Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není první prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
Představitelé Trumpovy administrativy v neděli během uzavřených brífinků s členy Kongresu přiznali, že neexistují žádné zpravodajské informace naznačující, že Írán plánoval na americké síly zaútočit jako první, napsala agentura Reuters s odkazem na dvě osoby obeznámené s danou situací.
Podobně i nejvýše postavený demokrat ve zpravodajském výboru Senátu Mark Warner stanici CNN řekl, že neobdržel žádné informace, které by naznačovaly, že by „Írán byl blízko zahájení jakéhokoli preventivního úderu proti Spojeným státům“.
Pokud by se takové informace ukázaly jako pravdivé, tak by podkopaly jeden z hlavních argumentů americké administrativy pro útok na Írán. V sobotu totiž zástupci vlády sdělili, že Trump se pro údery rozhodl částečně i kvůli náznakům, že by Íránci mohli preventivně zaútočit na americké síly na Blízkém východě.
Trump, jak uvedl jeden z představitelů vlády, nehodlal „sedět se založenýma rukama a nechat americké síly v regionu podstoupit tyto útoky“. Prezident později uvedl, že cílem úderů na Teherán, které by měl trvat několik týdnů, je omezit raketový program Íránu, eliminovat hrozby pro USA i jejich spojence a zajistit, aby Teherán nemohl získat jaderné zbraně. Zároveň americký prezident vyzval Íránce, aby povstali a svrhli teokratický režim v zemi.
Chybí souhlas Kongresu
Pokud se prezident rozhodl vyslat americké vojáky do války z vlastní vůle, musí předstoupit před Kongres a americký lid a požádat o oficiální vyhlášení války, prohlásil Warner. Proti válce se vyjádřila řada demokratů a přinejmenším dva republikáni. Konkrétně jde o politiky z Kentucky – senátora Randa Paula a člena Sněmovny reprezentantů Thomase Massieho.
„Až se Kongres znovu sejde, budu spolupracovat s poslancem Roem Khannaem, abych prosadil hlasování o této válce s Íránem,“ napsal o víkendu Massie. Řada dalších členů Republikánské strany nicméně naopak podpořila prezidentovo rozhodnutí zahájit operaci i bez souhlasu amerických zákonodárců.
Ústava přitom uděluje Kongresu výlučnou pravomoc vyhlásit válku. Analytik organizace Project on Government Oversight David Janovsky proto uvedl v rozhovoru pro server časopisu Time, že americké údery nejsou legální. Zároveň připustil, že existují určité výjimky.
„Je pravda, že prezidenti jako vrchní velitelé mají určitou pravomoc nasadit armádu. Ta se ale omezuje pouze na skutečně nouzové situace – když probíhá útok, který je třeba ho odrazit nebo když existuje velmi jasná hrozba. Nic však nenasvědčuje tomu, že by tomu tak teď bylo – v takovém případě jsou útoky nelegální,“ míní Janovsky.
Trump má šedesát dní na získání souhlasu
Podle legislativy o válečných pravomocích, která pochází z roku 1973, pokud prezident nasadí armádu bez souhlasu Kongresu, tak operace musí být ukončena do šedesáti dnů, ledaže by k ní Kongres výslovně dal souhlas. Nejedná se totiž o nový fenomén a řada amerických prezidentů posouvala hranice, jaké vojenské akce mohou nařídit.
Jak exprezident Barack Obama při intervenci v Libyi v roce 2011, tak Donald Trump při úderech na plavidla podezřelá z pašování kokainu z Jižní Ameriky zaujali stanovisko, že nutnost souhlasu Kongresu se nevztahuje na letecké operace, při nichž nehrozí žádné riziko pro americké síly, připomněl server The New York Times.
Janovsky upozornil, že i kdyby Kongres neudělal nic, co by bylo možné brát jako schválení válečného aktu, tak je daná vojenská operace považovaná za nelegální.
V cestě k povinnému stažení stojí prezidentské veto
Zákon z roku 1973 také vytvořil mechanismus, který umožňuje Kongresu donutit prezidenty k okamžitému stažení amerických sil z neoprávněných vojenských kampaní.
Zákon původně umožňoval zákonodárcům jednat prostřednictvím usnesení, které prezident nemohl vetovat, ale rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 1983 vedlo ke změně. Zákonodárci nyní musí takové opatření poslat na schválení do Bílému domu. K přehlasování prezidentského veta je potřeba dvoutřetinová většina v obou komorách.
Pokud by se Kongres vymezil proti úderům na Írán a řekl Trumpově administrativě, že nepostupuje podle ústavy, tak by to podle Janovského vyslalo silnou politickou zprávu. „Zejména v poslední době jsme viděli, že tato administrativa je citlivá na ztrátu podpory, zejména ze strany svých spojenců v Kongresu,“ dodal analytik.
Američané údery nepodporují, uvádí průzkum
Již nyní podle průzkumu agentury Reuters/Ipsos, který probíhal od soboty do neděle, není pro údery podpora mezi americkými občany. Průzkum zjistil, že je schvaluje pouze jeden ze čtyř Američanů, jedná se přibližně o 27 procent respondentů. Zatímco 43 procent z nich je neschvaluje a 29 procent je nerozhodnutých.
Názory na vojenské údery se liší podle stranické příslušnosti. Téměř tři čtvrtiny demokratů – 74 procent – je neschvalují, zatímco pouze sedm procent je schvaluje. Mezi republikány vojenské údery schvaluje 55 procent, zatímco třináct procent je neschvaluje a nemalá část – 31 procent – uvádí, že si není jistá. Nezávislí se kloní k nesouhlasu, přičemž 44 procent ji neschvaluje a devatenáct procent ji schvaluje.
S myšlenkou, že Trump je příliš ochotný použít vojenskou sílu k prosazení zájmů USA, se identifikuje přibližně 56 procent Američanů. Tento názor podle průzkumu zastává 87 procent demokratů, ale jen 23 procent republikánů a šedesát procent lidí, kteří se neidentifikují s žádnou politickou stranou.
Průzkum shromáždil on-line odpovědi od 1282 dospělých Američanů z celého území USA. Jeho statistická chyba se pohybuje v rozmezí tří procentních bodů.
