K vojenské podpoře Ukrajiny musíme využít peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy, prohlásil v úterý český premiér Petr Fiala (ODS). Totéž prosazuje polská vláda, pobaltské státy nebo britský premiér Keir Starmer.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pravidelně vyzývá evropské země, aby zmrazený ruský majetek a peníze v celkové hodnotě minimálně 200 miliard eur (přes pět bilionů korun) uvolnily Ukrajině pro vojenské potřeby.
V nejisté situaci, kdy se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa chystají Ukrajině omezit dodávky zbraní, by 200 miliard eur hrálo velkou roli a evropské země by si tím mohly zajistit takzvané místo u stolu při vyjednávání o míru na Ukrajině. Jednání mezi Spojenými státy a Ruskem začalo zatím bez evropské účasti a šéf německé zbrojovky Rheinmetall Armin Papperger v narážce na to prohlásil, že Evropa zatím sedí jen „u dětského stolku“.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna pro server Politico uvedl, že použití ruských zmrazených peněz by mohlo nahradit výpadek zbraní pro Ukrajinu, kdyby se Spojené státy rozhodly ji nadále nepodporovat. Politico označuje zmrazený ruský majetek za cosi jako finanční atomovku v rukou Evropské unie.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je opatrná. V tom smyslu, že definitivní zabavení ruského majetku může znejistět zahraniční investory a přivést je k úvahám, zda jsou jejich peníze v Evropě v bezpečí. „Mohlo by to vést k odlivu aktiv mnoha zemí z Evropské unie,“ varovala loni Evropská centrální banka. Negativní bylo rovněž vyjádření Mezinárodního měnového fondu.
Otevřeně proti zabavení ruského majetku je italská premiérka Giorgia Meloniová, která jinak Ukrajinu podporuje. Řím se obává, že by vzaly za své veškeré italské investice v Rusku. Kreml ostatně už loni pohrozil, že v reakci by zabavil veškerý majetek členských zemí Evropské unie a dále USA, Kanady, Austrálie, Norska a Švýcarska. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ho vyčíslil na 288 miliard dolarů (6,8 bilionů korun).
Agentura Reuters o víkendu zveřejnila překvapivou zprávu, že Rusko by mohlo souhlasit s použitím zmrazených ruských peněz na Ukrajině, pokud by byly použity na ekonomickou obnovu, a nikoliv na zbrojení. Druhou podmínkou je jejich využití na Ruskem okupovaném území Ukrajiny. Agentura se odvolává na své tři vysoce postavené informační zdroje v Moskvě, oficiálně ale Kreml nic nepotvrdil.
Většinu zmrazeného majetku tvoří hotovosti a cenné papíry, které státy zablokovaly ruské centrální bance. Ale jde i o nemovitosti, některé patřící ruským vlastníkům zablokovalo na svém území i Česko.
Důležitým hlasem bude pravděpodobný nový německý kancléř Friedrich Merz, až sestaví po vítězných volbách vládu. Dosavadní kabinet Olafa Scholze patřil k odpůrcům převedení zmrazených ruských stovek miliard Ukrajině a nedotáhl do konce záměr vyvlastnit majetek ruské těžařské společnosti Rosněfť v Německu. Jedná se zhruba o šest a půl miliardy eur (téměř 165 miliard korun). Berlín chtěl k tomuto kroku využít článku v německé ústavě, který umožňuje vyvlastnění k zajištění energetické bezpečnosti země v zájmu jejích obyvatel (Rosněfť má například podíl ve velké německé ropné rafinerii Schwedt).
Jaký názor má na předání zmrazeného ruského majetku nový americký prezident Donald Trump, není zatím jasné. Veřejně o tom zatím nehovořil. Jeho předchůdce Joe Biden tento krok podporoval a podle televize CNN má stejný názor i Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio.
Video: Putin nechce o míru ani slyšet, říká Lipavský (26. 2. 2025)
Spotlight Aktuálně.cz – Jan Lipavský | Video: Tým Spotlight
