Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám její předsedkyně Ursuly von der Leyenové s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl unijní soud. Biofarmaceutická firma s EU uzavřela smlouvu o nákupu vakcín v hodnotě několika miliard eur.
„Soudní rozhodnutí by mohlo znamenat zlom v evropské transparentnosti,“ uvedla už dříve pracovnice Transparency Internetional pro politickou integritu Shari Hindsová. „Pokud jde o klíčová rozhodnutí, zejména ta, která mají vliv na veřejné zdraví, je třeba se vyhnout utajování,“ dodala.
Rozhodnutí evropského soudu v takzvané kauze Pfizergate bude mít nejen rozsáhlé důsledky pro chování nejvyšších představitelů Unie při jednání za zavřenými dveřmi, ale může také vrhnout stín na druhé funkční období von der Leyenové v čele EK, které začalo teprve 1. prosince 2024, napsal také dříve portál Politico.
Případ inicioval deník The New York Times (NYT) a bývalý šéf jeho bruselské redakce, který podal žalobu proti rozhodnutí EK z roku 2022 nezveřejnit textové zprávy von der Leyenové a Bourly.
Existenci zpráv odhalil NYT v článku z dubna 2021, kde o nich Bourla hovořil jako o důkazu „hluboké důvěry“. Podle něj zprávy usnadnily vyjednání dohody, kterou obě strany podepsaly v květnu 2021 a která zavazovala EU k nákupu až 1,8 miliardy dávek vakcíny proti covidu-19 od společnosti Pfizer-BioNTech.
Kritika von der Leyenové
Evropská ombudsmanka Emily O’Reillyová v roce 2022 konstatovala, že EK zvolila v případě textových zpráv von der Leyenové špatný postup. Podle O’Reillyové, která působila jako ombudsmanka od roku 2013 až do letoška, během působení von der Leyenové v čele EK došlo k poklesu transparentnosti.
Bývalá evropská ombudsmanka rovněž kritizovala von der Leyenovou, že se nezúčastnila předchozího a do středy jediné soudního jednání v kauze textových zpráv. „Jediná osoba, která by nám mohla všechno říct, tam nebyla,“ prohlásila O’Reillyová.
