Praha – Odboráři nejpočetnějšího svazu KOVO chtějí 29. března protestovat před úřadem vlády proti chystané reformě penzí. Kritizují hlavně plán zvyšovat důchodový věk na 68 let. Na sjezdu úřednických odborů to řekl předák svazu KOVO Roman Ďurčo. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že svůj návrh důchodových změn zveřejní v příštích týdnech. Odbory si stěžují na to, že s nimi šéf resortu a vláda připravovanou podobu reformy neprojednávají. Jurečka před nedávnem uvedl, že od odborářů zatím nedostal konstruktivní návrhy.
“Konsensus by měl u důchodové reformy být. Ne, že si to vláda upeče za pár dní,” uvedl Ďurčo.
Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula označil za skandální, že se odboráři dozvídají o chystaných zásadních změnách penzijního systému od novinářů. Kritizoval, že na připomínky k návrhům a novelám dostává odborová centrála málo času. “To opravdu není ten správný sociální dialog… Chceme být součástí, bude od nás zpětná vazba zcela jistě. Že nemusí být příjemná, to se prostě v debatách stává. Sociální dialog je někdy o méně příjemných věcech,” uvedl Středula.
Ve schváleném rozpočtu výdaje na penze převyšují příjmy o 62,5 miliardy korun. V částce chybí ještě mimořádná červnová valorizace kvůli inflaci, která by mohla pro letošek stát až 34,4 miliardy korun. Vláda navrhuje teď jednorázově omezené přidání za 15,4 miliardy. Opozice to ve Sněmovně blokuje. Odbory jsou proti. Ministr práce chce předložit ale i návrh modelu mírnějších valorizací, který by platil od příštího roku. Důchodový věk se v Česku postupně zvyšuje už nyní. U mužů roste ročně o dva měsíce, u žen obvykle o čtyři. Ve 30. letech se hranice zastaví na 65 letech. Členové vlády mluví kvůli zbrždění rostoucích výdajů a zajištění udržitelnosti penzí i pro budoucí generace o potřebě pokračovat v postupném posouvání věkového limitu, a to zhruba o rok za desetiletí. Dlouhodobě to radí ekonomové i zahraniční instituce.
Podle vládního programového prohlášení by měl mít důchod tři části – základní, zásluhovou a naspořenou. Základní část penze se stanoví s ohledem na důstojnost ve stáří i na finanční možnosti státu. V zásluhovém díle se odrazí výše odvodů a počet dětí. Ke spoření se má zřídit státní či veřejnoprávní fond. Zachovat se má i nynější penzijní spoření. Povinná doba pojištění pro získání důchodu se má zkrátit. Manželům by se mohla stanovit výše důchodu ze společného vyměřovacího základu. Lidé by měli mít možnost posílat svým rodičům či prarodičům procento svých důchodových odvodů. Umožnit se má dřívější penze pro náročné profese, přispívat na ni mají víc zaměstnavatelé. Podpořit se má práce v důchodovém věku, odpracované roky se mají víc zohlednit. Zvýšit se mají vdovské a vdovecké penze, stojí v prohlášení.
Premiér Fiala: Stát musí definovat, jaké služby by měl poskytovat
Stát musí definovat, jaké služby by měl poskytovat. Měl by stanovit, jak má státní správa vypadat. Agendu je potřeba revidovat a zmodernizovat. Nutná je digitalizace. Na sjezdu Odborového svazu státních orgánů a organizací to v Praze řekl premiér Petr Fiala (ODS). Poděkoval úředníkům a dalším zaměstnancům státu za jejich práci. Podle předsedy svazu Pavla Bednáře se odbory změnám nebrání. Žádají ale nejdřív analýzy dopadů.
“Pomalu nastává čas pro to, abychom provedli změny hlubší. Naše vláda a velká část občanů není spokojena s tím, jak stát funguje. Jsme si vědomi toho, že to není chyba zaměstnanců. Je to spíš strukturální chyba,” uvedl premiér. Zmínil množství práce a její nastavení.
Podle předsedy vlády je potřeba významně revidovat a zmodernizovat agendu. “Stát musí definovat, jak by měl vystupovat celkově vůči občanům, jaké služby by jim chtěl poskytovat,” řekl Fiala. Podle něj se směřování dlouhodobě podceňovalo a do budoucna je nutné promyslet, ve kterých oblastech by měl být stát silnější a kde by měl ustoupit do pozadí. Dodal, že potřeba je posílit vzdělávání, zdravotnictví a obranu. Nutná je digitalizace tak, aby usnadnila práci úředníkům a byla přívětivá k občanům. “Je možné, že tyto změny nebudou probíhat hladce a bez problémů od samého počátku,” podotkl premiér. Poprosil odbory a jejich členy i ostatní zaměstnance o trpělivost a “určitou míru tolerance” při zavádění. “Pokud chceme dosáhnout toho, aby práce státních zaměstnanců byla prestižní, tak jediná cesta k tomu je snížit počet agend a digitalizovat,” dodal předseda vlády. Podotkl, že kvalita služeb a celkový dojem z fungování státu závisí na práci státních zaměstnanců.
Podle Bednáře se odbory proti změnám nestaví. “Nikdy jsme neřekli, že se bráníme efektivitě státu, ale musí být podložená analýzou,” řekl Bednář.
Nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč zmínil, že z úřadů odcházejí zejména mladí zaměstnanci a zaměstnankyně. Vliv to má na fungování institucí, podotkl Fryč. Podle něj řada lidí uvádí, že změny raději nenavrhují, protože se to místo pochvaly obrátí proti nim. “Bezpečná taktika je nic neměnit. Chybí prostor pro inovace a odvaha, kterou očekáváme. Vinu nelze svádět na politiky, odbornou veřejnost a média,” řekl Fryč. Zdůraznil, že do státní služby je potřeba investovat, a to nejen do platů, ale i do prostředí.
Úřednické odbory sdružují 19.000 odborářů z ministerstev, finanční správy, úřadů práce, správy sociálního zabezpečení či katastrálních úřadů. Členy má svaz i mezi pracovníky soudů a státních zastupitelství, statistického úřadu, celní správy, vězeňské služby či veřejné správy. Vedení podnikových odborů i svazu si dlouhodobě stěžují na přibývání agendy, postup a podobu digitalizace, zastaralé vybavení, agresivitu klientů i nedostatečné výdělky. Předáci kritizují také politiky, podle nich někteří přispívají svými vyjádřeními k dehonestaci úřednického stavu.
Policejní prezident chce prosadit růst tarifů civilních zaměstnanců o 25 %
Vedení policie bude usilovat o navýšení platů civilních zaměstnanců. Prosadit chce postupné zvednutí jejich platových tarifů o 25 procent. Na sjezdu Odborového svazu zaměstnanců státních orgánů a organizací to řekl policejní prezident Martin Vondrášek. Podle něj se výdělky podpůrných profesí v policejním sboru ve srovnání s průměrnou celostátní mzdou propadají a nejsou konkurenceschopné. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ČTK sdělil, že ohodnocení civilních zaměstnanců policie je nedostatečné a bude se o něm jednat.
U policie slouží asi 39.500 policistek a policistů, civilních zaměstnankyň a zaměstnanců je zhruba 9900. Odměňování upravuje vláda ve svých nařízeních.
“Nedokážu si vůbec představit fungování bezpečnostního sboru bez občanských zaměstnanců. Nejvíc nás trápí propad jejich platů v porovnání s průměrnou nominální mzdou v České republice… Naše konkurenceschopnost se velice zhoršila. V současné době jsme na 78 procentech průměrné mzdy v ČR. To je v matematickém vyjádření více než 8700 korun. To je náš největší problém – konkurence na trhu práce,” řekl Vondrášek, který je sám členem odborů. Podle něj před deseti lety civilní zaměstnanci policie pobírali 96 procent průměrné mzdy. V roce 2015 poměr klesl na 84 procent, uvedl Vondrášek.
Rakušan ČTK napsal, že ohodnocení občanských zaměstnanců policie je nedostatečné. “O jeho zlepšení budeme na základě žádosti policejních odborů jednat v rámci debaty o odměňování státních zaměstnanců,” uvedl.
Podle údajů Českého statistického úřadu dosahovala v roce 2013 celostátní průměrná nominální mzda 25.035 korun. Průměrná odměna civilních zaměstnanců tak byla zhruba o tisícikorunu nižší. V roce 2015 se dostala na 26.591 korun. Rozdíl dosáhl asi 4250 korun. Pro letošek ministerstvo práce počítá s částkou 40.324 korun.
Vedení policie navrhuje základ výdělku civilních pracovníků upravit. “Byli bychom rádi, kdyby v nařízení o platech byla vyčleněna samostatná kategorie občanských zaměstnanců bezpečnostních sborů – v minulosti tomu tak již bylo, aby tarifní stupnice platů byla navýšena o 25 procent z té horní hranice, takže v platové třídě. Samozřejmě si uvědomujeme situaci státu a budeme navrhovat, aby to bylo rozloženo do několika let, protože si to ten stát nemůže dovolit ze dne na den,” uvedl policejní prezident.
Podle něj policejní vedení loni zatím prověřilo náplň práce civilních pracovníků. Kvůli odbornější činnosti pak přesunulo 1600 lidí do vyšší platové třídy. Na přidání policie získala pro letošek 200 milionů korun.
Podle předsedy Odborového svazu hasičů Jiřího Jílka trápí výše výdělků i hasičský sbor. Zmínil částku 28.000 korun hrubého pro hasiče při prokázání odolnosti a nasazování života. “Když si přepočtu ten plat, tak mě napadne, že použiju spojení ‘pokladní v Lidlu’,” uvedl Jílek. Cestu vidí ve spolupráci jednotlivých odborových svazů a společném tlaku při vyjednávání o růstu výdělků.
Předáci odborů veřejného sektoru chtějí vyjednávání s vládou o případném růstu výdělků zahájit na jaře. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes na sjezdu úřednických odborů zmínil, že platy rostly. V bezpečnostních sborech se tarify od ledna zvedly o deset procent.
