Komerční prezentace Aktual.: 12.06.2025 21:56
Schengen (Lucembursko) – Členské státy EU se u příležitosti oslav 40. výročí podpisu Schengenské smlouvy zavázaly k upevnění fungování schengenského prostoru bez vnitřních hranic. Ve společné deklaraci zdůraznily, že znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie by mělo zůstat krajním opatřením. Česko na oslavách v lucemburském městě Schengen zastupoval ministr vnitra Vít Rakušan.
U příležitosti výročí podpisu smlouvy se unijní ministři shodli na společné Schengenské deklaraci. Třístránkový dokument zdůrazňuje důležitost schengenského prostoru a vyjmenovává, na co by se měly členské státy zaměřit do budoucnosti. Jde zejména o investice do inovací a nových technologií, odpovídající financování, ale i o účinnou vízovou politiku, správu hranic a spolupráci se třetími zeměmi v oblasti navracení neúspěšných žadatelů o azyl v Evropské unii. V dokumentu se rovněž hovoří o společném a koordinovaném řešení problémů, kterým Schengen čelí.
„Zůstáváme neochvějní ve své vůli chránit základní principy schengenského prostoru, jako je volný pohyb, bezpečnost a vzájemná důvěra, a tím zajistit, aby Schengen i v nadcházejících desetiletích sloužil evropským občanům,“ říká Schengenská deklarace. Evropská unie podle ní v současné době čelí komplexním hrozbám, mezi které patří zahraniční vměšování, instrumentalizace migrace a další hybridní aktivity. Vzhledem k tomu, že i zločinci využívají stále častěji nově vznikající technologie, musí i EU společně řešit současné a budoucí hrozby pomocí vylepšených nástrojů, dodává dokument.
„Budeme bránit neomezený volný pohyb osob, který je jádrem naší schengenské politiky, tím, že zajistíme, aby znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích zůstalo krajním opatřením,“ zavázali se unijní ministři. Oslav se zúčastnila rovněž i místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová a eurokomisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner.
Dokument rovněž zdůrazňuje, že to musí být EU, kdo rozhoduje o tom, kdo může vstoupit do Evropy a nikoli pašeráci a obchodníci s lidmi. Právě ochrana vnějších hranic EU podle deklarace přispívá k bezpečnosti celého schengenského prostoru.
Schengenské dohody o volném pohybu osob, které začaly platit před 30 lety, 26. března 1995, vytvářejí prostor bez kontrol vnitřních hranic, v němž se mohou jeho obyvatelé volně pohybovat a jehož členské země spolupracují v otázkách vnitra a justice. Společné státní hranice členských zemí lze překračovat kdekoli, s výjimkou národních omezení (například národních parků či chráněných krajinných oblastí). První z dohod podepsaly Belgie, Lucembursko, Německo, Francie a Nizozemsko 14. června 1985 právě v lucemburském Schengenu.
V posledních letech nicméně několik zemí kontroly na vnitřních hranicí opětovně zavedlo. Například Německo kontroluje od roku 2015 kvůli migraci svou hranici s Rakouskem, v říjnu 2023 začaly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Loni v září přibyla ostraha hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem. Nový německý ministr vnitra Alexander Dobrindt na počátku května oznámil dokonce další zpřísnění režimu.
Před začátkem uprchlické krize v roce 2015 se hraniční kontroly v schengenském prostoru omezovaly většinou na krátkodobé akce, jako byly politické summity nebo sportovní akce. Podle údajů Evropské komise provádí nyní kontroly na různých stupních 12 zemí schengenského prostoru.
Česká republika se stala součástí Schengenu v prosinci 2007. Jeho součástí je 29 zemí – 25 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Členy schengenského prostoru nejsou z EU Kypr a Irsko, které se na schengenském prostoru podílí částečně, dále ale provádí kontroly na hranicích.
