Ekvádor byl dříve považován za jednu z nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky a přezdívalo se mu „ostrov míru“. Země sevřená mezi dvěma největšími producenty kokainu na světě, Kolumbií a Peru, se ale v posledních letech proměnila z tranzitního bodu v klíčový logistický uzel hlavní pašerácké trasy kokainu do Evropy. Nárůst násilí přiměl prezidenta Daniela Nobou v roce 2024 k vyhlášení výjimečného stavu a zahájení války proti drogovým kartelům. Na pašování drog do Evropy se přitom nepodílí jen tamní gangy či mexické drogové kartely, ale také albánská mafie.
Po desetiletí se Ekvádor na rozdíl od svých dvou sousedů, kteří patří mezi dva největší producenty kokainu na světě, vyznačoval relativní stabilitou a vysokou mírou bezpečnosti. Ačkoli stát působil jako tranzitní země, netrpěl vysokou mírou násilí a konflikty tak jako Kolumbie a Peru.
Proměna země z „ostrova míru“ v regionu je výsledkem téměř desetiletého vývoje. Velký vliv mělo i dění v sousední Kolumbii. Ta totiž v roce 2016 uzavřela mírovou dohodu s guerillou Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) a ačkoli ukončení půlstoletí trvajícího boje vedlo k demobilizaci partyzánského hnutí a částečnému urovnání konfliktu v Kolumbii, vytvořilo se také mocenské vakuum. FARC totiž ovládal část pašeráckých tras na kolumbijsko-ekvádorské hranici.
Vznikla tak masivní příležitost pro pašování drog, která přitáhla řadu zločineckých skupin, jako jsou mexické kartely, venezuelské gangy, ale také albánská mafie. Ve stejné době navíc prudce vzrostla poptávka po kokainu v Evropě. Počet záchytů této drogy se od roku 2016 do roku 2024 zvýšil čtyřnásobně, uvedl pro server Vox analytik z Council on Foreign Relations Will Freeman.
Díky efektivní dopravní a exportní infrastruktuře se země stala velmi lukrativním místem pro pašerácké organizace. Mezi nejdůležitější místa patří největší přístavní město Guayaquil u pobřeží Tichého oceánu.
Ekvádorské přístavy jsou pro pašování vhodné nejen díky své poloze, ale také kvůli množství legálního exportu, který odtud směřuje do Evropy. Země má totiž od roku 2016 vyjednanou obchodní dohodu s Evropskou unií, která snížila cla na hlavní ekvádorské vývozní artikly, jako jsou krevety, ryby, kakao a především banány. Zejména pro přítomnost evropských gangů sehrálo roli také otevření země bezvízovému vstupu pro občany řady států.
Nárůst obchodní výměny tak proměnil přístav Guayaquil v jeden z nejdůležitějších na pacifickém pobřeží Jižní Ameriky, a zároveň v cenné území pro mezinárodní zločinecké organizace a pašerácké skupiny.
Banány jako zástěrka
Kokain přichází do Ekvádoru zejména z Kolumbie a Peru. Po překročení hranic jsou drogy uskladněny a pašeráci čekají na vhodný okamžik, kdy je bude možné umístit do jednoho z kontejnerů, který míří do jednoho z mnoha evropských přístavů.
Jak ukazují data organizace Crisis Group, cena drogy se v každé fázi cesty zvyšuje. Kilogram kokové pasty, ze které se následně vyrábí prášek, stojí při opuštění Kolumbie přibližně 550 dolarů (dvanáct tisíc korun), v pohraniční ekvádorské provincii Esmeraldas jeho hodnota stoupá na 800 dolarů (skoro osmnáct tisíc), v přístavu Guayaquil už cena dosahuje přibližně tisíc dolarů (22 tisíc korun). Po rafinaci vzroste hodnota až na dva tisíce dolarů, v západní Evropě se ale může hodnota vyšplhat až na čtyřicet tisíc dolarů (skoro 900 tisíc korun).
Drogy se do nákladů dostávají často ještě předtím, než dorazí do přístavu nebo se gangy díky podplaceným zaměstnancům přístavu dostávají do kontejnerů přímo v přístavišti. Někteří náklad na loď dostávají z malých lodí poté, co tanker opouští přístav. Nejčastěji je kokain ukrýván v běžném exportním zboží, a to zejména v krabicích s banány. V červenci minulého roku tak policisté v přístavu Guayaquil například zabavili přes šest tun kokainu ukrytého právě v krabicích s tímto ovocem.
Ekvádor je totiž největším světovým exportérem banánů a právě kvůli tomu tento byznys drogové kartely využívají jako legální zástěrku svých nelegálních aktivit. „Export banánů tvoří dvě třetiny všech kontejnerů, které opouštějí zemi, z toho téměř třicet procent směřuje do Evropské unie,“ sdělil BBC José Antonio Hidalgo z Asociace vývozců banánů. Některé kriminální sítě si kvůli snadnějšímu vývozu i dovozu založily falešné firmy na dovoz ovoce do Evropy.
Nejznámějším případem je albánský podnikatel Dritan Gjika. Podle prokuratury je považován za jednoho z nejvlivnějších představitelů albánské mafie působící v jihoamerické zemi. Měl mít podíly v exportních firmách v Ekvádoru a dovozních společnostech v Evropě, které využíval k maskování drogové trasy. I když je sám stále na útěku, řada jeho spolupracovníků už byla zatčena v rámci mezinárodní policejní operace. Právě albánské sítě jsou považovány za velmi dobře organizované a zásadní pro přepravu drog ze západního pobřeží Jižní Ameriky na evropský trh.
Podle výzkumníků z Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu směřuje kokain, který pašují balkánské zločinecké sítě, především do klíčových evropských přístavů – konkrétně do Antverp, Rotterdamu, španělských měst Algeciras a Valencie, italského Gioia Tauro a německého Hamburku. Kromě toho pašeráci využívají zranitelnosti balkánských přístavů, například v chorvatských městech Ploče a Rijeka, v černohorském Baru, albánském Durrësu, řeckém Pireu a Soluni, rumunské Constanțě a bulharské Varně na pobřeží Černého moře.
Nová bezpečnostní opatření
Ekvádorská vláda v reakci na zvýšenou aktivitu pašeráků posílila bezpečnostní opatření. Zavedla kontroly kontejnerů, potápěči prohledávají lodní trupy a inspektoři prohlížejí bedny s ovocem.
Jen v roce 2024 bylo podle údajů organizace InSigt Crime zabaveno 252 tun kokainu. Podle ekvádorského ministerstva vnitra se jednalo o nový roční rekord. Přesto, že se v zemi koka nepěstuje, Ekvádorem prochází sedmdesát procent celosvětové produkce, uvedl prezident Daniel Noboa.
„Pokud neuděláš práci, kterou Albánci chtějí, zabijí tě“
Model náboru do zločineckých gangů není podrobně zdokumentovaný, nicméně podle ekvádorských bezpečnostních expertů, na které se odvolávají výzkumníci z Centra pro strategické a mezinárodní studie, skupiny jako Los Choneros a Los Lobos rekrutují především znevýhodněnou mládež a rybáře v přímořských oblastech, jako je Esmeraldas, Guayas a Manabí.
Jeden z mladíků, který byl rekrutován albánskou mafií v rozhovoru pro britský deník BBC pod podmínkou anonymity uvedl, že s kartely začal spolupracovat ve svých čtrnácti letech a jako hlavní faktor uvedl špatné pracovní příležitosti v zemi. „Albánci potřebovali někoho, kdo řeší problémy,“ vysvětloval s tím, že znal hlídače přístavů, řidiče i dozorce. Za jeden úkol si vydělá až tři tisíce dolarů (přibližně 67 tisíc korun). Nicméně peníze pro něj nejsou jedinou motivací. „Pokud neuděláš práci, kterou po tobě Albánci chtějí, zabijí tě.“
Růst obchodu s drogami v zemi výrazně zvýšil míru násilí. Organizace InSigt Crime řadí Ekvádor v počtu vražd na sto tisíc obyvatel na první místo. Jen za první měsíce roku 2025 bylo podle národní policie zaznamenáno přes 2500 vražd, přičemž letošní rok má být zřejmě nejkrvavější v historii země.
Nárůst násilí se projevil zejména v posledních dvou letech. V březnu 2023 byl v zemi zastřelen kandidát na prezidenta Fernando Villavicencio, který v rámci své kampaně zdůrazňoval téma boje proti drogovým kartelům i zkorumpovaným politikům a policistům.
Další dramatické momenty přinesl leden 2024, kdy skupina ozbrojenců vnikla do živého vysílání státní televize TC, kde zajala přítomný personál. Následně z věznice uprchl Adolfo Macíás, přezdívaný Fito, který vede gang Los Choneros. Fito utekl v den, kdy měl být převezen do nové věznice s maximální ostrahou. O pár dní později zmizel také šéf gangu Los Lobos Fabricio Colón.
Prosba o podporu a inspirace Bukeleho Salvadorem
Tehdy relativně čerstvě zvolený prezident Daniel Noboa na situaci reagoval vyhlášením šedesátidenního stavu vnitřního ozbrojeného konfliktu, gangy označil za teroristické organizace a vyslal armádu do ulic.
Ve svém prvním rozhovoru poté, co byl v dubnu znovuzvolen prezidentem, popsal válku s gangy jako „nadnárodní boj“, který potřebuje mezinárodní podporu. V rozhovoru pro CNN sdělil, že Ekvádor boj s násilnými gangy sám nezvládne. „Byli bychom rádi, kdyby tu americké síly působily,“ uvedl Noboa s tím, že americké jednotky by nehlídkovaly v ulicích, ale sehrávaly by podpůrnou roli například při sledování nelegálních aktivit, které by pomáhaly zastavit předtím, než se dostanou na volné moře.
Washington už s Quitem v určité míře vojensky spolupracuje. Ministerstvo zahraničí USA od roku 2018 investovalo 81 milionů dolarů do boje proti drogám a kartelům a existuje také dohoda o statutu ozbrojených sil (Status of Forces Agreement), která umožňuje přítomnost amerických vojenských a civilních pracovníků v zemi, přičemž zůstávají pod americkým velením.
Noboa také vyjádřil obdiv salvadorskému prezidentu Nayibu Bukelemu a projektu Střediska pro zadržování teroristů (CECOT). Obrovská věznice, která se otevřela v lednu 2023, se stala symbolem Bukeleho boje proti zločineckým gangům. Noboa již oznámil plán výstavby ve městě Archidona v ekvádorské Amazonii. Projekt věznice za 52 milionů dolarů má realizovat španělská firma Puentes y Calzadas, dceřiná společnost čínské státní firmy.
Obchod poháněný nejen evropskou poptávkou
Lidé z řad překupníků i těch, kteří proti nim bojují, uvedli pro BBC, že obchod s kokainem je poháněn zejména spotřebiteli v Evropě, USA i Austrálii. Podle dat OSN z roku 2023 dosáhla celosvětová spotřeba kokainu rekordní úrovně. „To, co je pro jednoho člověka zábava, mohlo stát život až dvacet jiných,“ sdělil prezident Noboa.
Kokain je po marihuaně druhou nejčastěji užívanou nelegální drogou v Evropě. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) uvádí, že v roce 2023 ho vyzkoušelo téměř 2,5 milionu obyvatel Unie ve věku 15 až 34 let, tedy 2,5 procenta této věkové skupiny.
Nejvyšší míru užívání hlásí Nizozemsko, Španělsko a Irsko. Velká Británie se spolu s Austrálií řadí k zemím s nejvyšší spotřebou na světě. Zpráva EMCDDA z roku 2024 také uvádí, že v posledních dvou letech vzrostlo množství kokainových reziduí v odpadních vodách ve dvou třetinách evropských měst.