Aktual.: 10.12.2025 17:45
Brusel/Štrasburk/Praha – Předsednictví Rady Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu dosáhli v úterý pozdě večer předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel. Jejich součástí bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Informovaly o tom v noci Rada EU i europarlament. Dohoda obsahuje také určitou flexibilitu, jak cíle do roku 2040 dosáhnout. Změny musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU.
Zástupci obou institucí se podle prohlášení také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy z roku 2027 na 2028. Systém ETS2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě.
Podle agentury Reuters dohoda zahrnuje také nákup zahraničních uhlíkových kreditů na pokrytí pěti procent snížení emisí. Klimatický cíl bude vyžadovat, aby průmyslová odvětví v EU snížila emise o 85 procent, dodává Reuters. Od roku 2036 umožní zemím unie platit nečlenským státům za snížení emisí, aby byla pokryta zbývající část.
„Evropa se sjednotila kolem našeho jasného směřování ohledně klimatické politiky – založené na vědě a chránící naší bezpečnost a konkurenceschopnost,“ uvedl dánský ministr pro klima a energetiku Lars Aagaard, jehož země do konce roku unii předsedá.
Změny musí ještě schválit europarlament a Rada EU, aby začaly platit, podle Reuters je to obvykle formalita potvrzující předem dohodnuté podmínky. Dohoda vstoupí v platnost 20 dní po jejím zveřejnění v Úředním věstníku EU. Evropská komise pak bude každé dva roky hodnotit pokrok s přihlédnutím k nejnovějším vědeckým údajům, technologickému vývoji a mezinárodní konkurenceschopnosti EU.
Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly krok odložit. Návrh poprvé počítal s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Mezinárodní uhlíkové kredity umožňují státům, firmám nebo organizacím kompenzovat část svých emisí tím, že finančně podpoří projekty snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. Jde například o výsadbu lesa, ochranu deštných pralesů či investice do obnovitelných zdrojů.
Evropská klimatická pravidla stanoví cíl klimatické neutrality do roku 2050 jako právně závaznou povinnost pro všechny členské státy EU. Stanoví také právně závazný cíl EU snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.
Ekologové: Česko musí využít prodloužený čas k přípravě na nové klimatické cíle
Praha – Česko musí podle ekologů využít prodloužený čas k přípravě na nové klimatické cíle EU. Stát by měl zajistit pomoc s energetickými úsporami nebo elektrifikací průmyslu nebo s rozvojem čistých zdrojů energie. Vyplývá to z odpovědí ekologů a odborníků na energetiku a mezinárodní otázky na dotazy ČTK. Předsednictví Rady EU a zástupci Evropského parlamentu (EP) se předběžně dohodli na úpravě unijních klimatických pravidel.
Součástí pravidel bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent proti úrovni z roku 1990. Zástupci obou institucí se také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 z roku 2027 na rok 2028. Změny musí ještě formálně schválit EP a členské státy EU.
Pozitivně hodnotí shodu na cíli pro snížení emisí do roku 2040 Hnutí Duha. „Je třeba zdůraznit, že EU se potřebuje zbavit závislosti na fosilních palivech, které musí dovážet, a vystavovat se tak odtoku peněz i nejistotě dodávek. Milník mezi rokem 2030 a 2050, kdy má být EU bez fosilních paliv, je prakticky důležitý,“ uvedl vedoucí energetického programu hnutí Jiří Koželouh.
V souvislosti s posunem spuštění systému ETS 2 je podle něj důležité, aby ČR využila prodloužený čas na přípravu. „Je nutné zrychlit pomoc se zateplováním domů a zpřístupnit ji i nájemníkům a stejně tak zlepšovat přístup k efektivní veřejné dopravě. Varujeme proto před nápady na zrušení či omezení programů jako Nová zelená úsporám či kotlíkové dotace. To by zásadně poškodilo domácnosti, zejména na venkově,“ uvedl Koželouh.
Záměr rodící se nové vlády ANO, Motoristů a SPD zrušit celý systém ETS 2 by podle něj poškodil reputaci Česka v Evropě. „A hlavně ohrozí obyvatele Česka, kteří by mohli přijít o pomoc ze Sociálního klimatického fondu, který má mít peníze právě ze zpoplatnění fosilních paliv v lokálním vytápění a v dopravě,“ řekl Koželouh.
Podle Tomáše Jungwirtha Březovského z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) zachovává schválený cíl i přes mírné snížení původně navrhované ambice směr, tedy pokračování dekarbonizace unijních ekonomik. „V praxi můžeme čekat podporu energetických úspor, čistých zdrojů energie, elektrifikace dopravy i průmyslu. Součástí balíčku je zpoplatnění emisí z paliv v sektorech dopravy a budov,“ řekl.
Pro nastupující vládu jde podle něj navíc o jasný závazek, aby řešila situaci lidí, kterým hrozí energetická a dopravní chudoba. „A to jednak podporou investic, jednak skrze sociální opatření,“ dodal Jungwirth Březovský.
Jako dobrou zprávu, že EU pokračuje v nastavené politice tlaku na snižování emisí a dekarbonizaci, označil dohodu také ředitel Centra pro dopravu a energetiku Ondřej Mirovský. „Nicméně současný návrh je dalším kompromisem kompromisů s řadou výjimek,“ podotkl. Odložení ETS 2 a podpora tohoto odložení současnou i budoucí vládou ČR je podle něj špatný krok. „Vláda ČR se fakticky rozhodla nevyužít peněz ze sociálního klimatického fondu a může se tak stát, že jiné země budou dělat účinnější sociální opatření včas,“ dodal Mirovský.
Podle vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR Miriam Macurové je ovšem unijní dohoda méně ambiciózní než deklarovaný cíl 90 procent snížení emisí. V této souvislosti připomněla, že dohoda státům umožní zajistit pět procent z celkového cíle z tzv. kreditů, které získají za finanční podporu projektů snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. „Je ale důležité, že se do návrhu dohody dostala kritéria z pozice Evropského parlamentu, která mají zaručit, že pro naplnění pětiprocentního cíle pro mezinárodní kredity budou využity kredity vysoké kvality. Čistě domácí cíl pro rok 2040 by ale byl lepší možností,“ dodala Macurová.
Fiala: Odklad ETS 2 je úspěch, cílem musí být systém povolenek změkčit či zrušit
Odklad emisních povolenek ETS 2 je úspěchem, k němuž vedla tvrdá vyjednávání na všech úrovních v evropských institucích. Na síti X to uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Cílem ale podle něj musí být systém emisních povolenek dále změkčit, případně úplně zrušit. Za dobrou zprávu odklad označili i před dnešním jednáním vlády ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL) a ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS). Systém ETS 2 se vztahuje na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a silniční dopravě.
„Odložení emisních povolenek ETS 2 je úspěchem, ke kterému vedla tvrdá vyjednávání na všech úrovních v evropských institucích. Dokázali jsme vytvořit koalici s našimi partnery v EU, a prosadit tak české zájmy,“ poznamenal Fiala. Cílem však musí podle něj být systém emisních povolenek dál změkčit, nebo ideálně úplně zrušit. Budoucí kabinet Andreje Babiše (ANO) by podle Fialy měl v práci pokračovat.
Designovaný premiér Babiš dnes ČTK řekl, že odklad ETS 2 o rok není zdaleka dostatečný. Nová vláda podle něj přijme usnesení, v němž bude požadovat úplné odstoupení od povolenek v ETS 2. „Když se něco schválí, že řekneme, že to nezavedeme, to samozřejmě můžeme. Ale musíme si být vědomi také následků, které mohou mít těžký finanční dopad na Českou republiku. To pak nová politická reprezentace bude muset zvažovat,“ podotkl dnes Fiala po jednání vlády v demisi. Za bezpečnější a správnější považuje vyjednávání.
„Je to především dobrá zpráva pro Česko, protože dopad zavedení emisních povolenek nebude znamenat žádné razantní negativní dopady do peněženek českých občanů,“ míní Hladík. Vláda Petra Fialy (ODS) podle něj s aktivními kroky v tomto smyslu začala hned po ustavení nové Evropské komise loni v prosinci. „Chtěli jsme stabilizaci ceny emisní povolenky, odklad zavedení účinnosti, to, aby finanční prostředky mohly být použity na to, aby se domácnosti mohly připravit,“ poznamenal.
Podařilo se podle Hladíka přesvědčit 18 dalších zemí, například Německo, Francii, Itálii či Polsko. Naopak Maďarsko podle něj změnu neprosazovalo.
„Bude záležet na budoucí vládě, jestli naplní svoje řeči o tom, jak odvrátí povolenky ETS 2,“ podotkl k dalším krokům Kupka. „Máme v tuhle chvíli jasný odklad povolenek, ale zároveň další mechanismy, které zabrání tomu, aby se cena povolenek vyšplhala do nepřijatelné výše,“ dodal.
