![](https://i2.wp.com/fs2-ct24.ceskatelevize.cz/image/MTVkNDIxODU3ZTVkMzllMqndwH1uPRr-I8xwsXaWhppHgKi62vvEMieosPg3sISWjxXSShfT_M_sxsSW9BdRpWrwP2R7V5wKrWdclXlJ5vw6hotD_mZX1DkRY2I2egAtBgmuJ4DO4BTHVyw0GJ4_aeJgTmhL4KkF7Qj3OJo-QZMd3fU9WSbOsWWjEuCcIymSSJEvKeE1EM0FWa2Ads6zKA.jpg?height=628&width=1200&w=1200&resize=1200,0&ssl=1)
Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu v noci na sobotu dospěli k dohodě na reformě rozpočtových a dluhových pravidel, napsala s odvoláním na belgické předsednictví agentura DPA.
„Nová pravidla pomohou dosáhnout vyrovnaných a dlouhodobě udržitelných veřejných financí, uskutečnit strukturální reformy a podpořit investice, růst a tvorbu pracovních míst v EU,“ věří belgické předsednictví.
Plány podle DPA počítají zejména s tím, že při stanovování cílů EU v oblasti snižování nadměrných schodků a zadlužení bude více než dosud zohledňována individuální situace jednotlivých zemí.
Dosavadní unijní fiskální pravidla známá jako Pakt stability a růstu vyžadovala, aby veřejný dluh členských zemí nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesměly převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem v roce 2020 platnost paktu pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie nemoci covid-19. Jeho opětovné naplňování odložila později i válka na Ukrajině.
Nová pravidla, o nichž se jednalo dlouhé měsíce, budou flexibilnější, ale podle DPA i nadále počítají s tím, že státy, které překročí deficit ve výši tří procent HDP, by měly dosáhnout ročního strukturálního zlepšení alespoň o půl procenta HDP.
Formálně musí reformy ještě schválit ministerská rada a také plénum Evropského parlamentu.