Aktual.: 3.10.2024 19:30
Brusel – Česko podle Evropské komise (EK) účinně neřeší segregaci romských dětí ve školách. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijních předpisů o boji proti rasové a etnické diskriminaci. S kritikou souhlasí organizace Romea, zařazování romských žáků do speciálních tříd má podle ní špatný vliv na jejich zapojení do společnosti. Naopak ředitel základní školy v ústecké čtvrti Mojžíř považuje tvrzení o diskriminaci za nesmyslné. Ministerstvo školství v reakci na kritiku EK uvedlo, že o problémech ví, komisi chce představit již zavedená opatření a nový Akční plán pro desegregaci. Podle ombudsmana se situace romských dětí ve školách nijak zvlášť nezlepšuje.
Komise Česku vyčítá, že nedodržuje směrnici o rasové rovnosti, která zakazuje diskriminaci na základě etnického původu v klíčových oblastech života, včetně vzdělávání. Výzvu k řešení nepřiměřeného a systémového umisťování romských žáků do oddělených škol pro děti se zdravotním postižením poslal Brusel do Prahy již před deseti lety. Nyní komise zaslala takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.
Ministerstvo školství v reakci na kritiku uvedlo, že o přetrvávajících problémech nadměrného zastoupení romských žáků mimo hlavní vzdělávací proud ví. „Co se týká například počtů romských žáků ve třídách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ty jsou opravdu stabilně vyšší, než by odpovídalo zastoupení Romů v populaci,“ uvedla dnes na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Tereza Fojtová. Resort podle ní chce komisi představit již nastavená opatření a nový Akční plán pro desegregaci, který Česko naplňuje. V současnosti ministerstvo vytváří s dalšími institucemi a partnery metodiku pro zřizovatele škol.
S kritikou z Evropské komise souhlasí Štefan Balog, který má ve společnosti Romea na starosti vzdělávání. Často se podle něj žáci dostanou do speciální třídy jen kvůli velmi mírné formě logopedické vady, na které by šlo pracovat i v běžné třídě. „Toto zařazování žáků do speciálních tříd, mnohdy ne úplně opodstatněné, má neblahý vliv na jejich pozdější zapojení do společnosti, což můžeme z praxe jednoznačně říct,“ řekl dnes Balog ČTK. Dodal, že pro řešení problémů je nutné zapojení více institucí, musí podle něj nastat změny na mnoha úrovních vzdělávacího systému.
Za nesmyslnou považuje výzvu EK ředitel základní školy v ústecké čtvrti Mojžíř Karel Bendlmajer. „Je možné, že na speciálních školách může být vyšší zastoupení romských dětí, ale určitě to není z důvodu diskriminace,“ uvedl ředitel. Upozornil, že s umístěním dětí do speciálních školských zařízení musí vždy souhlasit jejich rodiče, což v sociálně vyloučených lokalitách bývá problematické. „I kdyby mělo tisíce doporučení, bez souhlasu rodiče se do speciální školy nedostane,“ zdůraznil. Takové děti potom mají individuální plány, ve školách fungují asistenti pedagogů.
Podle průzkumu z loňského března je v Česku téměř osm desítek škol, kde většinu žáků tvoří romské děti. Do dvou desítek škol v republice pak chodí téměř jen romští žáci a žačky. V Česku bylo v minulém školním roce podle statistik ministerstva školství celkem 4276 základních škol.
Z dat ministerstva školství je podle ombudsmana Stanislava Křečka patrné, že situace romských dětí ve školách se nijak zvlášť nelepší. „Přibližně čtvrtina romských žáků se vzdělává v programech se sníženými nároky,“ uvedl Křeček. Ministerstvu školství proto mimo jiné doporučil, aby vedlo školská poradenská zařízení k častějšímu využívání moderních diagnostických nástrojů. Zastaralá diagnostika totiž podle Křečka nemusí u romských žáků správně odlišit vrozené rozumové schopnosti a vliv prostředí.
