Ruslan a jeho muži jsou nasazeni právě na místě, kterého by se to mělo týkat – jejich základna je nedaleko Slovjansku, druhého největšího města, dosud drženého Ukrajinou v Doněcké oblasti. Stažení považuje za naprosto nepřijatelné, a to nejen kvůli všem vojákům, kteří při obraně tohoto území padli. Slovjansk, Kramatorsk i další města v ukrajinských rukou jsou silně opevněná a jejich ztráta by Rusku otevřela cestu dál. „Stáhnout se 80 kilometrů? A co potom? Vždyť to je brána do Charkovské a Dněpropetrovské oblasti.“ Podle Ruslana není žádná bezpečnostní garance dostatečná na to, aby Rusům zabránila někdy v budoucnu znovu zaútočit.
Ruslan a jeho muži zpočátku doufali, že jednání Trumpa s Putinem jim přinese ukončení bojů. Teď jsou ale smířeni s tím, že se bude bojovat dál. Možná ještě několik let. Na mírová jednání ve formě ruského diktátu nevěří. Donbas opustit odmítají. „Rusové jsou jako zvířata a tady žijí ženy, děti a staří lidé. Nemůžeme je tu nechat.“
