Komerční prezentace Aktual.: 16.09.2025 13:23
Brusel – Evropská komise ve středu rozhodne o uvalení nových sankcí proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy, uvedla dnes mluvčí EK Paula Pinhová. Komisaři podle ní přijmou balíček opatření vůči židovskému státu, konkrétně by mělo jít mimo jiné o návrh na pozastavení určitých obchodních ustanovení v dohodě mezi EU a Izraelem.
Chystaná opatření oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden během svého projevu o stavu EU, který pronesla před europoslanci ve Štrasburku. Uvedla tehdy, že komise navrhne uvalení sankcí na extremistické izraelské ministry a osadníky z okupovaného Západního břehu a rovněž částečné pozastavení asociační dohody s Izraelem. Evropská unie si nemůže dovolit být nečinná a musí na dění v Pásmu Gazy reagovat, dodala tehdy.
Evropská komise má v úmyslu pozastavit bilaterální platby Izraeli, nicméně například financování památníku holokaustu Jad Vašem a izraelské občanské společnosti nebude ovlivněno. Komise také navrhne částečné pozastavení asociační dohody týkající se opatření v oblasti obchodu.
O pozastavení bilaterálních plateb Izraeli může unijní exekutiva rozhodnout sama, ostatní návrhy musí ještě schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Ty se přitom neshodují na způsobu, jakým na Izrael vyvíjet tlak ke zlepšení situace v Pásmu Gazy a na Západním břehu. Není proto jasné, zda budou návrhy komise přijaty. Mezi zeměmi unie se například nepodařilo najít ani potřebnou většinu pro návrh EK, jenž počítal s částečným pozastavením přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe. Pro odsouhlasení sankcí vůči izraelským ministrům je pak potřeba dokonce jednomyslnost.
ČR bude proti pozastavení asociační dohody EU – Izrael, řekl Lipavský Saarovi
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) si dnes telefonoval se svým izraelským protějškem Gideonem Saarem. Ujistil ho mimo jiné, že Česko bude proti pozastavení asociační dohody mezi Evropskou unií a Izraelem. Lipavský to dnes uvedl na síti X.
„Vyjádřil jsem přání, aby válka v Gaze co nejdříve skončila a aby došlo ke zlepšení humanitární situace,“ uvedl ministr. S protějškem diskutovali o pozastavení asociační dohody mezi EU a Izraelem. „Načež jsem ho ujistil, že Česko je a bude jasně proti – není v zájmu EU omezovat svůj vliv v regionu,“ dodal šéf české diplomacie.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden oznámila, že komise navrhne uvalení sankcí na extremistické izraelské ministry a osadníky z okupovaného Západního břehu a rovněž částečné pozastavení asociační dohody s Izraelem. Lipavský tehdy řekl, že takové návrhy nejsou novinkou a dosud v EU nenašly podporu.
Ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu schválili rezoluci, v níž mimo jiné odsoudili izraelskou humanitární blokádu palestinského Pásma Gazy, která tam podle nich způsobila hladomor. Právo Izraele na sebeobranu podle europoslanců nemůže ospravedlnit vojenské akce, které nerozlišují mezi cíli a které vedou k nesnesitelnému utrpení civilního obyvatelstva. Rezoluce zároveň jako barbarské odsuzuje zločiny spáchané teroristickým hnutím Hamás a žádá okamžité propuštění všech izraelských rukojmích, které v Pásmu Gazy zadržuje Hamás a jeho spojenci.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.
Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, kontrolovaného Hamásem, bylo od začátku války při izraelských útocích zabito nejméně 64.905 Palestinců, uvedla AFP. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většina obětí jsou civilisté.
