Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
Cílem dohody je mimo jiné snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové výrobky vyrobené v EU a zároveň umožnit čtyřem zemím Mercosuru na oplátku prodávat do Evropy více zemědělského zboží.
Ceremoniálu v centrální bance v Asunciónu se zúčastnili mimo jiné šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa, evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič, argentinský prezident Javier Milei, paraguayský prezident Santiago Peňa či uruguayský prezident Yamandú Orsi. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva se nezúčastnil, vyslal místo sebe ministra zahraničí.
Von der Leyenová představila dohodu o volném obchodu jako výhodu pro oba hospodářské bloky. „Z tohoto partnerství budeme těžit oba – ekonomicky, diplomaticky i geopoliticky,“ uvedla. „A naše poselství zbytku světa je jasné, EU a Mercosur sázejí na spolupráci místo na konkurenci a na partnerství místo na polarizaci,“ podotkla.
Roli v přijetí dohody sehrála také geopolitika, Evropská unie chce totiž posílit svou přítomnost v Latinské Americe a snížit obchodní a surovinovou závislost na USA a Číně. Unie v současnosti jedná i s dalšími zeměmi jako Indie a Austrálie o podobné dohodě.
Samotná smlouva má pustit do Evropy jen zlomek spotřeby hovězího a drůbežího masa. Evropská komise přesto slíbila zemědělcům víc peněz v příštím rozpočtu, pojištění proti cenovým výkyvům a také posílení dovozních kontrol. „Chápeme potřebu obchodních dohod pro Evropskou komisi, ale nejen u Mercosuru, ale obecně bychom u těchto dohod uvítali daleko přísnější ochranná opatření,“ uvedl český ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Dohodu čeká složité schvalování
Země EU daly zelenou podpisu dohody 9. ledna, podpořilo ji 21 zemí včetně Česka. Proti se vyslovily Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko. Belgie se zdržela.
Aby bylo možné dohodu o volném obchodu uzavřít, rozdělila ji EU na dvě části: politickou dohodu o partnerství a dočasnou obchodní dohodu. Obchodní část spadá výhradně do pravomocí EU, takže o jejím schválení a podpisu mohli minulý týden rozhodnout ministři členských států hlasováním většinou. Národní parlamenty ji proto nemusejí ratifikovat.
Než ale dohoda o volném obchodu začne platit, musí ji ještě schválit Evropský parlament. EK zatím neplánuje, že by se dohoda začala používat před tímto schválením. Teď se bude EU snažit získat pro dohodu podporu europoslanců. Politická dohoda o partnerství vstoupí v platnost až ve chvíli, kdy ji ratifikují všechny členské státy EU a také zúčastněné země Mercosuru – Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye. Členem bloku je také Bolívie, ta však není v současné dohodě zahrnuta, protože se stala členem až v roce 2024 a nebyla tedy zapojena do jednání. K dohodě se bude moci připojit v příštích letech.
Zvýšení exportu a nová pracovní místa
Pro evropské firmy budou díky dohodě v oblasti platit mnohem nižší cla a nebudou muset čelit obchodním překážkám, se kterými se potýká většina ostatních zemí. Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export EU do zemí Mercosuru až o 39 procent, respektive 49 miliard eur (1,2 bilionu korun), což by mohlo podpořit více než 440 tisíc pracovních míst v celé Evropě.
Dohoda ruší cla na více než devadesát procent bilaterálního obchodu mezi EU a Mercosurem. Hodnota obchodu mezi oběma bloky v roce 2024 činila 111 miliard eur (2,7 bilionu korun). Vývoz z EU tvoří hlavně stroje, chemické výrobky a dopravní zařízení. Vývoz Mercosuru se soustředí na zemědělské produkty, nerostné suroviny, buničinu a papír.
Dohoda má i kritiky, například Francie ji dlouhodobě označuje za nepřijatelnou. Vyjadřuje obavy, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty francouzským zemědělcům. Proti dohodě v posledních týdnech opakovaně protestovali farmáři v některých evropských zemích.
Vývozci se těší…
Čeští exportéři vítají obchodní dohodu s blokem Mercosur, odstranění obchodních překážek jim totiž může pomoci zvýšit vývoz. „Snížení dovozních cel je obrovskou výhodou. Můžeme opravdu posílit naši pozici,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. „České firmy se na Jižní Ameriku a speciálně Mercosur v posledních letech hodně zaměřují,“ vysvětluje ředitel kanceláře CzechTrade v Brazílii Jiří Michálek. České firmy by mohly těžit také z dovozu levnějších surovin.
Například společnost Ella-cs vyrábí speciální implantáty pro pacienty s poruchou příjmu potravy a ráda by rozšířila prodej v zahraničí. „Aktuálně jsou naši největší odběratelé v Ekvádoru, Panamě a Mexiku. Začínáme v Brazílii, což by mohl být jeden z našich velmi zajímavých trhů,“ vysvětluje firemní vedoucí obchodu a marketingu Martin Bartyzal.
…ne všichni ale dohodu vítají
Vrásky naopak dohoda dělá českým zemědělcům. Například Farma Choťovice, která chová krávy na mléko a maso, čelí rostoucím nákladům na mzdy a hnojiva. Kvůli přísným normám nemůže používat některé pesticidy. „To je u nás v Evropské unii, ale nikde na světě toto není. Tam ty přípravky můžou dále používat,“ uvedl spolumajitel podniku Jiří Horák.
„Jim to dává značnou konkurenční výhodu. Tím může být produkce z Jižní Ameriky levnější, a to samozřejmě není fér pro naše zemědělce,“ doplňuje mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Obavy mají také potravináři. „Do Evropy přijde další cukr v objemu zhruba tří moravských cukrovarů bez cla a bez stejných pravidel, která my musíme dodržovat,“ kritizuje dojednanou smlouvu šéf společnosti Tereos TTD Martin Kolář, jehož firma vyrábí také líh. Kolář se obává, že import lihu z Jižní Ameriky může nahradit výrobu střední Evropy. Podle mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka můžou dovozy ze zemí bloku Mercosur snížit výkupní ceny zemědělců v Evropě a ohrozit jejich konkurenceschopnost.
Analytici však neočekávají nižší ceny v obchodech. „Nepředpokládám, že bychom se dočkali nějakého dramatického tlaku na snižování cen. Možná, že v případě cukru uvidíme zavírání cukrovarů po Evropě, ale nic dalšího se odehrávat nebude,“ říká hlavní analytik Banky Creditas Petr Dufek.

