EU se nenechá Spojenými státy vydírat, shodli se ministři Německa a Francie

Americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že hodlá od 1. února uvalit dodatečné clo deset procent na Dánsko, Švédsko, Francii, Německo, Nizozemsko a Finsko, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko. Tyto země se podle něj postavily proti jeho přání získat Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království. Trumpovu hrozbu už odsoudila řada evropských politiků, například norský premiér Jonas Gahr Störe ji dnes označil za „nepřijatelnou“.

„Německo a Francie se shodují v tom, že se nenecháme vydírat,“ řekl Klingbeil na tiskové konferenci se svým francouzským kolegou. Dodal, že po případném uvalení nových amerických cel bude následovat „jasná a jednotná“ odpověď EU, žádná z evropských zemí si ale podle něj nepřeje eskalaci. „Jsme připraveni jednat, nehodláme se ale nechat vydírat,“ uvedl Klingbeil.

„Dosavadní celní dohoda, kterou se Spojenými státy máme a která měla být tento týden schválena v Evropském parlamentu, je u ledu,“ uvedl také německý vicekancléř. Připomněl, že EU má celní seznam připravený už od loňska, když se dojednávala obchodní dohoda mezi EU a USA, ale pozastavený do 6. února. „Tyto (cla) mohou vstoupit v platnost,“ řekl.

Klingbeil i jeho francouzský kolega Lescure také připomněli, že má EU nástroj proti ekonomickému nátlaku (ACI), který EU dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Použití nástroje vyžaduje schválení kvalifikovanou většinou zemí EU.

Francouzský ministr Lescure zdůraznil, že případná reakce na zavedení cel bude jednotná a koordinovaná. Vydírání evropských zemí označil za „nepřijatelné“. Francie, která nyní předsedá skupině G7, podle Lescurea v příštích dnech zorganizuje setkání ministrů financí této skupiny, jejímiž členy jsou kromě Francie a Německa také USA, Kanada, Japonsko, Itálie a Británie. Na schůzkách zástupce sedmičky zemí doplňují tradičně i představitelé EU.

Spojené státy tvrdí, že musejí ovládnout Grónsko, aby zajistily svou národní bezpečnost. V Arktidě podle Trumpa roste vojenská přítomnost Ruska a Číny. Evropské státy NATO vyzývají USA ke společné ochraně Grónska a Arktidy.

EK: EU se chce vyhnout eskalaci, je ale připravena reagovat na Trumpova cla

Cílem Evropské unie je vyhnout se eskalaci a najít řešení nynější situace kolem snah USA získat Grónsko, zavedení cel podle mluvčího Evropské komise zasáhne spotřebitele na obou stranách Atlantiku, zejména ale pak americké spotřebitele. Mluvčí EK Olof Gill to uvedl dnes v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a oznámení o chystaném zavedení nových cel na několik evropských zemí.

Jednání mezi EU s USA pokračují podle mluvčího na všech úrovních, schůzka mezi šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou a Trumpem na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu zatím v plánu není.

„Evropská unie prosazuje spíše dialog namísto vyostření situace,“ uvedl Gill. „Jestliže ale budou cla zavedena, jsme připraveni na to reagovat a máme potřebné nástroje,“ dodal. Evropská unie podle něj bude jednat rozhodně a zodpovědně, aby ochránila své ekonomické zájmy.

Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat – tedy z Dánska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a z Finska, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko. Unie z hlediska obchodu funguje jako jednotná ekonomická zóna. Není tak zatím zcela jasné, zda tato případná americká cla budou mít dopad na celý blok.

Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA patnáctiprocentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda o Grónsku nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro uvedených osm zemí z deseti na 25 procent.

Zatím jsou zmiňovány dvě možnosti, jak by mohla sedmadvacítka na nová cla reagovat. Podle deníku Financial Times Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh.

Celní seznam byl připraven již loni, když se dojednávala obchodní dohoda mezi EU a USA, ale byl pozastaven do 6. února, aby se zabránilo plnohodnotné obchodní válce. Pokud nedojde k dohodě s USA, protiopatření by mohla automaticky vstoupit v platnost hned 7. února.

Francie, ale i Německo nicméně zmiňují ještě zásadnější reakci, a sice použití takzvaného nástroje proti ekonomickému nátlaku (ACI), který EU dosud nikdy nepoužila. Nástroj přezdívaný ekonomická bazuka, který byl schválený teprve před dvěma lety, Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.

Nástroj, jehož použití vyžaduje schválení kvalifikovanou většinou zemí EU, umožňuje mimo jiné zmrazení přístupu k evropským veřejným zakázkám či blokování některých investic. Po aktivaci nástroje nastupuje nejprve vyjednávání a jestliže neuspěje, Evropská komise připraví balík protiopatření, který předloží Radě EU ke schválení. Může jít i o cla na vybrané výrobky či omezení dovozu či vývozu.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se dnes v Bruselu setkala s dánským ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem a grónskou ministryní zahraničí Vivian Motzfeldtovou. „Bezpečnost Arktidy je společným transatlantickým zájmem a můžeme o něm diskutovat s našimi americkými spojenci. Hrozby uvalení cel ale nejsou cestou, jak to řešit,“ uvedla na sociální síti X. Suverenita podle ní nemůže být předmětem obchodu. „Nemáme zájem vyvolávat konflikt, ale budeme si stát za svým. Evropa má k dispozici řadu nástrojů k ochraně svých zájmů,“ dodala Kallasová.

Merz: Americké hrozby zavedením cel oslabují transatlantické partnerství

Americké výhrůžky zavedením dalších cel v souvislosti s Grónskem oslabují transatlantické partnerství a nesou v sobě riziko další eskalace. Na tiskové konferenci to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že hodlá od 1. února uvalit dodatečné clo deset procent na evropské země, které se postavily proti jeho přání získat Grónsko. Podle Merze bude EU reagovat rozvážně a přiměřeně.

Podle Merze panuje v Evropské unii široká shoda na tom, že hrozby, které zaznívají z Washingtonu, „oslabují transatlantické vazby“ a nesou v sobě riziko „další eskalace“. Případné zavedení dodatečných cel by podle něj nikomu neprospělo a poškodilo by americké i evropské hospodářství. Reagovat chce Merz na Trumpovy hrozby „rozvážně a přiměřeně“.

„Chceme se vyhnout jakékoli eskalaci,“ dodal.

Merz zdůraznil, že hranice ve světě nelze měnit násilím, a zopakoval, že Německo pevně stojí za Grónskem a za Dánskem. „Mohou počítat s naší podporou,“ řekl. Kancléř také připomněl, že minulý týden byla v Grónsku průzkumná skupina německé armády, která se zúčastnila mise spolu s vojáky dalších evropských zemí. „Sdílíme názor, že musíme s našimi evropskými partnery v NATO dělat více pro bezpečnost na dalekém Severu,“ dodal Merz.

Spojené státy tvrdí, že musejí Grónsko získat kvůli národní bezpečnosti. V Arktidě podle Severoatlantické aliance roste vojenská přítomnost Ruska a Číny. Evropské státy NATO vyzývají Washington ke společné ochraně Grónska a Arktidy. Merz řekl, že by se mohl ve středu setkat s Trumpem na okraj ekonomického fóra v Davosu.

Mluvčí německé vlády před Merzovým vystoupením odmítl Trumpovy výhrůžky zavedením cel jako „nepřijatelné“. „Eskaluje těmito pohrůžkami obchodní konflikt,“ řekl Stefan Kornelius. Vicekancléř a ministr financí Lars Klingbeil ráno po jednání se svým francouzským protějškem Rolandem Lescurem řekl, že se Evropa nenechá vydírat a připravuje jednotná protiopatření pro případ, že Spojené státy cla uvalí. Zástupci německého průmyslu varovali před eskalací, vyzvali ale k jednotné a přiměřené reakci.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}