Přes nákrčník natažený vysoko pod nos mu z tváře není moc vidět. Jen oči. Když začne popisovat zážitky z fronty, kde sloužil od dubna 2022 do konce roku 2023, jeho pohled ale bohatě stačí.
„Bojovali jsme u Avdijivky,“ vrací se do minulosti. „Odráželi jsme útoky Rusů,“ pokračuje s tím, že on sám jako operátor dronu likvidoval třeba tahače nebo obrněná průzkumná vozidla. Nejdéle ale vypráví o střetech s vojáky Vladimira Putina.
Když prý skrz FPV drony viděli zraněné, likvidovat je nesměli. Jenže ruské jednotky prý stejně zdravotníky či záchranáře pro své krvácející kolegy neposílali. „Rusové byli jako na drogách. Vyběhla jedna vlna, tu jsme zlikvidovali, druhá, třetí, čtvrtá…“ vybavuje si i dnes frontovou realitu.
Teď už má ale jiné úkoly. Je jedním ze zkušebních pilotů kolínské továrny U&C UAS, která nejen na Ukrajinu chrlí bezpilotní prostředky pro průzkum a nově i ty sebevražedné, s hlavicí. „Nabízíme buď s termobarickou, kumulativní nebo tříštivotrhavou,“ přibližuje Pavel Bulant, výrobní ředitel společnosti, jakou výplň mohou hlavice nést.
Původní cíl byl vytvořit rezervní kapacitu
Nízká hala na okraji středočeského Kolína, kudy Bulant provádí novinářskou návštěvu, je rozdělena do několika oddělení. On sám jim říká cechy. V jedné místnosti se letují spoje, jinde řada 3D tiskáren bez přestání chrlí plastové součástky dronů a jejích pneumatických katapultů – právě teď výmetné roury. V největším oddíle pak tzv. bezpilotníky kompletují.
„Když to tady vznikalo, původní cíl byl vytvořit rezervní kapacitu pro původní továrnu na Ukrajině. Teď fungujeme jako dvě fabriky vedle sebe,“ vysvětluje Pavel Bulant. Většinový podíl si ve firmě drží ukrajinští podnikatelé, minoritu má bývalý český eurokomisař Štefan Füle. Přímo v Kolíně mohou vyrobit až tři stovky dronů měsíčně.
Prvním dronem, který firma stavěla přímo na Ukrajině, byl průzkumný stroj Stork LR, jenž ve vzduchu vydrží až čtyři hodiny. „To je prapůvod všeho, dron je masivně dodáván do ukrajinské armády, už jich je vyrobeno přes deset tisíc, jsme schopni garantovat třeba 200 operačních vzletů,“ vypichuje Bulant.
Přímo v Kolíně pak vyvinuli a vyrábějí jeho další generaci Stork 1000 se schopností desetihodinového letu. Těch bylo dodáno zatím několik stovek. A od loňska pak produkují i sebevražedný stroj Mace.
„Zákazníci dnes čekají zhruba tři měsíce. Držíme průběžně nějakou skladovou zásobu, intenzivní zájem je obzvlášť o sebevražedné drony,“ pokračuje Pavel Bulant s tím, že do projektu Mace se pustili poté, když viděli hlad trhu po těchto bezpilotnících vybavených náložemi.
I když Bulant strávil desítky let v armádě i na ministerstvu obrany a za sebou má řadu velitelských funkcí, vývoj je tak rychlý, že obranné technologie jsou úplně jinde, než když v roce 2013 z resortu odcházel. „V té době bezpilotní prostředky byly tak létající fotoaparát, o vyčkávací munici se ještě ani nemluvilo,“ směje se Bulant.
Zkušenosti z ukrajinského bojiště mu prý navíc ukazují, že všechno – včetně ruských technologií – se dopředu hýbe stále. „Ta válka udělala to, že co tři měsíce musí přijít inovační skok,“ konstatuje odborník.
Dron se rozbil? Použijeme znovu
Na přelomu listopadu a prosince firma U&C UAS na jednom z českých letišť předvedla své bezpilotní prostředky pro potenciální zákazníky z evropských zemí. Na jednu z těchto se dostal i reportér deníku Aktuálně.cz.
Kromě operátora se zkušenostmi z Avdijivky tady za počítači sedí hned několik dalších ukrajinských továrních pilotek a pilotů. Do vzduchu jde nejdřív průzkumný dron vyhozený z ruky. Po něm z pneumatického katapultu (viz video pod článkem) vystřelují stlačeným vzduchem i sebevražedný stroj Mace.
Ten několik desítek minut krouží a vyčkává nad letištěm, než jej operátor navede na cíl. Po nárazu do země se Mace vyrobený z kompozitu sice rozbije, ale řada dílů zůstává v celku. „Některé z nich se dají použít znovu,“ upozorňuje jeden ze specialistů firmy. Dneska sice Mace „útočil“ z poměrné nízké výšky a malého úhlu, ovšem operátoři prý dokázali už cíl zlikvidovat i z 300 metrů a pod úhlem 78 stupňů.
Kolínská firma dodává svou technologii zákazníkům v několika kufrech jako funkční sady včetně antén. V případě bezpilotníků s náloží tvoří set dva průzkumné stroje a 21 sebevražedných. Cena takového kompletu se pak v přepočtu pohybuje v řádech desítek milionů korun.
„V realitě ukrajinského bojiště jsme si vyzkoušeli, že naše drony odolávají radioelektronickému boji, Rusové nás nejsou schopni zarušit,“ komentuje Pavel Bulant to, jak důležitá je pro kolínskou firmu zpětná vazba z Ukrajiny.
Už brzo by se k těmto prostředkům měla dostat i česká armáda. Ministerstvo obrany totiž posvětilo kooperaci, na základě níž U&C UAS předá svou průzkumnou technologii Univerzitě obrany v Brně. A tam bude darované drony testovat tým Josefa Bajera na katedře letecké techniky. I oni dorazili na letiště, aby zjistili, s čím už za pár týdnů začnou pracovat.
