Ruský prezident Vladimir Putin dal ve čtvrtek povel k útoku experimentální raketou Orešnik na ukrajinské Dnipro. „Účinnost je malá a je kolem toho hodně humbuku,“ zhodnotil jeho krok odborník na ruskou jadernou politiku Maxim Starčak.
Ukrajinu zasáhl Orešnik. Rusko poprvé zaútočilo novou balistickou raketou | Video: Reuters
„Ruská armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí,“ vzkázal světu minulý týden Putin. Podle Starčaka z Centra pro mezinárodní a obrannou politiku na Queens University se odborníci shodují, že Orešnik je modifikací rakety RS-26 Rubež.
„Rubež je projekt z roku 2010, který se nikdy nedostal do sériové výroby. Rusko o ní tvrdilo, že se jedná o mezikontinentální raketu. Západní analytici ji však považovali za náhradu rakety středního doletu RSD-10 Pionýr,“ řekl Starčak v rozhovoru pro ruský opoziční server Meduza.
O Orešniku nyní Putin tvrdí, že je středního doletu. Důkaz pro jeho slova však zatím neexistuje. „Pokud se jedná o modifikaci rakety Rubež, znamená to, že by tato raketa mohla mít i mezikontinentální dolet (udávaný dolet 6000 kilometrů ji jen těsně řadí mezi mezikontinentální balistické rakety) – a Rusko tak porušuje platnou smlouvu START-3,“ tvrdí Starčak.
Putin informoval veřejnost, že tyto rakety dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě. Podle Starčaka není jisté, zda je raketa skutečně tak rychlá. „Kreml má v takových věcech tendenci přehánět,“ myslí si odborník, podle kterého Moskva bez testu navíc nemusí vědět ani to, zda ji je obrana schopna sestřelit.
Rubež mohla nést podle Starčaka čtyři jaderné hlavice, každou s odhadovaným poměrem síly k hmotnosti 0,3 megatuny. „Při útoku na Dnipro bylo vidět sedm výbuchů, ale pravděpodobně jich bylo osm. Za předpokladu zhruba stejné hmotnosti to vychází na 0,15 megatuny pro každou z nich. Velmi zhruba řečeno, je (potenciálně) desetkrát silnější než to, co padlo na Hirošimu,“ vypočítává Starčak.
Putin nařídil útok hned poté, co USA dovolily Ukrajincům pálit taktickými balistickými střelami ATACMS do ruského týlu. Chce, aby Spojené státy zakázaly Kyjevu jimi útočit? „Vůbec nechápu, co se po úderu raketou změnilo. Rusko zasahovalo Ukrajinu jinými potenciálními nosiči jaderných hlavic – raketami Kinžal, Zirkon, Ch-55, Ch-101. Ano, vypadá to hrozivě, ale nic to nemění,“ myslí si Starčak.
Aby to mělo v nejaderné konfiguraci efekt, muselo by podle něho mít Rusko stovky takových raket. „Zatím jich je jen několik, v lepším případě desítky. Balistická raketa a její vypuštění je velmi drahá záležitost a škody, které způsobí, jsou mnohonásobně nižší. Účinnost takových útoků je malá a je kolem nich hodně humbuku,“ je přesvědčený Starčak.
Právě o informační efekt Putin podle něj usiluje. „Tyto taktické kroky vzrušují média a veřejnost, vyvolávají strach. Veřejnost zase ovlivňuje zvolené politiky v západních zemích. Moskva doufá, že taková strategie bude fungovat,“ dodává pro Meduzu vědec z Queens University.
Útok raketami přímo na Zelenského. Analytik popsal, co mají Rusové „v záloze“. (Celý článek s videem zde)
USA povolily Ukrajině používat ATACMS v hloubi ruského území, mapa ukazuje jejich potenciál | Video: Reuters, Aktuálně.cz
