Letošní epidemie chřipky se blíží k vrcholu, uvádí Státní zdravotní ústav. V kategorii chřipkových onemocnění se nemocnost zvýšila o více než 86 procent. Přibývá i těžších případů chřipky. Do konce ledna bylo hlášeno 175 klinicky závažných případů, které vyžadovaly hospitalizaci.
Minulý týden bylo respiračními infekcemi včetně chřipky i covidu v Česku 2251 nemocných na sto tisíc obyvatel, jde o nárůst o 16 procent za sedm dní. Nemocných přibývá ve všech věkových skupinách. „Dle dat lze usuzovat, že se nacházíme poblíž vrcholu letošní chřipkové epidemie,“ uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Chřipka, pro kterou je typická teplota, suchý kašel i bolest hlavy, může přejít i v závažnější průběh. Pak nastupují horečky či problémy s dýcháním. Do konce ledna bylo podle SZÚ hlášeno 175 klinicky závažných případů chřipky, které vyžadovaly hospitalizaci. „Z toho 38 lidí následkům infekce podlehlo,“ uvádí vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Jan Kynčl. Náchylní k těžkému průběhu chřipky jsou podle SZÚ zejména neočkovaní senioři a imunitně oslabení jedinci.
Například na Klinice infekčních chorob FN Brno se léčí deset pacientů s chřipkou, z nich devět s chřipkou typu A a jeden s chřipkou typu B. „Lidé přicházejí do nemocnice buď proto, že mají oboustranný chřipkový zápal plic, nebo jsou staršího věku a jsou oslabení základním onemocněním,“ upozorňuje přednosta kliniky Petr Husa.
„Těžší průběh chřipky hrozí u lidí nad 60 či 65 let a starších, kteří mají diabetes, kardiovaskulární choroby, jaterní choroby, chronické onemocnění plic a podobně, to je pořád stejná skupina rizikových pacientů,“ doplňuje Husa.
V případě, když se ke chřipce přidá zápal plic, jde o nebezpečnou kombinaci. Pacient může skončit i na plicním ventilátoru. „Kapacity jsou zde už do značné míry vyčerpány, dát pacienta na ventilátor je zodpovědné rozhodnutí spojené s velkým množstvím infekcí souvisejících s hospitalizací,“ upozorňuje Husa. Vysvětluje, že zaintubováním pacienta se významně obchází obranné cesty, které jsou v nosohltanu, nose a podobně. „Bakterie se tudíž dostávají daleko hlouběji a člověk třeba už není ovlivněn tolik chřipkou jako infekcemi spojenými s hospitalizací,“ vysvětluje.
Lékaři se pak snaží, aby se pacient z ventilátoru dostal co nejdříve, zhruba do pěti dnů, protože později to je obtížnější. Celkově může být na ventilátoru zhruba do 14 dnů. „Pacienta na ventilátoru musíte výrazně tlumit léky, aby se podvolil umělému dýchání, a to je všechno provázeno řadou nežádoucích účinků,“ popisuje lékař.
Obecně lze podle Husy předejít těžšímu průběhu chřipky očkováním. Ochrana proti nákaze ovšem vzniká až dva týdny po vakcíně, v mezičase se lidé mohou virem chřipky nakazit. Pokud člověk není očkován a dostane chřipku, nemá podle něj už významnou šanci ovlivnit její průběh. „Můžete jíst množství vitamínů, zeleniny nebo větrat, ale to už jsou spíš takové babské rady,“ říká odborník.
Člověk ohrožený těžkým průběhem by se však měl co nejdříve po objevení příznaků otestovat a léčit antivirotiky. „Antivirové léky, které na chřipku jsou v dispozici, se musí podávat v průběhu prvních 48 hodin po začátku chřipky, jinak nefungují,“ upozorňuje Husa.
Nejvyšší nemocnost akutních respiračních infekcí nyní vykazuje Karlovarský kraj, podle dat hygieniků tam bylo k pondělí 2895 nemocných na sto tisíc obyvatel. Mezi dětmi do 14 let je nejvíce nemocných na sto tisíc obyvatel v Jihomoravském kraji. Výskyt chřipky zůstává ovšem vysoký i v dalších evropských zemích, ukazují data Světové zdravotnické organizace a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.
