Aktualizace: 06.07.2023 06:30
Praha – Česko má nejvýše stanovenou sníženou sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) z okolních zemí. Pokud Sněmovna schválí beze změny vládní konsolidační balíček, nejnižší snížená sazba DPH se od ostatních středoevropských ještě vzdálí, uvádí studie poradenské společnosti Mazars, kterou má ČTK k dispozici. Zároveň ale upozorňuje, že při sledování zatížení spotřebitelů DPH je třeba sledovat nejen nastavení sazeb, ale i rozložení jednotlivých položek mezi nimi.
Legislativa Evropské unie umožňuje státům mít kromě základní sazby DPH jednu nebo dvě snížené sazby. Česko v současnosti uplatňuje dvě snížené sazby, a to deset a 15 procent. Vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí předpokládá, že se obě snížené sazby sjednotí na 12 procentech.
Studie upozorňuje, že už nyní jsou snížené sazby DPH v Česku vyšší než v okolních zemích. Polsko uplatňuje snížené sazby osm a pět procent, Slovensko deset a pět procent, Rakousko 13 a deset procent. Německo využívá jednu sníženou sazbu DPH ve výši sedm procent. V Maďarsku jsou snížené sazby 18 a pět procent.
“Při pohledu na daňové systémy různých států je zřejmé, že výše a počet sazeb DPH je pouze jedním z kritérií pro posouzení DPH systému dané země. Pro získání komplexního pohledu je potřeba dále zkoumat, jaké sazbě daně jednotlivé typy zboží a služeb podléhají,” upozornil vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein. Připomněl, že při sloučení snížených sazeb DPH v Česku se také změní rozložení položek v základní a snížené sazbě. Zvýhodněné už by neměly být kadeřnické služby, úklidové práce nebo točené pivo.
Ve srovnání základní sazby DPH je Česko s 21 procenty ve střední Evropě v průměru. Německo má sazbu 19 procent, Slovensko a Rakousko 20 procent, Polsko 23 procent a Maďarsko 27 procent. Klein upozornil, že Maďarsko je co do nastavení základní sazby DPH výjimečné v celé EU.
DPH musí odvádět podnikatelé s ročním obratem nad dva miliony korun. Limit se od letošního roku zdvojnásobil. Obrat se z hlediska posouzení plátcovství DPH vztahuje na prodej zboží a služeb v tuzemsku. “Výše obratu se posuzuje za jakýchkoli 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců,” uvedl Klein. Podle něj podnikatelé často mylně posuzují obrat z hlediska kalendářního roku, což může způsobit, že se stanou plátci DPH, aniž by to věděli.
DPH je pro stát dominantní daňový příjem, tvoří více než polovinu všech vybraných daní bez povinného pojistného. Za loňský rok na ní plátci odvedli 536,2 miliardy korun. Za první pololetí letošního roku stát na DPH vybral 267,5 miliardy korun.
