Unijní diplomacie zvažuje, že bude bojkotovat summit ministrů zahraničí členských zemí, který organizuje maďarské předsednictví. Píše to web Politico s odkazem na tři diplomatické zdroje. Šlo by o bezprecedentní reakci na nedávné cesty maďarského premiéra Viktora Orbána do Ruska či Číny, které politik podnikl bez mandátu EU a kterými podle právníků porušil unijní smlouvy. Budapešť také dlouhodobě komplikuje unijní pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
Některé unijní země – například Švédsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko či Polsko – už k částečnému bojkotu maďarského předsednictví přikročily tím, že na neformální ministerská jednání do Budapešti hodlají místo šéfů resortů vysílat jen níže postavené úředníky, napsal web Euractiv.
Na první zasedání maďarského předsednictví, které se konalo v Budapešti začátkem měsíce a na kterém se diskutovalo o průmyslové politice, se dostavilo pouze sedm ministrů členských zemí a žádný eurokomisař, připomnělo Politico.
Teď s odkazem na tři diplomaty portál tvrdí, že by unijní diplomacie mohla bojkotovat i neformální summit ministrů zahraničí členských zemí, takzvaný Gymnich, který by se měl konat v Budapešti koncem srpna. A to tím způsobem, že by vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell vyhlásil na stejný termín „formální“ jednání ministrů zahraničí.
„Pokud bude ve stejný den formální rada pro zahraniční věci organizovaná vysokým představitelem (Borrellem), ministři nebudou moci jet do Budapešti,“ řekl jeden z diplomatů. Další dodal, že bojkotem schůzky v Budapešti chtěli ostatní ministři zahraničí „vyslat jasný signál, že Maďarsko nemluví za EU“.
Plán by měli lidé z týmu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella představit velvyslancům zemí EU ve středu v Bruselu. Česko zatím podle zdrojů ČTK o žádném setkání šéfů diplomacií zemí Unie v Bruselu na konci srpna informováno nebylo.
Orbánovy cesty
Maďarský premiér ihned po zahájení předsednictví své země v Radě EU vyrazil na Ukrajinu, pak ale i do Ruska a do Číny a vše označil za „mírovou misi“. V uvedených zemích podle svých slov usiloval o nalezení řešení, které by umožnilo ukončit ruskou válku na Ukrajině. Vrcholní představitelé EU v reakci ihned oznámili, že jde o návštěvy bilaterální a Orbán pro ně od Unie nedostal žádný mandát. Kritika se ozvala i z členských států včetně Česka.
Cesty maďarského premiéra byly minulý týden i tématem zasedání Coreperu, tedy velvyslanců členských států EU v Bruselu. Podle tří zdrojů listu Financial Times (FT) při té příležitosti unijní právní servis zástupcům států sdělil, že Orbánovy kroky porušily unijní smlouvy, které zakazují „jakákoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů Unie“. Orbán rovněž měl porušit ustanovení vyzývající členské státy k provádění zahraničněpolitických aktivit „v duchu loajality a vzájemné solidarity“.
„Bylo politickou chybou jet do Moskvy,“ řekl FT předseda Evropské rady Charles Michel, který je šéfem unijních summitů. „Za posledních deset let jsem neviděl tak ostrou reakci 26 dalších zemí na kroky jednoho státu… takovou žlutou kartu,“ dodal.
Srpnová neformální ministerská schůzka by se mohla stát příležitostí pro Orbána ve snaze o formování zahraničněpolitické agendy bloku a rovněž šancí pro maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa objevit se v záři reflektorů, napsalo Politico. Několik ministrů tak podle něj začalo hledat způsob, jak se vyhnout tomu, aby se této další „Orbánovy propagandistické show“ zúčastnili.
Orbán v posledních měsících také blokoval téměř veškerou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Na summitu NATO minulý týden ve Washingtonu bylo Maďarsko jedinou zemí, která se nezavázala k další podpoře Kyjeva.
