Komerční prezentace Aktual.: 1.04.2025 12:47

Brusel – Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v únoru podle sezonně přepočtených údajů klesla na 5,7 procenta z lednových 5,8 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti mělo Polsko, kde činila 2,6 procenta. V České republice nezaměstnanost vzrostla na 2,7 procenta. Eurostat používá odlišnou metodiku než Úřad práce ČR.

Nezaměstnanost v Česku byla s hodnotou 2,7 procenta stejná jako na Maltě. Tato hodnota je druhá nejnižší za Polskem. Nejvyšší nezaměstnanost s hodnotou 10,4 procenta mělo Španělsko.

V eurozóně míra nezaměstnanosti činila 6,1 procenta a rovněž se proti předchozímu měsíci snížila o desetinu procentního bodu. Byla zároveň nejnižší za dobu existence eurozóny, tedy od roku 1999. Ekonomové předpokládali, že nezaměstnanosti v zemích platících eurem zůstane na 6,2 procenta, uvedl server Trading Economics. Loni v únoru byla míra nezaměstnanosti v EU na 6,1 procenta, v eurozóně na 6,5 procenta.

Eurostat odhaduje, že letos v únoru bylo v celé EU bez práce 12,677 milionu lidí, z toho 10,580 milionu v eurozóně. Ve srovnání s lednem se nezaměstnanost v EU snížila o 131.000 a v eurozóně o 70.000 lidí. Proti loňskému únoru se počet lidí bez práce snížil o 643.000 v EU i v eurozóně.

Míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi v EU v únoru klesla na 14,5 procenta z lednových 14,6 procenta, v eurozóně se pak o desetinu procentního bodu zvýšila a dosáhla 14,2 procenta. Tato kategorie zahrnuje lidi do 25 let věku.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od dat Úřadu práce ČR. Podle těch se míra nezaměstnanosti v Česku v únoru zvýšila na 4,4 procenta z lednové hodnoty 4,3 procenta. Loni v únoru byla na čtyřech procentech. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

 

Míra nezaměstnanosti v EU v procentech:

Země únor 2024 listopad 2024 prosinec 2024 leden 2025 únor 2025
EU 6,1 5,8 5,8 5,8 5,7
Eurozóna 6,5 6,2 6,2 6,2 6,1
Belgie 5,7 5,9 6,0 5,8 5,9
Bulharsko 4,6 4,0 3,9 3,9 3,9
Česko 2,6 2,8 2,7 2,4 2,7
Dánsko 5,8 6,8 7,0 6,7 5,7
Estonsko 7,5 7,6 7,8 7,7 7,7
Finsko 7,9 8,7 8,7 8,8 8,8
Francie 7,4 7,3 7,3 7,3 7,4
Chorvatsko 5,4 4,6 4,6 4,6 4,6
Irsko 4,2 4,2 4,4 4,0 3,9
Itálie 7,3 6,0 6,3 6,2 5,9
Kypr 5,2 4,7 4,9 5,0 4,9
Litva 7,4 6,5 6,4 6,6 6,6
Lotyšsko 6,9 7,0 6,9 7,0 6,9
Lucembursko 6,0 6,5 6,4 6,4 6,5
Maďarsko 4,3 4,5 4,4 4,3 4,3
Malta 3,4 2,9 3,0 2,8 2,7
Německo 3,3 3,4 3,5 3,5 3,5
Nizozemsko 3,7 3,7 3,7 3,8 3,8
Polsko 2,9 2,8 2,7 2,6 2,6
Portugalsko 6,5 6,6 6,4 6,3 6,4
Rakousko 4,7 5,1 5,4 5,4 5,3
Rumunsko 5,2 5,6 5,7 5,5 5,6
Řecko 11,5 9,5 9,4 9,1 8,6
Slovensko 5,6 5,2 5,1 5,1 5,0
Slovinsko 3,4 3,6 3,4 3,3 3,2
Španělsko 11,8 10,7 10,6 10,5 10,4
Švédsko 8,2 8,7 8,8 8,9 9,0

Zdroj: Eurostat

Podíl.
Exit mobile version