Komerční prezentace Aktual.: 26.03.2025 12:38
Brusel – Občané Evropské unie by si měli připravit zásoby jídla, které jim v případě nouze vydrží nejméně 72 hodin, říká nová strategie, kterou dnes zveřejnila Evropská komise. Strategie připravenosti, kterou v Bruselu představila místopředsedkyně komise Roxana Minzatuová, by měla posílit schopnost EU předvídat a předcházet novým krizím a hrozbám a rychle na ně reagovat.
Pět let od začátku pandemie nemoci covid-19 a více než tři roky od ruské invaze na Ukrajinu chce Evropská unie ukázat, že zvládne krize, poznamenal k novému návrhu bruselský server Politico. V souvislosti s rostoucími hrozbami hybridních útoků se návrh zaměřuje také na kybernetickou bezpečnost, včetně plánu na „evropský varovný systém kybernetické bezpečnosti“.
Strategie „přichází v době, kdy Evropská unie čelí stále složitějším krizím a výzvám, které nelze ignorovat, od rostoucího geopolitického napětí a konfliktů, hybridních a kybernetických bezpečnostních hrozeb, manipulace a vměšování ze zahraničí až po klimatické změny a přírodní katastrofy“, stojí v tiskové zprávě. „Evropská unie musí být připravena chránit své občany,“ dodává unijní exekutiva. Jde o ochranu nejen obyvatel a jejich bezpečnosti, ale i fungování unie, tedy nemocnic, škol či třeba vnitřního trhu.
„Nové skutečnosti vyžadují novou úroveň připravenosti v Evropě. Naši občané, naše členské státy a naše podniky potřebují správné nástroje, aby mohly jednat, aby zabránily krizím a rychle reagovaly, když dojde ke katastrofě,“ okomentovala strategii šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Rodiny žijící v záplavových oblastech by měly vědět, co dělat, když voda stoupne. Systémy včasného varování mohou zabránit tomu, aby regiony zasažené lesními požáry ztratily drahocenný čas,“ dodala s tím, že EU je připravena „podpořit členské státy a důvěryhodné partnery v sousedství při záchraně životů a živobytí“.
Strategie uvádí 30 klíčových kroků a podrobný plán, jak je splnit. Zaměřuje se například na zlepšení systémů včasného varování, posílení fungování střediska rychlé reakce ERCC, které koordinuje pomoc při pandemiích i jiných krizích, zajištění kontinuity základních služeb, jako je zdravotní péče a pitná voda, ale i posílení připravenosti populace. To znamená mimo jiné zvýšení povědomí obyvatelstva o hrozbách a rizicích, která se mohou objevit.
Riziky mohou být přírodní katastrofy, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení a extrémní povětrnostní jevy způsobené změnou klimatu, dále katastrofy způsobené lidmi, jako jsou průmyslové havárie, technologické poruchy a pandemie. Mezi další rizika komise řadí hybridní hrozby, tedy kybernetické útoky, dezinformační kampaně, vměšování ze zahraničí a sabotáže kritické infrastruktury, a rovněž geopolitické krize, tedy ozbrojené konflikty, včetně možné ozbrojené agrese proti členským státům.
