Polského prezidenta Andrzeje Dudu v srpnu vystřídá Karol Nawrocki. Během deseti let v čele země se Duda stal jednou z nejvýraznějších současných politických osobností východní Evropy, které naslouchal Brusel i Washington. Za svůj pragmatický přístup ke kremelské hrozbě a aktivní pomoci Ukrajině čelící ruské agresi si vysloužil mezinárodní uznání. V domácí politice se nicméně nedokázal zbavit nálepky politika stranícího konzervativcům.

Během posledních měsíců se Duda setkal například s papežem Lvem XIV., jemuž poděkoval za jeho roli v mezinárodní politice. Od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského převzal státní vyznamenání, jednal také s litevskými politiky. Výběrem destinací – včetně Česka – jako by se snažil dát najevo, jaký by si přál po sobě zanechat odkaz.

„Víme, že ruský imperialismus musí být zastaven a (ruský vládce) Vladimir Putin nesmí zvítězit a že musíme udělat všechno pro to, aby se tak stalo,“ prohlásil v pondělí v Praze, kde se setkal s prezidentem Petrem Pavlem i premiérem Petrem Fialou (ODS). Polská hlava státu mimo jiné ocenila muniční iniciativu, kterou česká vláda zprostředkovává dodávky výzbroje na Ukrajinu.

Končící polský prezident se během deseti let ve funkci často odvolával na zesnulého konzervativního předchůdce Lecha Kaczyńského. Podobně jako on se stal i Duda hlasem, který soustavně varoval před ruskou hrozbou a podporoval Ukrajinu.

Právě s osudem napadené země bude Dudův druhý mandát spojován. V únoru 2022 byl posledním západním politikem, který před začátkem ruské plnohodnotné invaze navštívil Kyjev. Ještě 23. února vyzýval Moskvu k deeskalaci, stažení vojsk rozmístěných kolem hranic s Ukrajinou a k zastavení vojenských akcí.

Důraz na spojenectví s Washingtonem

Prezident šesté největší ekonomiky Evropské unie a páté nejlidnatější země v rámci sedmadvacítky se po začátku rusko-ukrajinské války stal jedním ze silných hlasů východní Evropy, kterému bylo nasloucháno jak v Bruselu, tak i v Bílém domě.

Jedním z nejsilnějších Dudových odkazů bude mimo jiné jeho loajalita vůči spojenectví s USA. Během mandátu hostil ve Varšavě všechny úřadující americké prezidenty – Baracka Obamu, Joea Bidena a Donalda Trumpa.

Dalším odkazem pak bude iniciativa Trojmoří, která měla Polsko mnohem více propojit s regionem střední a východní Evropy. Zda tato iniciativa a vřelý vztah k Ukrajině přežije i po Dudovi, bude záležet na jeho nástupci – Karolu Nawrockém. Ten zatím naznačuje, že minimálně vůči Kyjevu přitvrdí.

Nálepka prezidenta stranícího konzervativcům

Zatímco v zahraničněpolitických krocích si Duda udržoval mezi voliči napříč spektrem podporu, v domácí politice se nedokázal zbavit nálepky prezidenta stranícího pouze konzervativcům. Po uvedení filmu Hranice režisérky Agnieszky Hollandové nešetřil kritikou vůči názorovým oponentům.

„Nepřekvapuje mě, že pohraničníci, kteří tento film viděli, použili slogan, který je nám známý z dob nacistické okupace, když se v našich kinech promítaly nacistické propagandistické filmy: v kině sedí jen prasata,“ prohlásil.

Jeho slova o LGBTQ lidech vyvolala zase četné protesty a odpor. Jako prezident odmítl jakékoliv rozšíření práva žen na potrat. Jeho podpis na reformě justice z roku 2015 vyvolal protesty a uvrhl zemi do situace, kdy je Ústavní soud zpochybňován a zásadním způsobem je dodnes poškozena kvalita právního státu.

Podíl.
Exit mobile version