Pablo Escobar zemřel v roce 1993 během přestřelky s policií. Za léta kariéry pašeráka drog vydělal přinejmenším desítky miliard dolarů a nechal zavraždit stovky lidí. Svou největší bombu však nechal tikat v zahradních jezírkách někdejšího panství.
Čtyři hroši, které si narkobaron nechal tajně dovézt z Afriky, se za tři desetiletí rozrostli na stohlavé stádo a ovládli kolumbijskou řeku Magdalena. Státní pokladna pálí miliony za neúspěšné kastrace, zatímco agresivní tlustokožci terorizují farmáře a mění unikátní přírodu v žumpu.
Nejmarnější operace v džungli
Kolumbijská vláda roky sázela na to, že problém vyřeší humánně. Jenže politika narazila na realitu biologie. Veterinář Alejandro Mira z Medellínu, který se pokoušel zvířata sterilizovat, popsal pro list The Guardian, proč je to tak složité. Aby veterináři hrocha kastrovali, musí se v polních podmínkách džungle prořezat centimetry tlustou kůží a vrstvami svalů k varlatům, která zvíře skrývá hluboko v těle.
Po Escobarově smrti se vláda o jeho soukromou zoo nedokázala postarat. Hroši zmizeli do volné přírody a v tropickém ráji bez přirozených nepřátel našli ideální domov. Vědci dnes odhadují jejich počet na 169, přičemž někteří se od původního stanoviště toulají i 160 kilometrů daleko.
Ekologická genocida
Zatímco turisté v zábavním parku Hacienda Nápoles, někdejší výkladní skříně moci Escobarova kartelu, nadšeně krmí hrošici Vanessu, řeka Magdalena zažívá tichou zkázu. Ekoložka Nataly Castelblanco-Martínezová varuje, že tito obři doslova dusí život v zemi. Každý hroch vyprodukuje denně desítky kilogramů trusu. Ten mění chemii vody, bere kyslík rybám a vytlačuje původní zvířata, jako jsou kapybary nebo ohrožení kapustňáci.
„Máme před sebou jeden z největších problémů s invazními druhy na světě,“ říká vědkyně. Podle jejích propočtů ovládne kolumbijské toky do roku 2035 už přes tisíc hrochů, pokud vláda okamžitě nenařídí jejich odstřel.
Miláček, který zabíjí
Tady politici naráží na největší překážku: emoce voličů. Kolumbijci si hrochy oblíbili. Když armáda v minulosti zastřelila agresivního samce jménem Pepe, lidé vyšli do ulic a protestovali.
„Lidé v nich vidí postavy z pohádek, ne nebezpečné predátory,“ varuje David Echeverry, který má správu zvířat na starosti. Přitom v Africe tito obři připraví o život více lidí než lvi. V Kolumbii už hroši napadají farmáře a způsobují těžké dopravní nehody na dálnicích mezi Bogotou a Medellínem. Přesto se politici bojí vydat povel k palbě, aby neztratili hlasy u voleb.
Nehoda s hrochem
Volně se potulující hroši začali komplikovat také dopravu. Podle listu Guardian již země zaznamenala první dopravní nehodu způsobenou hrochem. Řidič osobního vozu do jednoho z nich ve vysoké rychlosti narazil na dálnici spojující města Bogotá a Medellín. Auto bylo na odpis a hroch zahynul, řidiči se však podle dostupných informací podařilo vyváznout.
Zločin, který nekončí
Dnešní Hacienda Nápoles, která leží u městečka Puerto Triunfo asi 150 kilometrů od druhého největšího kolumbijského města Medellínu, láká rodiny na skluzavky a pštrosy, ale ploty areálu už dávno nic neznamenají. Hroši se toulají daleko od svého původního domova. A nejsou sami. Z Escobarovy zoo unikli i chitalové indičtí – mrštní jeleni, kteří hravě přeskakují třímetrové ploty a vytlačují místní druhy jelenů.
Turisté si mohou zaplavat pod „Vodopády vítězství“ nebo pod gigantickými sochami. Obdivovat mohou pštrosy, zebry, surikaty, opice a další exotická zvířata, z nichž většina není původem z Kolumbie, ale z Afriky. Nechybí také pamětní muzeum, které připomíná Escobarovu historii. Součástí prohlídky jsou také ruiny někdejší vily.
Pablo Escobar sice zmizel ze scény před více než třiceti lety, ale jeho největší zločin proti Kolumbii stále žije. Do jihoamerické půdy zasel biologickou bombu, která teď vybuchuje v přímém přenosu.
