Aktualizace: 30.06.2023 09:23
Praha – Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl a viceguvernér Jan Frait by jako důvod ke zvýšení domácích úrokových sazeb viděli jejich další zvyšování v zahraničí a neustupující inflaci. Naopak člen bankovní rady Tomáš Holub považoval červnové jednání rady jako poslední příležitost pro zvýšení sazeb v současné inflační vlně. Vyplývá to ze záznamu z měnověpolitického jednání bankovní rady, které ČNB zveřejnila na svých stránkách.
Frait upozornil na to, že zvyšování úrokových sazeb v zahraničí může významně ochladit zahraniční poptávku, což by v Česku mělo protiinflační dopad. Zároveň ale varoval před tím, že by tento krok mohl vytvářet tlak na ČNB, aby zvýšila své úrokové sazby a zabránila tak oslabení kurzu koruny. Michl v minulosti opakovaně řekl, že směnný kurz považuje za významný nástroj k oslabování tuzemské inflace.
Frait a člen bankovní rady Jan Procházka rovněž upozornili na riziko, které pro snižování inflace představuje trh práce. Shodli se na tom, že je napjatý spíš ze strukturálních než z cyklických důvodů. Podle Procházky napětí na trhu práce v současnosti vylučuje pokles úrokových sazeb. Frait upozornil na riziko, že strukturální napětí trhu práce by mohlo bránit dlouhodobému dosahování dvouprocentního inflačního cíle.
Brzký pokles úrokových sazeb členové bankovní rady vylučovali. Podle viceguvernérky Evy Zamrazilové je taková diskuse předčasná. Procházka upozornil na to, že předčasné zahájení cyklu snižování sazeb by mohlo příliš oživit domácí poptávku, a vést tak k potřebě zvýšení sazeb v příštím roce.
Podle záznamu hlasovali pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu Holub a členka rady Karina Kubelková. Zbývajících pět členů rady podpořilo zachování sazeb na sedmi procentech. Na této úrovni jsou už rok.
