Aktual.: 11.03.2025 20:52
Štrasburk/Brusel – Evropská komise dnes navrhla nová pravidla zajišťující rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Oznámila to ve Štrasburku místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová. Změny v návratové politice prosazovala mimo jiné i Česká republika.
Čeští europoslanci zpřísnění návratové politiky převážně vítají, některým ale chybí silnější páky na třetí země, aby přijímaly deportované migranty.
Navržené nařízení komise musí schválit europarlament a také členské státy v Radě EU. Eurokomisař pro migraci Magnus Brunner doufá, že se tak stane velmi rychle. „Evropská komise dnes navrhuje vytvořit společný evropský systém pro navracení s rychlejšími, jednoduššími a efektivnějšími postupy,“ stojí v tiskovém prohlášení unijní exekutivy.
Komise připomněla, že z lidí, kterým byl azyl v unii odmítnut, se nyní do země původu vrací zpět jen přibližně každý pátý.
„To je nepřijatelné, to nemůžeme tolerovat,“ uvedl na tiskové konferenci Brunner. Podle něj je proto potřeba vytvořit systém, který je „spravedlivý, ale zároveň rozhodný“.
Stávající roztříštěné systémy, jejichž mezery mohou být zneužívány, je proto podle názoru komise třeba nahradit moderním, jednodušším a účinnějším právním rámcem. Státy unie by si tak například měly začít navzájem uznávat rozhodnutí o návratech, aby neúspěšný žadatel o azyl nemohl ve snaze vyhnout se návratu jen odejít do jiné země EU.
„Musíme zajistit, aby naše systémy nebyly zneužívány, aby se lidé nepřesouvali z jedné země do druhé,“ zdůraznil Brunner. V této souvislosti by měla vzniknout celounijní sdílená databáze, ze které by bylo jasné, kdo v jaké zemi dostal příkaz k návratu.
„Evropský příkaz k návratu, sdílená celounijní databáze odepřených azylů a vytvoření návratových center mimo území EU. Klíčové prvky návrhu, který dnes představila Evropská komise jako součást řešení nelegální migrace, odpovídají tomu, co jsme spolu s dalšími členy EU požadovali po loňské schůzce v Kodani,“ sdělil ČTK ministr vnitra Vít Rakušan. „S detaily návrhu se teprve seznamujeme, ale úsilí o společné celoevropské řešení migrace, které jde nad rámec migračního paktu, jednoznačně vítám,“ dodal.
Nové nařízení představuje podle Virkkunenové klíčový prvek, který doplní loni schválený migrační a azylový pakt. Vznikne evropský příkaz k navracení, který by měl vést k omezení roztříštěnosti na úrovni EU. Vzájemné uznávání rozhodnutí o navracení rovněž umožní členským státům uznat a přímo vykonat rozhodnutí z jiné země, aniž by musela zahájit vlastní nové řízení. Zvláštní pravidla budou platit pro osoby představující bezpečnostní riziko.
Návrh rovněž zmiňuje existenci takzvaných návratových hubů, neboli center. „Zavádí právní možnost navrátit osoby, které neoprávněně pobývají v EU a obdržely konečné rozhodnutí o navracení, do třetí země na základě dohody nebo ujednání uzavřených bilaterálně nebo na úrovni EU,“ uvedla komise. Takovou dohodu lze podle unijní exekutivy uzavřít se zemí, která dodržuje mezinárodní normy a zásady v oblasti lidských práv v souladu s mezinárodním právem, včetně zásady nenavracení (non-refoulement).
Non-refoulement, což je klíčový pojem v mezinárodním uprchlickém právu, znamená, že státům je zakázáno posílat žadatele o azyl zpět na území, kde by mohli být vystaveni nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.
Jednou ze zemí EU, které usilovaly o revizi dosud existující návratové směrnice, je také Česká republika. Směrnice pochází z roku 2008, pokus o její úpravu ale v roce 2018 selhal. Nyní komise navrhuje místo směrnice vznik „nařízení“, které má na rozdíl od směrnice obecnou působnost a je přímo použitelné ve všech členských státech.
Nevládní organizace Amnesty International (AI) návrh EK zkritizovala. Podle ní představuje „nové dno“ při zacházení s migranty. Podle AI unijní exekutiva ustoupila několika evropským vládám, které jsou známé svým „protilidskoprávním a protimigračním“ přístupem. „Sama komise zavrhla koncept návratových hubů v roce 2018. Dobře si uvědomuje, že tyto návrhy povedou k porušování lidských práv, plýtvání milionů eur a odcizí spojence v době, kdy EU potřebuje přátele,“ uvedla Eve Geddieová, šéfka bruselské kanceláře AI. Návrh podle ní vytváří půdu pro státy, aby posílaly lidi do zemí, ke kterým nemají žádný vztah a kde budou strádat v detenčních centrech „s málo důvěryhodnými zárukami, že budou dodržována jejich práva“.
Čeští europoslanci zpřísnění návratové politiky převážně vítají, chybí jim páky
Čeští europoslanci převážně vítají návrh nových pravidel na rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl, která dnes představila Evropská komise. Řekli to na okraj plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Některým ale chybí silnější páky na třetí země, aby přijímaly deportované migranty. Na plenárním zasedání ale zněla také kritika navrhovaných kroků.
Představitel Evropské lidové strany (EPP) Tomas Tobé ze Švédska návrh přivítal, protože podle něj vytváří společný rámec pro návratovou politiku. „Je to skvělý začátek,“ uvedl český lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který je členem frakce EPP, největší v Evropském parlamentu. Podle něj se začalo v europarlamentu vnímání migrace měnit. „Vítáme, že Evropská komise deklaruje, že procedury o posouzení oprávněnosti žádosti o azyl by mohly probíhat mimo Evropskou unii,“ dodal Zdechovský, podle kterého ale není návrh dokonalý.
Kritičtější jsou čeští představitelé frakce Patriotů pro Evropu, kteří podporují efektivnější návratovovou politiku. Podle europoslankyně Nikoly Bartůšek, která kandidovala za Přísahu, nařízení obsahuje opatření, která jdou dobrým směrem. „Návrh je stále moc měkký,“ řekla ČTK Bartůšek. Podle ní chybí nátlakový mechanismus vůči zemím původu, aby migranty skutečně přebíraly. Europoslankyně míní, ze by EU mohla na tyto země tlačit za použití své vízové politiky či podpory, kterou zemím vyplácí.
„Je to další z ambiciózních plánů, který nebude s největší pravděpodobností fungovat,“ řekl ČTK Jaroslav Bžoch z ANO, který je členem frakce Patriotů pro Evropu. I podle něj v nařízení chybí páky na třetí země, pokud nebudou chtít spolupracovat s EU. Bartůšek i Bžoch se domnívají, že by nařízení mohlo vést k menšímu navýšení počtu deportací.
Podle europoslankyně za Piráty Markéty Gregorové návrh komise „jde směrem k porušování lidských práv“. Gregorová však považuje za pozitivní zintenzivnění „spolupráce se třetími zeměmi, kam lze lidi navracet“ a také flexibilnější vymezení bezpečných zemí.
Některé části návrhu komise by mohly porušovat práva migrantů, uvedla v rozpravě portugalská europoslankyně Ana Catarina Mendesová ze sociálnědemokratické frakce (S&D). Nařízení v podobě, ve kterém ho navrhla EK, podle ní umožňuje předávat migranty i do třetích zemí, které nedodržují základní práva či nejsou považované za zcela bezpečné. „Bude možné předat do třetích zemí i nezletilce bez doprovodu,“ uvedla Mendesová. Právě děti bez doprovodu v současnosti požívají zvýšené ochrany.
Europoslankyně Tineke Striková z frakce Zelených uvedla, že návrh nepřinese zlepšení a migranty jen uvrhne do nejistoty. Podle ní se jedná jen o ústupek krajní pravici. O ústupku „reakcionářům“ mluvila i zástupkyně frakce Evropské sjednocené levice Estrella Galánová, podle které návrh nebere v úvahu pozitivní dopady migrace a to, že náklady na deportace jsou obrovské.
Gregorová, která je členkou frakce Zelených, se domnívá, že by Evropský parlament mohl zmírnit a zlepšit návrh komise. „Současná většina tohoto parlamentu chce přísnější opatření,“ domnívá se naopak Bžoch. O konečné podobě návrhu podle Bartůšek rozhodnou ve velké míře postoje uvnitř frakce EPP.
