Přepis komunikace mezi Szijjártóem a Lavrovem, kterou zveřejnil maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi na svém Facebooku, ale naznačuje, že setkání s ruským premiérem mělo tehdejšímu premiérovi za stranu Směr pomoci zvítězit ve volbách:
Péter Szijjártó: Zdravím, Sergeji, tady Péter. Děkuji, že jste si se mnou promluvil. Pokud tomu správně rozumím, jste v Mnichově na konferenci, je to tak?
Sergej Lavrov: Ano, jsem v Mnichově.
P. Sz.: Nechci vás obtěžovat, ale pan premiér mě o to požádal, protože na vás máme opravdu velkou prosbu. Jak víte, 29. února se na Slovensku blíží volby a je pro nás klíčové, aby tamní koalice mohla pokračovat. Chápu, že to může znít zvláštně od maďarských konzervativců, ale doufáme ve [vítězství] sociálních demokratů, protože jsou jedinou racionální silou ve slovenské politice, která působí bez zahraničního vlivu. Všechny ostatní v podstatě financuje Soros. Pokud vyhraje opozice, byla by to tragédie pro spolupráci ve střední Evropě. Důležité také je, aby Slovenská národní strana předsedy parlamentu Danka překročila pětiprocentní hranici. Doufáme, že se jim to podaří, ale jediná šance pro pokračování koalice je, že ve volbách vyhraje nejsilnější vládní strana. Včera tu byl premiér Pellegrini a řekl nám, že pokud by ho váš premiér přijal třeba jen na půlhodinu, byla by to velká pomoc pro vítězství ve volbách. Řekl nám, že toto je pro [slovenskou] společnost mnohem důležitější než cesta do Washingtonu. Proto nás požádal, abychom se vás zeptali, jestli by bylo možné zařídit, že by váš premiér přijal někdy v únoru slovenského premiéra v Moskvě…
S. L.: To je velká prosba, ale předám ji premiérovi.
P. Sz.: Chápu. Bylo by skvělé, kdybyste to zvládli zorganizovat. Pellegrini nás v této věci požádal o pomoc, protože ví, jak dobrý máme vztah a že vztah mezi našimi předsedy je také dobrý. Proto se s tím na nás s důvěrou obrátil.
S. L.: Petře, dnes tento požadavek pošlu dál a ozvu se hned, jak bude něco aktuálního.
P. Sz.: Děkuji. Dovolte mi ještě zdůraznit, jak je pro nás důležité, aby koalice mohla na Slovensku pokračovat. Kdyby nemohli pokračovat, ve střední Evropě není šance na pragmatickou spolupráci a hodně bychom ztratili.
S. L.: Chápu.
P. Sz.: Ani nevíte, jak jsem vděčný za tento rozhovor. Je to znamení přátelství.
S. L.: Kdykoliv, příteli. Všechno dobré.
Během psaní tohoto článku je jako reakce Prezidentského paláce známo pouze to, že Peter Pellegrini se odmítá dát vtáhnout do maďarské předvolební kampaně. Prý jako premiér s Mišustinem v roce 2020 řešil energetickou bezpečnost Slovenska.
Maďarská předvolební kampaň je jistě brutální. Ale pokud je tento přepis pravdivý (podle Szabolcse Panyiho zachycený zpravodajskou službou unijního státu), na Pellegriniho a Směr to vrhá ne právě nejlepší světlo.
Tehdejší předseda vlády a dnes prezident Slovenska tu působí jako ponížený prosebník, který žádá o audienci u ruského premiéra. Ne ale proto, aby pro Slováky něco hmatatelného řešil. Jde mu v zásadě jen o fotku s Mišustinem, aby byl během slovenské předvolební kampaně za pěkného v očích proruské části voličů.
Přijetí u ruského premiéra ani nežádá přímo v Moskvě, ale oklikou přes Budapešť, jako by Pellegrini nebyl premiérem suverénní Slovenské republiky, ale jen nějakým županem v Horní zemi (někdejší uherské provincii, rozléhající se zhruba na území dnešního Slovenska – pozn. red.). Vyjednat mu to má ministr maďarské vlády Szijjártó, jako by byl Lavrovova sekretářka. A Szijjártó u Lavrova skutečně iniciativně vyjednává, protože podle jeho vlastních slov leží Maďarsku na srdci pokračování slovenské koalice z let 2016 až 2020 pod vedením Směru.
Szijjártó dokonce zvlášť vyzdvihuje potřebu, aby pětiprocentní práh překročila SNS Andreje Danka! To je roztomilé, když šéf maďarské diplomacie drží palce samozvaným slovenským nacionalistům s jejich historií protimaďarských vystoupení.
Vnucovat se Rusům – ještě přes maďarského prostředníka – je v každém případě nehodné vrcholného představitele samostatného Slovenska. To není suverénní zahraniční politika. A už vůbec ne všech azimutů. Spíš to vypadá jako doprošování se na všechny světové strany.
Kromě toho by se komunikace Szijjártóa a Lavrova dala hodnotit jako zasahování Maďarska a Ruské federace do kampaně před parlamentními volbami na Slovensku v roce 2020.
Nad tím už dnes bohužel jen málokdo zvedne obočí. Příkladem může být i probíhající volební kampaň v Maďarsku.
Ačkoliv se vládní Fidesz snaží spojovat opoziční stranu Tisza Pétera Magyara s ukrajinským prezidentem Zelenským a Ursulou von der Leyenovou, Viktora Orbána už otevřeně podpořil Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio, do Budapešti se chystá americký viceprezident J. D. Vance a o víkendu poslali své pozdravy současnému premiérovi také Andrej Babiš a Benjamin Netanjahu.
Rostou také obavy, jestli do nadcházejících maďarských voleb (a také těch slovenských v roce 2027) nezasáhne Rusko. Pro Moskvu je výhodné mít během války na Ukrajině v Evropské unii dvě spřízněné vlády jako své trojské koně.
Nezapomeňme ale při těchto obavách na to, že Szijjártóova intervence u Lavrova ve prospěch Směru nedopadla vůbec podle očekávání Budapešti a Moskvy. Pellegrini se tehdy sice s ruským kolegou setkal, volby ale přesto vyhrálo OL’aNO Igora Matoviče. To spolu s koaličními partnery Sme rodina, SaS a Za ľudí získalo dokonce ústavní většinu. SNS se tehdy do parlamentu nedostala.
Nabízí se také jiný příklad ze vzdálenější historie: před volbami v roce 1998 řekl tehdejší ruský prezident Boris Jelcin slovenskému premiérovi Vladimíru Mečiarovi, že si „velmi, velmi přeje, aby vyhrál volby“.
Mečiarovo HZDS se v následujících volbách sice stalo těsně nejsilnější stranou, ústavní většinu ale získala vládní koalice pod vedením SDK Mikuláše Dzurindy.
Na zasahování do voleb ze strany jiných států, případně jejich tajných služeb, bychom si měli dávat pozor. Zároveň by nás ale strach neměl paralyzovat.
Naše dosavadní zkušenosti totiž naznačují, že úspěch těchto snah je dost pochybný.
Převzato ze slovenského deníku Postoj
