Za ruským prezidentem Vladimirem Putinem přijeli zástupci třiceti států, kteří si s hlavou země, která v roce 2022 nařídila invazi do sousední Ukrajiny, třásli rukou nebo se s ní objímali. Putin tím podle analytiků dokazuje, že ho západní sankce neuvrhly do izolace.
Jedním z čestných hostů Putina je čínský prezident Si Ťin-pching. Jeho letadlo na místo konání sešlosti skupiny BRICS, které letos právě Rusko předsedá, doprovázel bojový letoun ruského letectva. Na letišti na Siho čekal červený koberec, čestná stráž a místní speciality nabízely ženy v tradičních krojích.
Když se setkal se svým ruským protějškem na okázalé pevnosti Kazaňský kreml, pozdravil ho jako „drahého přítele“. Podobně proběhlo setkání mezi Putinem a indickým premiérem Naréndrou Módím, kteří se dokonce objali.
Zleva: Čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Naréndra Módí. | Foto: Sputnik/Alexander Kazakov/Pool via REUTERS
Celkem do města Kazaň v Tatarstánu, přibližně 1300 kilometrů vzdáleného od hranic s Ukrajinou, přijelo dvaadvacet předních politiků, dohromady tu má zastoupení třicet zemí. Kromě členů BRICS přijeli i zástupci těch států, které o vstup do sdružení mají zájem.
Nejdůležitější však je podle analytiků zpráva, kterou setkání takového množství států v Rusku vysílá. „Ukazuje to nejen to, že Putin není mezinárodně izolován a že zatykač Mezinárodního trestního soudu má omezené užití, ale také, že válka na Ukrajině se stala novou normou, něčím, co je přijímáno jako rys mezinárodní reality,“ cituje americký deník New York Times Hannu Notteovou z Centra Jamese Martina pro studium nešíření zbraní hromadného ničení.
Úřady kvůli setkání posílily bezpečnost města, které občas bývá cílem ukrajinských dronových útoků. Zavřely i místní školy a univerzity a omezily pohyb po městě. Do skupiny BRICS spadá Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, letos v lednu se k nim přidal i Írán, Spojené arabské emiráty, Egypt a Etiopie. Obyvatelé členských států představují skoro polovinu světové populace. Jejich společný hrubý domácí produkt je podle britského listu The Guardian větší než států G7 nebo Evropské unie.
Žádost o členství zaslala Kuba, Sýrie, Bělorusko, Malajsie, Thajsko, Srí Lanka a Pákistán.
„Rusko nejenže zdaleka není mezinárodním vyvrhelem, ale je nyní také klíčovým členem dynamické skupiny, která bude utvářet budoucnost mezinárodního řádu. Tohle poselství není pouhou rétorickou pózou ani pouhým svědectvím o obratné diplomacii Kremlu vůči nezápadním zemím či o pragmatickém angažmá těchto zemí ve vlastním zájmu ve vztahu k Rusku,“ myslí si Alexander Gabujev z Carnegieho střediska, který se zabývá euroasijským regionem a Ruskem.
Ohledně Ukrajiny nepanuje mezi členy shoda
Přesto setkání zemí neukazuje na spojence Ruska, kteří by podporovali jím vyprovokovanou válku na Ukrajině. Indický premiér hned při úvodním setkání s Putinem zmínil invazi. „Věříme tomu, že rozepře se dají vyřešit jenom mírovou cestou. Jednoznačně podporujeme snahy o rychlé obnovení míru a stability,“ cituje ho New York Times.
Další přítomné státy jako Brazílie, Egypt, Spojené arabské emiráty nebo Saúdská Arábie hlasovaly v OSN pro okamžité ukončení války na Ukrajině a Čína a Brazílie předložily svoje návrhy na dosažení míru v napadené zemi.
Setkání se účastní i generální tajemník OSN António Guterres, který k ukončení bojů vyzývá dlouhodobě. S Vladimirem Putinem se poprvé od dubna 2022 sejde ve čtvrtek, což vyvolalo kritiku Kyjeva. „Generální tajemník odmítl ukrajinské pozvání na první globální mírový summit ve Švýcarsku. Ale přijal pozvání na summit v Kazani od válečného zločince Putina. Je to nesprávná volba, která věci míru nepomáhá,“ uvedlo podle ČTK ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se ale podle časopisu Newsweek nechal slyšet, že ukončení války nebude na pořadu jednání BRICS. Putin bude podle analytiků pravděpodobně usilovat o vznik nové platformy pro mezinárodní platby, která by měla být alternativou k systému SWIFT. Z něj bylo Rusko po začátku invaze odpojeno.
Ruský trest za neúčast
Existují ale i země, které se navzdory pozvání rozhodly jednání nezúčastnit. Jednou z nich je Argentina, která podala i oficiální žádost o členství ve skupině. Prezident Javier Milei ji ale loni po vyhraných volbách stáhl. „V současné době to není vhodné,“ řekl podle francouzského deníku Le Monde. „Naše geopolitika souzní se Spojenými státy a s Izraelem. Nebudeme spolupracovat s komunisty,“ uváděl už v předvolební kampani.
Podobně reagoval Kazachstán. „V současnosti a s největší pravděpodobností i v dohledné budoucnosti se Kazachstán vyhne posílání přihlášky do BRICS,“ řekl podle Politica mluvčí kazašského prezidenta Berik Uali. Rusko reagovalo dočasným zákazem dovozu rajčat, paprik, melounů, mouky, lněných semínek a čočky do země. Jako oficiální důvod uvedl Kreml selhání kompetentních kazašských úřadů.
Méně rázný postoj zaujalo Srbsko, které jako jedna z mála evropských zemí neuvalilo na Rusko sankce. Prezident Aleksandar Vučić ale poznamenal, že by jeho přítomnost na místě nebyla vhodná. Místo toho se schází s představiteli Řecka, Polska a Evropské unie. „I kdybych neměl tyto návštěvy, bylo by pro mě z různých důvodů složité přijet,“ cituje ho agentura Bloomberg. Důvody prý Vladimir Putin zná. „Byl jsem k prezidentu Putinovi velmi upřímný,“ dodal.
Video: Tajné služby hlásí, že se Severní Korea fakticky zapojila do války, uvedl Zelenskyj (15. 10. 2024)
Zelenskyj: Tajné služby mi hlásí, že se Severní Korea fakticky zapojila do války | Video: Reuters
