Europarlament podpořil půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur

Evropský parlament dnes hlasoval o všech třech legislativních návrzích, které s půjčkou souvisejí. Pro návrh na pozměnění víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 hlasovalo 490 europoslanců, proti bylo 130 a zdrželo se 32. Nařízení o posílené spolupráci za účelem zřízení půjčky podpořilo 458 členů Evropského parlamentu (EP), proti bylo 140 a zdrželo se 44 europoslanců. A změnu nařízení o zřízení nástroje pro Ukrajinu schválilo 473 europoslanců, nesouhlasilo 140 a zdrželo se 32 členů EP.

Z přítomných českých europoslanců podpořili všechny tři texty Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová (všichni ANO), kteří sedí ve frakci Patrioti pro Evropu (PfE). Pro hlasovali také Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová (všichni ODS) z evropských konzervativců (ECR), Jan Farský, Danuše Nerudová (oba STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (oba TOP 09) z největší frakce Evropské lidové strany (EPP) a Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených. Z nezařazených poslanců se pro všechny tři návrhy vyslovila také Nikola Bartůšek (Přísaha).

Proti všem třem návrhům hlasoval europoslanec Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN). Nařízení o posílené spolupráci a změnu nástroje pro Ukrajinu odmítli také nezařazení členové EP Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (Stačilo!), u textu na změnu finančního rámce se zdrželi hlasování. Europoslanec Antonín Staněk (Přísaha) z frakce PfE se zdržel hlasování o všech třech textech.

Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v hodnotě 90 miliard eur odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie, která značnou část blokovaného ruského majetku kontroluje a která se obávala důsledků případných ruských protestů u soudu. Ze zhruba 210 miliard eur (zhruba pět bilionů Kč) zmrazených ruských aktiv v EU se jich 180 miliard eur nachází právě v Belgii.

Na půjčku pro Ukrajinu si EU půjčí na finančních trzích a bude ručit rezervou v unijním rozpočtu. Podle materiálů EP bude Ukrajina odpovědná za splacení půjčky, jakmile obdrží válečné reparace od Ruska. Dvě třetiny financí, tedy 60 miliard eur, mají pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a 30 miliard eur má podpořit ukrajinský rozpočet tak, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci. Bez schválení půjčky by hrozilo, že Ukrajina zůstane již v dubnu bez potřebných financí.

Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Česko tehdy na summitu zastupoval nový premiér Andrej Babiš (ANO). „My jsme už před volbami říkali, že nebudeme posílat peníze na Ukrajinu, že potřebujeme peníze v Čechách,“ uvedl po summitu.

„Premiér Babiš na prosincové Evropské radě již vyjednal, že Česko nebude Ukrajině ručit a nezatíží už tak napjatý rozpočet. Z tohoto důvodu se samotným aktem půjčky nebyl žádný problém,“ sdělili ČTK ve společném prohlášení europoslanci z hnutí ANO, kteří půjčku podpořili.

„Není to ideální, ale je to jediná cesta, proto je samozřejmě dobře, že půjčka prošla,“ uvedl po hlasování Kolář. Doplnil, že za nejspravedlivější variantu nadále považuje použití zmražených ruských aktiv. Spolu s dalším členem EPP Farským také kritizoval neúčast Česka na půjčce. „Je to chyba, která se může otočit proti nám,“ komentoval krok české vlády Farský.

Předložení veškerých legislativních návrhů, které s půjčkou souvisejí, bylo na Evropské komisi. Ta texty zveřejnila 14. ledna. Návrhy ještě musí formálně potvrdit členské státy bloku. Evropská komise uvedla, že první úhradu půjčky pro Ukrajinu očekává v dubnu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}