Napětí v oblasti Afrického rohu rychle stoupá. Etiopie zintenzivnila úsilí o znovuzískání přístupu k Rudému moři a hrozí Eritreji obsazením přístavu Assab. Sousední zemi zároveň obviňuje z podpory rebelů a snah o obnovení občanské války. Eritrea, jedna z nejbrutálnějších diktatur světa, to odmítá. A varuje Addis Abebu před překročením „červené linie“.
Etiopský premiér Abiy Ahmed už v roce 2023 ke značné nevoli Eritrey prohlásil, že považuje přístup své země k moři za „existenční otázku“. V posledních měsících Addis Abeba svou rétoriku ještě zostřila. Etiopský předseda vlády i náčelník armády Birhanu Jula označili přístav Assab, nacházející se pouhých několik desítek kilometrů od hranic, za etiopský, přičemž naznačili touhu dobýt ho silou, píše server BBC News.
Ahmed začátkem září prohlásil, že byla „chyba“ přijít v důsledku odtržení Eritreje o přístup k Rudému moři, tato chyba bude ale dle něj v blízké době „napravena“. „Jsem si na milion procent jistý, že Etiopie nezůstane vnitrozemskou zemí,“ řekl v říjnovém projevu k poslancům.
Šéf armády nedávno sdělil vojákům, že budou bojovat proti zemi, která Etiopii odepřela přístup k moři, čímž podle BBC zjevně narážel na Eritreu. „Naše populace má nyní 130 milionů a v příštích 25 letech vzroste na 200 milionů. Jak je možné, že zájmy dvou milionů lidí převažují nad zájmy 200 milionů lidí?“ opřel se v říjnu do sousední země Jula, který pracuje na posílení etiopských sil.
Etiopský velvyslanec v Keni Bacha Debele se pak v listopadu nechal slyšet, že Assab je „etiopským bohatstvím“, které bude navráceno „násilím“. „Otázkou nyní není, zda je Assab náš, nebo ne, ale jak ho získáme zpět,“ uvedl diplomat pro vládní kanál Addis Paradigm.
Krvavá historie
Vztahy mezi oběma zeměmi byly i v minulosti často napjaté. Bývalá italská kolonie Eritrea byla po druhé světové válce spravována britskou armádou, než se stala federální součástí Etiopie. Císař Haile Selassie I. ale v roce 1962 toto uspořádání zrušil a Eritrea se musela naplno začlenit. To vyvolalo občanskou válku, která skončila až v roce 1991 porážkou Addis Abeby. Eritrejci pak odsouhlasili svou nezávislost v referendu o dva roky později.
Obě země zpočátku spolupracovaly a sdílely přístavy v Assabu a Massawě. Spory o hranice ale pokračovaly a v roce 1998 vypukla krvavá pohraniční válka, v níž zemřelo více než sto tisíc lidí. Mírová dohoda z roku 2000 nikdy nebyla dotažena do konce.
Vysoké náklady na externí přístav
Po této válce navíc Eritrea zabránila Etiopii v přístupu do Assabu, takže Addis Abeba je nucena spoléhat se na přístav v Džibutsku, kde uskutečňuje 95 procent svého obchodu. To je ale pro zemi velmi nákladné a strategicky nevýhodné, podotýká magazín Modern Diplomacy. Země podle stanice Deutsche Welle platí Džibutsku v přepočtu asi 41,6 miliardy korun ročně, což podle Etiopie brání hospodářskému růstu země.
V několikamilionové Eritreji vládne od získání samostatnosti diktátorský režim prezidenta Isaiase Afewerkiho a jeho Lidové strany za demokracii a spravedlnost, který vězní a mučí své odpůrce, potírá náboženské menšiny i novináře a posílá lidi na neomezenou dobu na vojnu.
V jedné z nejchudších zemí světa nefunguje žádný zákonodárný orgán ani nezávislá média, soudy nebo občanské organizace. Volby v Eritreji neprobíhají – i proto se jí někdy přezdívá Severní Korea afrického kontinentu. Kromě sunitského islámu byla povolena jen místní pravoslavná eritrejská církev, katolictví a luteránství. Většinu podniků a firem v zemi vlastní armáda, špičky vlády nebo podnikatelé s nimi spojení.
Svědectví o krutých metodách režimu podávají tisíce běženců, kteří se snaží každoročně dostat do Evropy. Kvůli své strategické poloze, kdy disponuje 1350 kilometrů dlouhým pobřežím u Rudého moře, zůstává africká diktatura v centru politických zájmů okolních států i světových velmocí.
Nevraživost mezi sousedními státy pokračovala od uzavření mírového dohody v roce 2000 až do roku 2018, kdy vládci obou zemí na popud Etiopie podepsali prohlášení o ukončení konfliktu, za což dostal Abiy Ahmed Nobelovu cenu míru. Od té doby ale napětí mezi zeměmi opět roste.
Ozvěny války v Tigraji
Etiopští představitelé aktuálně viní sousední diktaturu ze spolčení s „tvrdou frakcí“ Lidové osvobozenecké fronty Tigraj (TPLF) – dominantní politické skupiny v etiopském regionu Tigraj, informoval časopis Foreign Policy (FP). Asmara se podle Addis Abeby snaží přispět k obnovení občanské války v severní Etiopii, která se v letech 2020 až 2022 rozšířila z Tigraje do regionů Afarsko a Amharsko. Podle odhadů zemřelo během konfliktu až 600 tisíc lidí.
V dopise generálnímu tajemníkovi OSN António Guterresovi z 2. října etiopský ministr zahraničí Gedion Timothewos obvinil Eritreu a rebelské frakce TPLF z „financování, mobilizace a řízení ozbrojených skupin“ v Amhaře. Eritrea tato tvrzení odmítla a na síti X napsala, že dopis Etiopie adresovaný OSN je „klamná fraška“. V občanské válce Asmara paradoxně pomáhala Etiopii likvidovat TPLF.
Podle FP však eritrejský vládce nebyl spokojen s mírovou dohodou podepsanou s TPLF v roce 2022 v jihoafrické Pretorii bez účasti zástupců jeho země. S ujednáním nesouhlasily i některé frakce TPLF, které se cítily odsunuty na vedlejší kolej a nuceny se odzbrojit, zatímco úředníci TPLF, kteří dohodu vyjednali, si zajistili posty v prozatímní regionální správě Tigraje. Od té doby Eritrea údajně narovnala vztahy s „disidentskými“ frakcemi TPLF.
V poslední době na hranici mezi Tigrajem a Afarskem opět vypukly střety. Abyi Ahmed obvinil TPLF, že z regionálního rozpočtu živí militantní aktivisty, zatímco podle rebelů vláda omezuje místním obyvatelům přístup k jídlu. Úředníci v Afarsku obvinili tigrajské síly z vniknutí na jejich území a obsazení několika vesnic. Eritrejské jednotky mezitím stále okupují oblasti na etiopské hranici, které dobyly během války v Tigraji, a to navzdory výzvám OSN ke stažení sil, připomíná FP.
Eritrea kritizuje „toxický iredentismus“
Stupňující se výhrůžky ze strany Addis Abeby totalitní stát kritizuje. Eritrejská státní média označila tlak na získání přístupu k Rudému moři za „nebezpečný“ a „toxický program“ iredentismu – tedy politiky znovunárokování si ztraceného území.
Eritrejské ministerstvo informací v polovině září varovalo, že pokusy o legitimizaci „do očí bijící agrese“ by měly vážné důsledky pro Etiopii a její sousedy a představují „červenou linii, která by neměla být překročena“.
Před důsledky překročení této „červené linie“ varovala sousední stát v polovině listopadu i eritrejská armáda, podle níž se dotyční „vrhají do propasti“ a „druhá šance se poučit už nebude“, uvádí BBC s tím, že masivní přesuny sil v pohraničí zatím nejsou hlášeny. Eritrea má povinnou vojenskou službu, v níž každoročně absolvují vojenský výcvik tisíce mladých mužů a žen.
Demonstrace vojenské síly
Etiopská státní televize v poslední době vysílala záběry tisíců kadetů v různých vojenských výcvikových táborech. Armádní velení tvrdí, že se k silám připojují desítky tisíc mladých Etiopanů a že země pracuje na vojenské připravenosti k akci. Armáda také u příležitosti státních svátků předvádí nově získané zbraně, včetně dělostřelectva, tanků a obrněných vozidel.
Vládní rétoriku zesilují i etiopská státní média, která hovoří o „nespravedlivé“ ztrátě přístavů u Rudého moře, které je třeba získat zpět. Stanice ETV odvysílala záběry demonstrantů a absolventů, kteří nesli transparenty s nápisy „Assab je náš“ a „Assab je etiopský“.
Eritrejská státní média obviňují Addis Abebu ze snahy „oklamat svět tím, že se vrací k otázkám, které byly vyřešeny před desítkami let“. Podle BBC hrozba obsazení Assabu dokonce přiměla některé opoziční eritrejské stanice působící v zahraničí včetně britské Asena TV, aby apelovaly na Eritrejce, aby odložili stranou své neshody a bránili vlast.
Somaliland jako alternativa
Etiopie v posledních letech zintenzivnila úsilí o znovuzískání přístupu k moři na vícero frontách, píše Modern Diplomacy. Vláda Abiye Ahmeda se loni dohodla na pronájmu přístavů v Somalilandu výměnou za uznání státu a zjevně uzavřela dohody o přístupu k moři s různými dalšími státy včetně Somálska.
Podle nezávislého britského think tanku Chatham House byl ale plán týkající se Somalinandu nakonec odložen, což vzbudilo opětovný zájem Etiopie o Assab, jenž byl historicky klíčovou vstupní branou do Rudého moře.
Egyptské obavy
Snahy Etiopie o získání přístavu značně znepokojují Egypt, který je vnímá jako hrozbu pro svou prestižní pozici v oblasti bezpečnosti Rudého moře a globálního obchodu v Suezském průplavu. Káhira navíc už roky protestuje proti etiopskému vodnímu dílu na řece Modrý Nil nazvanému Velká přehrada etiopského znovuzrození (GERD), jehož součástí je i největší hydroelektrárna v Africe.
Egypt, který se obává o vlastní zásoby vody z Nilu, už dříve vynaložil značné úsilí na vyvinutí tlaku na Etiopii, podepsal memorandum o porozumění se sousedními státy a provedl demonstrativní společná vojenská cvičení. Addis Abeba ale odmítá, že by přehrada představovala hrozbu, a vodní dílo v září slavnostně otevřela.
Egypt je spolu se Saúdskou Arábií, Jordánskem, Jemenem, Súdánem, Eritreou, Džibutskem a Somálskem součástí regionálního Rudomořského fóra, které marginalizuje roli Etiopie v Africkém rohu, přestože se jedná o druhou nejlidnatější zemi v Africe a regionální mocnost. Ideálem této skupiny je utvářet pravidla pro námořní trasy či koordinovat zásahy proti pirátům. Na historické vazby Addis Abeby na Rudé moře nebere fórum ohled.
Někteří odborníci varují, že další konflikt v regionu je na spadnutí. „Ať už je vzorec pro deeskalaci jakýkoli, podstatné je, že Africký roh a svět si nemohou dovolit další válku mezi Eritreou a Etiopií,“ napsali nedávno v příspěvku pro FP experti na tuto oblast Michael Woldemariam a Abel Abate Demissie.
Podle Woldemariama se jedná o „konfrontaci o dominanci mezi dvěma nejmocnějšími zeměmi“ v regionu. Jakýkoli konflikt by s sebou nesl velká rizika pro obě strany a výsledky by byly „velmi obtížně předvídatelné“, řekl analytik turecké agentuře Anadolu.
Apel na diplomacii
Odborníci z oblasti bezpečnosti volají po obnovení diplomatických kroků ze strany Africké unie, Jihoafrické republiky a Spojených států, aby se zabránilo kolapsu dohody z Pretorie z roku 2022. „Riziko obnovení cyklů zvěrstev je až příliš reálné,“ varovala organizace Human Rights Watch.
Podle některých expertů je ale etiopská armáda zaměstnaná bojem proti povstalcům na více místech, a tak nejspíš nebude schopná zahájit otevřenou válku a Assab dobýt. „Boj v oblasti Amharska se v tuto chvíli ukázal pro etiopskou armádu jako velmi náročný. Za těchto okolností si myslím, že válka proti Eritreji není rozumný krok,“ řekl Deutsche Welle britský expert na Africký roh Abdarrahmán Sajíd.
Etiopský premiér oznámil, že o své snaze získat přístav již jednal s USA, Ruskem, Čínou, Africkou unií i EU. Podle Woldemariama by administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa mohla vyvinout tlak na obě strany a dotlačit je k ústupkům, jelikož Etiopie i Eritrea mají zájem o zlepšení vztahů s Washingtonem. Eritrejský diktátor požádal o pomoc Egypt.
V Etiopii se příští rok uskuteční prezidentské volby. Podle některých expertů má Abyi Ahmed šanci na znovuzvolení, což by mohlo snížit napětí, protože bude mít více času na vyřešení sporu o přístav. Jiní odborníci ale varují, že otázka Assabu bude ještě dlouho budit v Etiopii emoce, protože řada tamních lidí se se ztrátou Eritrey jednoduše nedokáže smířit, podotýká Deutsche Welle.

