Americký ministr obrany Pete Hegseth dal nedávno najevo, že Washington hodlá snížit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Podrobnosti o rozsahu plánovaných škrtů neuvedl. Podle expertů by Evropa i domácí ukrajinská výroba sice mohly případný americký výpadek do určité míry kompenzovat, americké zdroje jsou ale nyní nenahraditelné, pokud jde o protivzdušnou obranu a zpravodajské informace.
„Je to snížení tohoto rozpočtu,“ řekl americký ministr obrany Hegseth v červnu ve Sněmovně reprezentantů USA, kde bez dalších podrobností oznámil, že Washington sníží v připravovaném obranném rozpočtu na příští rok prostředky na vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
„Tato administrativa má na tento konflikt zcela odlišný pohled,“ dodal s tím, že v zájmu obou válčících stran i USA je podle něj mírové urovnání dohodou.
Dosavadní snahy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války ale narážejí na nezájem Moskvy, která naopak eskaluje útoky na sousední zemi a nehodlá ustoupit ze svých požadavků, jež by v důsledku vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny.
Většina americké vojenské pomoci se utratí v USA
Od začátku plnohodnotné ruské invaze poskytly Spojené státy Kyjevu vojenskou pomoc v celkové výši téměř 65 miliard eur (skoro 76 miliard dolarů, zhruba 1,6 bilionu korun), uvádí projekt Ukraine Support Tracker Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW Kiel).
V rámci všech ukrajinských spojenců je to sice řadí v absolutních číslech na první místo, v přepočtu na HDP je ale Washington objemem své pomoci až čtrnáctý, vyplývá rovněž z dat IfW Kiel.
Drtivou většinu americké vojenské pomoci, devadesát procent, přitom tvoří peníze vynaložené na domácí půdě na výrobu nových zbraní nebo na nahrazení zbraní zaslaných na Ukrajinu z amerických zásob, připomíná Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Podle něj se z veškeré americké pomoci Ukrajině utratí šedesát procent v USA, asi 25 procent na Ukrajině a zbývajících patnáct procent jinde.
Trump neposlal žádnou novou pomoc
Od předchozí administrativy Joea Bidena navíc zbývá vyčerpat ještě asi 3,8 miliardy dolarů, které už tehdejší americké úřady Ukrajině slíbily a které tak má současná vláda pravomoc Kyjevu poslat, upozornil web The Kyiv Independent (KI).
Není ale jisté, jak s nimi Trumpův tým naloží, dodal web a připomněl, že začátkem června Washington přesměroval dvacet tisíc protidronových zbraní určených pro Ukrajinu na Blízký východ a v březnu dočasně pozastavil veškeré vojenské dodávky na Ukrajinu i sdílení zpravodajských informací s Kyjevem.
Od návratu Trumpa do Bílého domu také Spojené státy neschválily žádný nový balík vojenské pomoci pro Ruskem napadenou zemi.
Závislost na amerických systémech
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského hradí americká pomoc třicet procent všech zbraní, které obránci používají na frontě, napsal KI.
IfW Kiel shrnuje, že nyní je Ukrajina na amerických zbraních nejvíce závislá v oblastech raketového dělostřelectva (86 procent pochází z americké produkce, třeba systémy HIMARS), munici pro houfnice (přes osmdesát procent je amerického původu) a systémech protivzdušné obrany dlouhého doletu (ze sedmdesáti procent jsou americké produkce, například systémy Patriot).
Z evropské produkce už naopak pochází většina zbraňových systémů, jako jsou hlavní bojové tanky nebo houfnice, píše IfW Kiel.
Kromě zbraní a vojenského materiálu ale Spojené státy poskytují Ukrajině vojenskou pomoc také ve formě výcviku, zpravodajských informací či podpory logistiky.
Evropa umí zabrat
Evropské státy přitom letos v březnu a dubnu navýšily svou podporu Ukrajině, zatímco USA žádnou novou neposlaly, a Evropa tak poprvé od června 2022 předběhla Washington v objemu celkové poskytnuté vojenské pomoci, která aktuálně činí 72 miliard eur proti americkým 65 miliardám, píše IfW Kiel.
Pokud vezmeme veškerou pomoc evropských států Ukrajině – vojenskou, humanitární i finanční – pak v těchto dvou měsících dohromady byl její souhrn vyšší než v kterémkoli jiném dvouměsíčním období od začátku války, a Evropa tak z velké části doplnila chybějící americkou podporu, minimálně z finančního hlediska.
Tento nárůst je ale zásluhou malé skupiny států v čele s Norskem, Švédskem a Spojeným královstvím a je otázkou, zda jde o dočasnou záležitost, či o začátek trvalejšího posunu, dodávají analytici.
„Naše data ukazují, že Evropa by byla schopna kompenzovat velkou část (veškeré) americké pomoci – ale pouze pokud tvůrci politik budou jednat rozhodně. Evropa v této oblasti zatím jedná příliš pomalu,“ podotkl ředitel výzkumu v IfW Kiel Christoph Trebesch.
Evropské země vynakládají na bilaterální pomoc Ukrajině v průměru pouze 0,1 procenta svého HDP ročně, pro kompenzaci americké podpory by ale bylo třeba 0,21 procenta HDP, což je úroveň, kterou už nyní výrazně překračují pobaltské a skandinávské státy.
V absolutních číslech by evropská pomoc musela ze současných 44 miliard eur ročně vzrůst na 82 miliard. IfW Kiel vyčíslil, že obzvláště žádoucí by byl tento nárůst v případě institucí EU (z šestnácti na 36 miliard eur), Německa (z šesti na nejméně devět miliard eur), Velké Británie (z pěti na šest a půl miliardy eur), Francie (z jedné a půl na šest miliard eur), Itálie (z necelé jedné na čtyři a půl miliardy eur) a Španělska (z půl miliardy na tři miliardy eur).
Problémy evropského obranného průmyslu
Zatímco z čistě finančního hlediska by tak Evropa mohla americký výpadek kompenzovat, ve vojenské oblasti je pro ni náhrada americké pomoci složitější. Aby toho bylo možné dosáhnout, musel by evropský průmysl rychle a výrazně zvýšit svou produkci, konstatuje IfW Kiel.
„Evropa už dávno přestala dodávat pouze ze stávajících zásob. Nyní objednává většinu zbraní pro Ukrajinu přímo od průmyslu,“ říká Trebesch s tím, že tento proces je nutné výrazně urychlit, zejména pokud jde o výrobu munice pro houfnice.
CSIS nicméně uvádí, že i když Evropa disponuje rozsáhlou průmyslovou základnou v oblasti obrany, má také v tomto sektoru mnoho problémů. „Rozšíření výroby pro dělostřelectvo, munici a další nezbytné produkty je možné, ale takové rozšíření by bylo časově náročné,“ konstatují analytici.
„Navzdory více než třem letům (plnohodnotné ruské) války na Ukrajině dosáhla Evropa pouze omezeného pokroku. Dodavatelské řetězce pro obranu jsou špatně koncipovány a navzdory rokům úsilí mnoho evropských společností nefunguje dobře na nadnárodní úrovni, což jim brání v dosažení úspor z rozsahu,“ dodává CSIS.
Nenahraditelné Patrioty
Evropa tak nyní nemůže nahradit podporu USA v několika oblastech. Bez nákupů od amerických společností by měla potíže s dodávkami velkého množství munice, jako jsou dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů.
Kromě nich je Ukrajina závislá na amerických raketových systémech HIMARS či ATACMS.
Evropa by mohla poskytnout Kyjevu finance na nákup jiných systémů dlouhého doletu, IfW Kiel v této souvislosti zmiňuje jihokorejský K239 Chunmoo nebo izraelský PULS, zatím však podle CSIS není jasné, jestli by je příslušné země mohly nebo chtěly prodat.
Evropa by zároveň měla výrazně více investovat do výroby a vývoje vlastních alternativ, jako je systém SAMP/T, dodává IfW Kiel. Jediný systém NATO, který se dokáže bránit před ruskými balistickými raketovými útoky, je ale stále americký Patriot, připomnělo CSIS.
„Jediná věc, která nás činí kriticky závislými na USA, je systém protivzdušné obrany Patriot,“ řekl webu KI vojenský expert a šéf platformy New Geopolitics Research Network Mychajlo Samus s tím, že jde o typ zbraně, který Ukrajina nedokáže nahradit ani sama, ani s pomocí svých evropských spojenců.
„Ukrajinské ozbrojené síly absenci amerických zbraní vydrží. Ukrajinská města však ne, protože Evropa teprve zahajuje hromadnou výrobu systémů SAMP/T, které mají podobné vlastnosti jako Patriot,“ poukázal Samus.
„Nedokáží zničit, co nemohou lokalizovat“
Další oblastí, ve které Evropa nemůže Spojené státy zcela nahradit, jsou zpravodajské informace, které hrají důležitou roli při ukrajinských zásazích ruských cílů jak v okupovaných ukrajinských oblastech, tak v Rusku.
„V současnosti neexistuje žádná náhrada za americké vojenské zpravodajské informace,“ konstatuje IfW Kiel. „Navzdory své vynalézavosti a dovednostem nemohou ukrajinští vojáci zničit to, co nemohou lokalizovat,“ doplňuje CSIS.
„Americké tajné služby lze nahradit,“ podotýká k tomu Samus. „Ale bude to vyžadovat peníze, čas a politickou vůli,“ odkazuje na dlouhodobé řešení problému.
Také převedení řízení logistiky na evropské spojence v případě zastavení amerických dodávek by bylo složité, doplňuje výčet CSIS. Evropa naopak Ameriku převyšuje ve výcviku – evropské státy vycvičily více ukrajinských vojáků než Američané, téměř osmdesát tisíc. Americké úřady loni v únoru uváděly, že ze 116 tisíc ukrajinských vojáků, kteří se tehdy cvičili v zahraničí, vytrénoval Washington asi deset procent.
Dánský model a ukrajinská výroba
Část zbraní by mohly evropské vlády objednat přímo na Ukrajině podle takzvaného „dánského modelu,“ který spočívá v přímé investici do výroby Ruskem napadené země a dodávek tam zakoupených zbraní na frontu.
Tento způsob nákupu, který dostane zbraně podle expertů na frontu levněji a rychleji, než kdyby se sháněly jinde, se týká zejména dronů, ale třeba také houfnic Bohdana.
Podle CSIS si Ukrajina sama vyrábí asi třicet procent zbraní, – podle Zelenského dokonce více než čtyřicet procent – přičemž kromě výrazného rozvoje dronů navýšila významně i domácí produkci dělostřelecké a minometné munice. Zároveň ale mnoho ukrajinských systémů potřebuje komponenty z jiných zemí, což činí Kyjev závislým na zahraničních dodavatelských řetězcích.
Ukrajina nevyrábí dostatečné množství systémů protiraketové obrany země-vzduch a je také odkázána na Čínu, pokud jde o součástky pro drony a rušičky. Mnohé ukrajinské zbrojovky se navíc stávají terčem ruských úderů, doplňuje CSIS.
Co přesně by USA zastavily?
„Pokud by americká vojenská pomoc skončila, výrazně by to ovlivnilo ukrajinské schopnosti, ale dopad by byl postupný, nikoli okamžitý, protože existují zásoby a budou se vyvíjet pokusy o řešení problémů alternativními způsoby,“ řekl webu KI finský vojenský analytik Emil Kastehelmi.
„Výsledkem by byl neustálý pokles schopností, ale výsledek by závisel na evropské reakci a úsilí o vyřešení nejzásadnějších problémů,“ uvedl Kastehelmi.
Také CSIS konstatuje, že bude záležet na tom, čeho přesně by se omezení americké pomoci týkalo a jak rozsáhlé by bylo. „Nejhorším scénářem pro Ukrajinu je, že Spojené státy zakážou veškerou pomoc – vojenskou i zpravodajskou – a ukončí prodej zbraní, a to i prostřednictvím třetích stran.“
Důležitou otázkou také podle CSIS je, zda by Evropa v případě omezení amerických dodávek směla předávat vojenské vybavení a zpravodajské informace, které obdrží z USA, na Ukrajinu.
„Kromě toho, že by evropské země v případě zastavení dodávek mohly převést své vlastní vybavení vyrobené v USA, by Spojené státy mohly Evropě umožnit nákup dalších amerických zbraní a vybavení a jejich přímý převod na Ukrajinu,“ dodávají analytici.
Pošle Trump Patrioty?
Případné zastavení americké pomoci by podle CSIS neznamenalo okamžité ruské vítězství, ale výrazněji by přesunulo strategickou iniciativu směrem k Moskvě. „Rusko pravděpodobně zvýší svou útočnou aktivitu proti ukrajinské frontové linii, pokud jeho armáda bude považovat ukrajinské zásoby zbraní v důsledku amerických škrtů za nízké.“
Dlouhodobé vyhlídky Ukrajiny by tak byly závislé na schopnosti Evropy zavést novou vojenskou výrobu, schopnosti Kyjeva zvýšit svou bojovou sílu prostřednictvím inovací a na rychlosti, s jakou by k obojímu došlo – což CSIS označuje za „vysoce nepředvídatelné faktory“.
„Ukrajina se v současné době silně spoléhá na americké systémy, výcvik, zpravodajské služby a logistiku, a přestože evropská podpora a ukrajinský obranný průmysl jsou značné a rostou, nemohou plně nahradit americké schopnosti – zejména v oblasti protivzdušné obrany a zpravodajské pomoci pro přesné zaměřování,“ uzavřelo CSIS.
Ukrajinci přitom dávají opakovaně najevo, že jsou ochotni si americké zbraně od Washingtonu přímo koupit. V dubnu Zelenskyj uvedl, že jsou připraveni utratit za tímto účelem padesát miliard dolarů, připomněl KI.
Trump minulý týden nevyloučil, že by mohl Kyjevu poslat další systémy Patriot, z jeho vyjádření ale nebylo zřejmé, zda by šlo o bezplatnou dodávku, nebo prodej. V minulosti však prosby Kyjeva o Patrioty odmítl, Zelenského obvinil, že „pořád kouká, kde by koupil rakety,“ a Ruskem napadenou Ukrajinu nařkl z vyprovokování války, připomněl KI.
