Chtělo by to něco osvěžujícího na teplé letní dny, řekli si nedávno v Budějovickém Budvaru a ve spřáteleném jihočeském minipivovaru Obora. Jak řekli, tak udělali. Výsledkem je limitovaná edice svrchně kvašeného piva Double Trouble, vycházející z receptury Obory, která je mírně upravená na podmínky Budvaru, kde ji také sládci budvarský Petr Košin a Martin Novák z Obory uvařili.
Minipivovary jsou kořením české pivní scény a producenti už dávno přišli na to, že místo soupeření je lepší spolupracovat. Není to o vylepšení byznysu, na relativně malých várkách s řemeslnými pivovary ti velcí nezbohatnou a prodávané objemy jejich zavedených značek to neovlivní. Jde spíš o image, výměnu zkušeností nebo zkoušení nových technologií. Anebo také snahu ukázat, že i ti největší umí uvařit malé pivo.
Platí to z „velké čtyřky“ především pro Plzeňský Prazdroj a Budějovický Budvar. Letní pivo z dílny Budvaru a Obory zapadá do této motivace a je už dvacátým počinem – spoluprací – národního pivovaru s některým z minipivovarů a už druhým počinem s Oborou.
„Před lety jsme uvařili společně hořký bitter, teď jsme si řekli, že by to chtělo něco svěžího lehkého na léto s nižším obsahem alkoholu,“ popisuje vznik piva ve stylu letního ejlu (Juicy Summer ALE) Martin Novák z Obory nedaleko Tábora, která se roční produkcí čtyř tisíc hektolitrů řadí do kategorie minipivovarů.
Double Trouble je světlé svrchně kvašené, za studena chmelené pivo s příchutí grepu, s americkými slady a chmelem. Obsah alkoholu uvádí etiketa čtyři procenta, což ale není zas tak úplně nízkoalkoholická varianta.
„Vycházíme z receptury Obory, kterou jsme ale upravili na podmínky Budvaru. My se těmito projekty vždy učíme něco nového. V tomto případě jsme poprvé u nás pracovali s tekutými kvasnicemi a novým sladem,“ připomíná Petr Košin z Budvaru. Povídali jsme si s ním také o dalších aspektech této spolupráce.
K čemu je Budvaru dobré vařit speciály s minipivovary?
Je to pro nás příjemné zpestření pivovarského života. Každá spolupráce nám přináší nové zkušenosti – vyzkoušíme si receptury, které běžně nevaříme, učíme se nové postupy nebo suroviny a zároveň si trochu vyčistíme hlavu od každodenní rutiny.
Kdo vybírá, jaké pivo budete vařit?
Vždycky je to společná domluva. Sejdeme se v partnerském pivovaru, ochutnáme jejich piva, povídáme si o možnostech a hledáme styl, který by dával smysl pro obě strany. Někdy to vychází ze surovin, jindy z nápadu nebo ročního období.
A jak se do vašeho záměru hodil Double Trouble?
Skvěle. Na léto jsme chtěli něco lehkého, svěžího, s nižším obsahem alkoholu, ale zároveň s výraznou chutí a charakterem. Něco, co bude jiné než naše klasická produkce, ale stále přístupné pro širší spektrum pivařů.
Takže kyseláč by to asi být nemohl…
Zatím ne. Nejen chuťově, ale i technologicky by to v našem ležákovém pivovaru byla větší výzva. Možná někdy časem, ale teď jsme šli cestou, která dává větší smysl jak pro nás, tak pro fanoušky piva.
Považujete minipivovary za konkurenci? Přeci jen pivní pestrost je dnes žádaná a velcí výrobci z principu těžko mohou nabízet tolik různých a často velmi odlišných piv a stylů.
Upřímně ne. Pivovarníci obecně drží při sobě a celé to dělení na malé a velké je trochu umělé. Všichni děláme řemeslo, které nás baví, a ta různorodost je přínosná. Spolupráce místo soupeření nám dává mnohem víc – zkušenosti, inspiraci i radost z toho, že vznikne něco zajímavého.
Sládci pivovarů Obora a Budějovický Budvar – Martin Novák a Petr Košin. | Foto: Budějovický Budvar
Na druhé straně nejnovějšího společného projektu je Martin Novák z Obory. Není to totiž jen minipivovar, ale i sladovna, ve které vzniká většina sladů pro vlastní piva, zhruba třetinu potřebného chmele má Obora i z vlastní chmelnice. pak je tu i farma s chovem krav a produkcí mléka a také malá bioplynová elektrárna.
K čemu je minipivovaru dobré vařit společné pivo s velkým pivovarem?
V první řadě je to příležitost k větší propagaci, změně rytmu a získání nových zkušeností. S Budvarem už máme jednu výbornou spolupráci za sebou a jsme rádi, že jsme na ni mohli navázat. Ale vařili jsme společná piva i s dalšími pivovary – třeba na Floridě nebo v Kodani. A chystáme i další projekt znovu ve Spojených státech.
Jak to funguje a co se děje ještě předtím, než začnete dávkovat první várky?
Obvykle si s partnery vyměníme receptury, sedneme si se sládky, ochutnáme, co kdo vaří, a hledáme společný směr. Důležité je pro nás nejen cestovat po Česku, ale i do zahraničí – tam, kde mají jednotlivé pivní styly svůj původ. Tam jsou nejautentičtější a nejvíc nás inspirují.
Co pochytíte například v takovém pivovaru, jakým je Budějovický Budvar, který je produkcí mnohonásobně větší než vy?
Budvar je samozřejmě úplně jiná liga co do velikosti. My se od něj můžeme inspirovat třeba v přístupu k propagaci, v obchodních procesech nebo v tom, jak dokáže dlouhodobě a věrohodně pracovat s tradicí. Sledujeme, jak ji udržují a zároveň posouvají dál – to je pro nás cenné.
Tradice, to je minulost. Ale jaký je současný trend v pivovarnictví, kudy se bude obor ubírat dál?
Jednoznačně jdou nahoru piva s nižším obsahem alkoholu – to je silný trend hlavně u mladších konzumentů. A ještě výrazněji roste kategorie nealkoholických piv. To bude podle mě jeden z hlavních směrů vývoje. Speciály a silnější piva tu budou pořád, ale ten růstový potenciál mají právě lehká a nealko piva.
