Aktualizace: 17.07.2024 13:56
Štrasburk – Europoslanci dnes v první rezoluci schválené po červnových volbách do Evropského parlamentu vyjádřili pokračující podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. Odsoudili také nedávnou cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Maďarsko od je začátku tohoto měsíce předsednickou zemí v Radě EU.
Usnesení podpořilo v parlamentu se 720 členy 495 europoslanců, 139 jich bylo proti a 47 se zdrželo hlasování.
Parlament, který v novém složení tento týden zasedá poprvé, potvrdil své dosavadní stanovisko a závazek EU poskytovat napadené zemi pomoc tak dlouho, dokud to bude zapotřebí k zajištění ukrajinského vítězství. Europoslanci také uvítali jednání o přistoupení Ukrajiny do 27členného bloku a členské státy v dokumentu vyzvali, aby rozšířily svou politiku sankcí vůči Moskvě. Požadují také po Rusku, aby zaplatilo za škody, které na Ukrajině způsobilo.
Europoslanci též odsoudili „barbarský útok“ na dětskou nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě na začátku července. Rozsáhlý útok, který mimo jiné zasáhl zdravotnické zařízení, si napříč zemí vyžádal desítky životů.
Nevoli některých parlamentních klubů podle vyjádření představitelů osmi frakcí při ranní debatě nezpůsobilo ani tak vyjádření podpory Kyjevu, ale zejména ty body usnesení, které se týkají Orbánova setkání mimo jiné s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarský premiér se stal terčem kritiky kvůli svým nedávným cestám do Ruska a do Číny, které označil za „mírovou misi“ ve snaze ukončit válku na Ukrajině. S lídry zbývajících 26 zemí EU je nekonzultoval, mandát k jednání jménem unie neměl.
Evropský parlament návštěvu v Moskvě odsoudil a zdůraznil, že maďarský premiér nemůže tvrdit, že zastupuje EU, když jedná v rozporu se společnými postoji. „Z tohoto porušení by měly být vyvozeny pro Maďarsko důsledky,“ píše se v rezoluci, která připomíná, že bezprostředně po Orbánově „mírové“ misi Rusko zaútočilo na dětskou nemocnici v ukrajinské metropoli. Snahy jednat o míru s Putinem tak byly „zcela irelevantní“, uvádí dokument.
Návrh rezoluce, která ostře vystupuje proti Moskvě i proti Orbánovi, předložili zástupci dvou největších parlamentních skupin – lidovců (EPP) a sociálních demokratů (S&D) – a představitelé liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), Zelených a Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
„Viděli jsme, jak se krajní pravice v tomto parlamentu spolčuje s Putinem. Falešný patriot Orbán se setkal s Putinem, aby propagoval mírový plán, o jehož existenci nikomu neřekl. O jakém míru chce Orbán mluvit s tyranem jako je Putin?“ ptala se na debatě před hlasováním šéfka sociálně demokratické frakce Iratxe García Pérezová.
Hodnoty frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), kam patří i poslanci Orbánovy strany Fidesz, dopoledne zpochybňoval i místopředseda lidovecké frakce Andrzej Halicki, podle kterého se pomoc Ukrajině rovná pomoci Evropě. „Kdo nám s (usnesením) nepomůže, nemá právo nazývat se patriotem,“ uvedl.
„Nemůžeme vinit Maďarsko, našeho partnera v NATO, že se snaží o nějakou špatnost, když se snaží otevřít diskuzi. Odsoudíte i mírový summit?“, ptal se naopak šéf Patriotů Jordan Bardell s odkazem na setkání, které se bez účasti Ruska v červnu konalo ve Švýcarsku.
Orbánovu iniciativu podpořila i další nově vzniklá frakce Evropa suverénních národů (ESN), podle které dosavadní snahy ukončit válku na Ukrajině nefungovaly. „Když chcete rozdílné výsledky, potřebujete jiný přístup, změnu strategie. Jsme vděční, že na sebe Orbán vzal tu zodpovědnost. Jeho krok byl správný, nikoliv populární,“ řekl za ESN René Aust.
