Dvanáctimetrové vlny, silný vítr, masivní srážky. Na Británii míří bouře Amy — ČT24 — Česká televize

Na Evropu přichází bouře, která vznikla z pozůstatků hurikánu. Ovlivní počasí na velké části kontinentu, nejvíc se její dopady projeví ve Velké Británii.

S postupujícím podzimem získává počasí nad severním Atlantikem větší dynamiku. Přispívá k tomu přechod hurikánů a z nich vznikající tlakové níže mírných šířek. Jedna taková aktuálně vznikla ze zbytků hurikánu Humberto a směřuje přes Atlantik k východu. Svůj tropický charakter už sice víceméně ztratila, nicméně z ní vzniklá tlaková níže se poměrně rychle prohlubuje.

Tlak v jejím centru klesl asi o třicet hektopascalů během 24 hodin, čímž byla naplněna podmínka tzakzvané explozivní (neboli též rapidní) cyklogeneze, tedy mimořádně rychlého vývoje cyklóny. Během pátku se z ní stane hluboká níže, tlak v jejím centru klesne pod 950 hektopascalů, podle některých modelů téměř k hodnotě 940 hPa. Nejnižších hodnot by mělo být dosaženo během pátečního večera, případně noci na sobotu. Tou dobou bude níže postupovat v blízkosti severního Irska a Skotska k severovýchodu.

Bouře, která může přinést velké škody

S ohledem na potenciálně značné škody, které by v souvislosti s jejím přechodem mohly nastat, dostala pojmenování Amy. Jde o jméno ze seznamu, který vzniká ve spolupráci povětrnostních služeb Irska, Velké Británie a Nizozemska. Připravuje se před každou sezonou výskytu hlubokých tlakových níží, často označovaných jako bouře v severním Atlantiku.

Tato sezona oficiálně začíná 1. září a končí 31. srpna a v příslušném seznamu je připraveno jednadvacet jmen, kdy po sedmi přispívají tři výše zmíněné povětrnostní služby. Důvodem pojmenování těchto bouří je i lepší možnost komunikace meteorologických informací a potenciálních varování směrem k široké veřejnosti.

V souvislosti s níží Amy se ve vyšších hladinách troposféry zvýrazní tryskové proudění, jehož rychlost ve výškách kolem devíti tisíc metrů dosáhne téměř 350 kilometrů za hodinu. S tím musí počítat především letecká doprava, kdy lety napříč jádrem tryskového proudění můžou znamenat i nebezpečí průletu silnou turbulencí. Níže samotná pak dorazí k Irsku a Velké Británii během pátku.

Vítr má začít zesilovat nejdříve na západě a jihozápadě Irska, a to kolem poledne. Během odpoledne pole nejsilnějšího větru má zasáhnout severozápad ostrova, nárazy větru v pobřežních oblastech zřejmě přesáhnou 130 kilometrů za hodinu. Ve večerních hodinách by mělo začít účinky větru spojeného s Amy naplno pociťovat severozápadní a severní Skotsko. V těchto oblastech dosáhne vítr nejvyšších rychlostí zřejmě v noci na sobotu, nárazy větru můžou ojediněle přesáhnout 150 kilometrů za hodin, na ostrovech a ve výše položených oblastech i 160 kilometrů za hodinu.

Silná vichřice bude na moři zvedat obrovské vlny, jejichž výška může dosahovat až kolem jedenácti nebo i dvanácti metrů. Amy přinese i vydatné srážky, zejména na návětří Skotské vrchoviny a výše položených oblastí Irska můžou srážkové úhrny přesáhnout 100 litrů vody na metr čtvereční. Během soboty se má níže Amy přesouvat dál k východu do oblasti západně od Norska, kde už ale má s ní související vítr začít slábnout. Silnější nárazy větru se kromě západního Norska ještě můžou vyskytnou na pobřeží Severního moře v Německu a Dánsku. V Česku se nejspíš jen přechodně dočkáme zesílení větru během sobotního večera při přechodu frontálního systému souvisejícího s Amy, nárazy ale zřejmě nepřesáhnou 70 kilometrů za hodinu.

Evropa pod vlivem Amy

Všeobecná povětrnostní situace nad Evropou se s příchodem hluboké tlakové níže Amy výrazně mění. Mohutná tlaková výše, která se tento týden postarala o první vpád studeného vzduchu, jenž kromě střední Evropy zasáhl i Balkán a část centrálního Středomoří, slábne. Mimochodem právě příliv tohoto studeného vzduchu napomohl vývoji tlakové níže nad jihovýchodní Evropou, která už přináší komplikace výraznými projevy počasí na Balkáně.

Tato níže sice nepřinese tak silnou vichřici jako Amy na Britské ostrovy, ale nárazy větru můžou místy přesáhnout 70 kilometrů za hodinu a zejména na bulharském pobřeží hrozí i více než třímetrové vlny. Silnější nárazy větru se nicméně objeví v chorvatském pobřeží Velebit, kde mohou přesáhnout i 120 kilometrů za hodinu.

Větší problémy ale potenciálně hrozí kvůli intenzivním srážkám. Srážkové úhrny můžou v oblasti od Srbska a Rumunska až po Řecko přesáhnout osmdesát, ojediněle i sto milimetrů. Zejména v Řecku hrozí i silné bouřky doprovázené především intenzivním přívalovým deštěm (s lokálně ještě vyššími úhrny) a následné rychlé povodně – řecká povětrnostní služba ostatně vydala i varování s nejvyšším stupněm nebezpečí. Vzhledem ke studenému vzduchu bude v horských oblastech sněžit, zejména v Srbsku, Kosovu a Severní Makedonii může v polohách nad tisíc metrů napadnout i více než třicet centimetrů převážně těžkého sněhu, který kromě masivních komplikací v dopravě může i lámat větve v tuto dobu ještě olistěných stromů a vést i k výpadkům zásobování elektřinou. Během soboty se má zmíněná níže nad Černým mořem vyplnit a počasí na jihovýchodě Evropy uklidnit.

Podíl.
Exit mobile version