Donald Trump opět vzbudil pozornost. Během setkání v Bílém domě nařkl prezidenta Jihoafrické republiky, že v jeho zemi probíhá genocida a že tam zabíjejí bílé farmáře. Ten se bránil slovy, že v zemi zatížené vysokou kriminalitou umírají všichni. V té souvislosti Aktuálně.cz mluvilo s emigrantem z JAR, který vylíčil poměry v zemi ze svého pohledu.
Trump konfrontoval jihoafrického prezidenta s nepodloženými tvrzeními o zabíjení bílých farmářů | Video: Associated Press
„Mnoho lidí má velké obavy, pokud jde o Jihoafrickou republiku. A to je vlastně účel tohoto setkání,“ řekl ve středu večer americký prezident Donald Trump svému jihoafrickému protějšku Cyrilu Ramaphosovi v Oválné pracovně Bílého domu. „Máme mnoho lidí, kteří se cítí být pronásledováni a přicházejí do Spojených států. Přijímáme je z mnoha míst, pokud cítíme, že dochází k pronásledování nebo ke genocidě,“ obrátil se Trump na Jihoafričana.
Následně nechal v místnosti zhasnout a na velkém plátně nechal pustit video, jež má genocidu prokazovat. „Pane prezidente, řekli vám, kde přesně to je?“ zeptal se Ramaphosa Trumpa. „Rád bych věděl, kde to je,“ opáčil staronový vládce Bílého domu, který také podotkl, že v JAR umírají „hlavně bílí farmáři“. „Ano, v naší zemi je kriminalita. Lidé, kteří jsou bohužel zabíjeni v důsledku trestné činnosti, nejsou jen běloši. Většina z nich jsou černoši,“ pokračoval v obraně před nařčením z genocidy jihoafrický prezident.
Návštěva, která měla uklidnit zjitřené vztahy poté, co před týdnem Američané udělili azyl takřka šesti desítkám Jihoafričanů a Ramphosa je následně označil za zbabělce, neproběhla vůbec hladce. Někteří komentátoři celou událost dokonce přirovnali k únorové návštěvě prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, kdy jej Trump spolu s viceprezidentem J. D. Vancem takřka šikanovali. Podle nich však Ramphosa vyhrocené setkání zvládl lépe.
Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump při setkání v Bílém domě 28. února 2025 | Foto: Reuters
Vysoká kriminalita v zemi a špatná infrastruktura
Bezpečnostní situace v Jihoafrické republice je napjatá. Kvůli vysoké míře kriminality varuje před návštěvou země i české ministerstvo zahraničí. „Nedoporučují se návštěvy satelitních sídlišť u velkoměst, procházky v osamělých místech a v centrech měst v podvečerních a večerních hodinách. K přepadením může dojít i v luxusních čtvrtích, kde mohou operovat organizované kriminální gangy,“ píše resort na svém webu.
Aktuálně.cz mluvilo s emigrantem Angusem, který poslední čtyři roky žije v Česku a který v rozhovoru vylíčil, proč ze země z jižního cípu černého kontinentu odešel.
„Hlavním důvodem byla fyzická bezpečnost. To, že vás někdo okrade, je jedna z obav, které jsem tam pociťoval,“ popsal Jihoafričan. Těsně před jeho odchodem ze země se navíc jeho přátelé stali oběťmi loupeže, přičemž kamarád a jeho přítelkyni postřelili a dotyčný na následky střelného zranění zemřel.
„Řekl bych, že hodně Jihoafričanů má podobnou zkušenost, mají přítele nebo člena rodiny, který zažil takový násilný trestný čin. Mnoho lidí má přímou zkušenost s nějakým druhem trestného činu,“ popsal Angus. Bezpečnost ovšem není jediný problém, kterému tamní obyvatelé musejí čelit. Špatně je na tom například infrastruktura. „Od roku 2015 se to začalo zhoršovat. V každém městě jsou naplánované časové úseky, kdy se na dvě až šest hodin denně vypnou dodávky elektřiny,“ zdůraznil.
Foto: Aktuálně.cz
Ze země kvůli tomu odešla prý většina jeho známých a kamarádů. Navzdory tomu Angus mluví o Jihoafričanech jako o šťastných a veselých lidech, kteří chtějí z Jihoafrické republiky vytvořit lepší místo. Minorita, která působí problémy, ovšem zatěžuje všechny lidi každodenně, dodává
Ohledně výrazu genocida, který použil Trump při setkání s jihoafrickým prezidentem, Angus váhá. „Neřekl bych tomu přímo genocida, ale je to obrovský problém. Existují tlaky ze strany vlády, která se snaží posílit postavení, jak oni říkají dříve znevýhodněných. Za mě je to takový obrácený rasismus vůči tomu, co tady bylo za apartheidu,“ srovnal situaci s oficiální státní politikou uplatňovanou mezi lety 1948 a 1994. Tehdejší vláda JAR oddělovala černošskou populaci od bílé v dopravě, v restauracích, v kinech, ve školách, na úřadech a na dalších veřejných místech. Od nástupu prezidenta Frederika de Klerka v roce 1989 došlo k zmírnění režimu, z vězení propustil například černošského aktivistu Nelsona Mandelu, který jej nakonec vystřídal ve funkci prezidenta JAR.
„Jsem rád, že to téma Trump zvedl a že svět o tom teď bude mluvit. Miluji svoji zemi a přeju si, abych z ní nikdy nemusel odejít,“ řekl Angus pro Aktuálně.cz.
