Aktual.: 27.02.2025 17:20
Praha – Regulované ceny energií v příštích pěti letech meziročně porostou v průměru zhruba o úroveň inflace, maximálně jedno až dvě procenta nad ní. Jejich přesnou výši ovlivní vývoj cen na energetickém trhu či spotřeba. Nárůst má zohlednit potřebu zvýšených investic do sítí. Novinářům to řekl předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jan Šefránek. Úřad vydal pro nastavování regulovaných cen novou metodiku, platit začne od příštího roku do roku 2030.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny nyní tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.
„Nová metodika regulace nepovede ke skokovému navýšení regulovaných cen, a to ani přesto, že tempo potřebných investic výrazně roste. Předpokládáme průměrné meziroční nárůsty regulovaných cen na úrovni inflace, maximálně jedno až dvě procenta nad ní. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen energie, spotřebě a dalších aspektech,“ uvedl Šefránek.
Upozornil, že cenové dopady na odběratele mohou dále zmírnit státní dotace na rozvoj soustav. „O vypsání konkrétních dotačních titulů sice ERÚ nerozhoduje, ale nastavuje metodikou jasné podmínky, jak případné subvence efektivně promítnout do hospodaření regulovaných společností a tím snížit regulované ceny hrazené zákazníky,“ podotkl Šefránek.
Nová metodika podle něj reaguje na současnou transformaci energetiky. Nová pravidla mají zohledňovat především potřebu zvýšených investic do posilování a modernizace sítí, která je vyvolána hlavně připojováním nových zdrojů, zaváděním tzv. chytrých technologií a automatizací některých procesů. Šefránek v této souvislosti upozornil, že investice do elektroenergetických a plynárenských sítí v posledních letech vzrostly o vysoké desítky procent a provozovatelé soustav předpokládají další růst i v příštích letech. V období od roku 2026 do roku 2030 by podle současných plánů měly investice do elektrárenských sítí vyjít na přibližně 187 miliard korun, v plynárenství přes 48 miliard korun.
Nová metodika by podle úřadu měla být také více přizpůsobena například častějšímu přecházení zákazníků do pozic aktivních samovýrobců, což jim umožňuje zejména komunitní sdílení.
Pravidla pro nové regulační období zároveň zavádějí nové formy motivační regulace formou klíčových ukazatelů výkonnosti. Ty by měly zohledňovat například zajišťování kapacity sítě, modernizaci soustav, spolehlivost sítě nebo snižování nákladů na krytí technických ztrát v síti.
Regulovaná složka ceny energií letos pro domácnosti vzrostla u elektřiny o 1,4 procenta a u plynu o 8,6 procenta. To znamenalo od začátku roku nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). U velkých odběratelů regulovaná elektřina naopak mírně zlevnila. Loni regulované ceny energií v reakci na energetickou krizi a prudké zdražování energií na trhu stouply o desítky procent.
Analytici považují normy pro ceny energií za kompromis, ceny čekají nad inflací
Nová pravidla pro sestavování regulovaných cen energií pro příštích pět let, která vydal Energetický regulační úřad, jsou podle analytiků kompromisem. Stále však podle nich do budoucna hrozí nedostatek peněz pro další posilování sítí. Růst regulovaných cen proto v příštích letech očekávají mírně nad úrovní inflace. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
Podle poradenské společnosti EGU je nastavená cenová regulace kompromisem mezi požadavkem co nejvyšší efektivity a co nejnižší ceny a zároveň požadavky provozovatelů sítí. V souvislosti se samotným vývojem regulovaných cen v příštích letech ovšem očekává spíše úroveň meziročního růstu mírně nad inflací. Důvodem jsou radikální změny během transformace tuzemské energetiky.
V souvislosti s novou metodikou společnost upozornila na několik možných problémů do budoucna. Jde například o hrozící nedostatečnou kompenzaci nákladů provozovatelů sítí z posledních let. „Několika důležitým návrhům a připomínkám provozovatelů sítí bylo vyhověno, ale stále je tu jisté riziko, že cenová regulace nebude vytvářet příznivé podmínky pro to, co od sítí žádá společnost, a to je velká změna,“ uvedla společnost v hodnocení.
Pozitivně naopak EGU hodnotí zavedení motivačních bonusů pro provozovatele při splnění některých cílů při rozvoji sítí. EGU také volí po změně tarifních systémů, a to tak, aby se proporcionálně více platilo fixně, protože náklady elektrických sítí jsou z naprosté většiny fixní, tedy nezávislé na množství odebrané elektřiny.
Na nutný kompromis při tvorbě regulovaných cen upozornil také analytik XTB Jiří Tyleček. Vzhledem k transformaci energetiky přitom očekával rychlejší vzestup regulovaných plateb. „Zároveň však vnímám, že se jedná o politicky velmi ožehavé téma. Zákazníky vystrašilo extrémní zdražení v roce 2023. Přispělo ke zchudnutí části obyvatel a protestům proti vládě,“ uvedl Tyleček.
Podle něj se tak může časem ukázat, že platby odběratelů budou nedostatečné, což by vedlo ke zpomalení rozvoje obnovitelných zdrojů a modernizace energetiky. ERÚ by v takovém případně muselo podle Tylečka najít jiné zdroje pro transformaci energetiky nebo vývoj růstu regulovaných poplatků přehodnotit. „Na druhou stranu je také třeba vnímat skutečnost, že ceny elektřiny a plynu v Česku patří v Evropě k těm vyšším. Vláda si dobře uvědomuje, že je potřeba zachovávat sociální smír a konkurenceschopnost českých firem,“ dodal Tyleček.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny nyní tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.
