosti může být tímto oslabena. Nemusí už vidět to pomyslné světlo na konci tunelu, jak tomu mohlo být dříve,“ uvedl Stojar.
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček ČTK sdělil, že Evropa stojí před jasnou volbou. „Buď bude tuto válku bojovat teď, na Ukrajině, nebo ji bude bojovat později, za mnohem vyšší cenu, na vlastním území. Třetí možnost neexistuje – ústupky Putinovi nejsou mírem, ale kapitulací, která jen odloží další konflikt a oslabí Evropu,“ uvedl.
