Evropská unie našla cestu, jak obejít maďarské veto na nákup zbraní pro Ukrajinu z výnosů ze zmrazených ruských aktiv, napsal server listu Financial Times (FT). Podle šéfa diplomacie EU Josepa Borrella mohou první peníze zamířit na Ukrajinu již příští týden. Tento krok může uvolnit cestu pro půjčku Kyjevu ve výši 50 miliard dolarů (1,17 bilionu korun) ze strany skupiny G7, doplnil server FT.
Budapešť se zdržela dřívějšího hlasování o vyčlenění výnosů ze zmrazených ruských aktiv, a tak „by neměla být součástí rozhodování o použití těchto peněz“, řekl serveru Borrell. Poznamenal, že jde o sofistikovanou právní cestu, jak maďarské veto obejít, ale je v pořádku.
Konkrétní návrh Borrell předloží ministrům zahraničí členských zemí EU, kteří v pondělí budou jednat v Lucemburku.
Obejití Maďarska, které má v rámci EU navzdory válce nejvstřícnější vztahy s Moskvou, by podle FT také mohlo pomoci odstranit překážku, která mohla komplikovat snahy skupiny G7 získat do prosince 50 miliard dolarů na půjčku pro Kyjev. Na její splácení mají být použity právě zisky ze zmrazených ruských aktiv.
Obavy Spojených států a dalších zemí v G7 z toho, že Maďarsko zablokuje rozhodnutí EU nechat ruská aktiva zmrazená na dobu neurčitou, vyjednávání o rozsáhlé půjčce výrazně zpomalily. Právní klička Bruselu by ale podle činitelů obeznámených se situací měla stačit jako záruka, že půjčka bude splácena.
Vztahy Budapešti a Moskvy
I do budoucna však Maďarsko může pomoc Ukrajině blokovat. Třeba tím, že bude proti sankcím vůči Rusku, které se každého půl roku prodlužují, k čemuž je potřeba jednomyslného rozhodnutí.
EU podle Borrella navrhla Maďarsku dohodu, která by vycházela z toho, že nebude muset jakkoliv podporovat Ukrajinu výměnou za to, že nebude blokovat pomoc ostatních zemí. Budapešť to ale odmítla. „Ani když mají nabídku, že nebudou součástí týmu, a jejich peníze nebudou použity pro Ukrajinu… to nestačí,“ podotkl s tím, že to „souvisí se silnými vazbami, které mají na Rusko“.
