Komerční prezentace Aktual.: 25.11.2025 15:56
Štrasburk – Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali k tvrdšímu postupu vůči Maďarsku kvůli porušování zásad demokracie a právního státu v zemi. Po Evropské komisi rovněž chtějí, aby vyvodila hmatatelné důsledky, pokud se prokážou obvinění z maďarské špionáže v unijních institucích. Rozhodnutí EP je pro Radu EU, která zastupuje členské státy, nezávazné. Čeští europoslanci byli v případě rezoluce rozpolcení.
Maďarsko je nyní jedinou zemí unie, která je ve sporu s Bruselem kvůli nedodržování zásad právního státu. Takzvané řízení podle článku 7 může teoreticky skončit odebráním hlasovacích práv Budapešti, k čemuž je však v určitém momentě potřeba jednomyslné shody ostatních zemí.
Zpráva, kterou dnes schválil Evropský parlament poměrem 415 pro a 193 proti, konstatuje pokračující zhoršování vlády práva v Maďarsku. Upozorňuje na přetrvávající vládní tlak na nezávislé soudy, korupci, zneužívání prostředků EU a útoky na občanskou společnost.
Vyjadřuje také obavy z případů použití politického obsahu vytvářeného umělou inteligencí v Maďarsku před parlamentními volbami v roce 2026, zejména záměrného zveřejňování deepfake videí v médiích spojených s politickou stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána. Tvrdí, že tato praxe se zdá být v rozporu s právními normami EU a může narušit integritu nadcházejících voleb.
Parlament zprávou konstatoval, že situace v Maďarsku se nadále zhoršuje mimo jiné kvůli tomu, že Rada EU nečiní pokrok při ochraně právního státu, a dodal, že Maďarsko se proměnilo v „hybridní režim volební autokracie“. Znovu proto vyzval k aktivaci postupu podle článku 7(2) Smlouvy o EU, na jehož základě by mohla být Maďarsku mimo jiné odebrána hlasovací práva.
Europoslanci rovněž očekávají, že EK co nejdříve zveřejní výsledky vyšetřování podezření ze špionážních aktivit maďarských tajných služeb v institucích EU, včetně role současného komisaře pro zdravotnictví Olivéra Várhelyiho. Zdůrazňují také, že zjištění musí vést k „hmatatelným důsledkům“ pro zúčastněné osoby.
Za „naprosto ustřelenou“ označil rezoluci český europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu. „Nejvíce tragické je, že Maďarsko o hodnotách poučují zástupci tradičních politických frakcí, jejichž politika v posledních 20 letech přivedla Evropu na pokraj společenského a hospodářského úpadku,“ napsal Knotek ve vyjádření zaslaném ČTK. „Žádný stát není perfektní, ani Maďarsko, ale díky státům jako je Maďarsko, či v širším kontextu V4, má Evropa šanci, aby si udržela své tradice, kulturu a skutečné hodnoty našich předků,“ dodal. Součástí frakce Patrioti pro Evropu je i Orbánův Fidesz.
Naopak pirátská europoslankyně Markéta Gregorová rezoluci chválí. V prohlášení pro média uvedla, že hlasovala i pro nakonec neúspěšný pozměňovací návrh, aby Maďarsku byly zmrazeny veškeré evropské fondy. „Je to jasně zdvižený prst pro Viktora Orbána, nesmíme mu dál dovolit rozkládat demokracii v Maďarsku. Rada by konečně měla začít jednat,“ uvedla poslankyně. Její frakce Zelených rezoluci Evropskému parlamentu předložila.
Kromě Gregorové hlasovali pro návrh také Jan Farský (STAN), Ondřej Kolář (TOP09), Danuše Nerudová (STAN) a Luděk Niedermayer (TOP09) z frakce Evropské lidové strany (EPP). Proti byli Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN), Alexandr Vondra (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), nezařazení europoslanci Ondřej Dostál a Kateřina Konečná za Stačilo, Antonín Staněk (Přísaha) z frakce Patrioti pro Evropu, jakož i europoslanci za ANO – kromě Knotka též Jaroslav Bžoch, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová.
