
Středozemní moře dosahuje mimořádných teplot. Na většině míst přesáhla voda 25 stupňů Celsia, u Baleár překonává současný stav dlouhodobý průměr o pět až šest stupňů. Přináší to řadu problémů – od častějších bouří a povodní až po poškození mořských ekosystémů.
„Hlavním důvodem vlny veder ve Středozemním moři je tepelná kupole, která se rozprostřela nad jihozápadní Evropou na konci června a na začátku července,“ přiblížil pro Českou televizi geograf a hydrolog Bohumír Jánský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Teploty jsme sledovali s údivem nejen my, ale hlavně domácí. Byly tam překonány všechny rekordy, teplé moře je následkem této vlny,“ dodal.
Ligurské moře má nyní asi 28 stupňů Celsia, Tyrhénské moře devětadvacet, některé zálivy na Baleárách mají dokonce přes třicet stupňů. „Je to něco dosud nepoznaného a určitě to přinese něco špatného. A to nechceme líčit nějaké katastrofické scénáře,“ upozorňuje respektovaný hydrolog, který mimo jiné dokázal jako první určit prameny Amazonky.
Mezi hrozby, které vědec zmiňuje, patří ty, jež mohou zasáhnout i české území. Například loňská tlaková níže Boris, která přinesla do Česka velké přívalové deště a povodně s rekordy srážek, byla způsobena právě stejnými podmínkami ve Středomoří. A také obří povodně, jež loni zasáhly Španělsko, měly stejnou příčinu. Tehdy podle Jánského napadlo za osm hodin stejné množství srážek jako běžně za rok.
„Je to celosvětový jev,“ konstatuje vědec. O šest až sedm stupňů teplejší je podle něj nyní i severní Moře Laptěvů. „A půjde to ještě nahoru. Čelíme stejné situaci jako loni: až skončí léto a voda bude nejteplejší, hrozí, že dojde, stejně jako loni, ke kontaktu studeného vzduchu z Atlantiku s teplým ze Středomoří. Musíme se na to připravit, naštěstí máme tak dobré meteorology a hydrology, že na to připravení jsme,“ říká Jánský.
Zlomový červen
Už v červnu 2025 došlo ve Středozemním moři k bezprecedentním vlnám veder, kdy bylo 62 procent jeho povrchu zasaženo extrémními vedry, což je nejvyšší rozsah, jaký byl kdy v tomto regionu zaznamenán.
Podle společnosti Mercator Ocean International, která provozuje námořní službu EU Copernicus, se průměrná teplota povrchu vody v celém Středozemním moři zvýšila na 23,86 stupně Celsia, čímž překonala předchozí červnový rekord 23,72 stupně z roku 2022.
Tento teplotní skok byl způsoben přetrvávající tepelnou kupolí nad Evropou v kombinaci s jasnou oblohou, bezvětřím a zvýšeným slunečním zářením. Tyto podmínky vytvořily dokonalou bouři pro rekordní oteplení povrchu.
Také severní Atlantik zažil třetí nejteplejší červen v historii s průměrnou teplotou moře 22,84 stupně, zejména podél evropského a severoamerického pobřeží. Celosvětově dosáhla průměrná teplota povrchu oceánu v červnu 20,75 stupňů Celsia. Pozoruhodné je, že pětina povrchu světového oceánu zažila vysoce intenzivní vlny mořských veder.
Tyto extrémní události s sebou nesou závažné ekologické a socioekonomické důsledky. Dlouhodobé mořské horko může narušit mořské ekosystémy a snížit dostupnost potravy pro mořské živočichy, čímž zase může ohrozit rybolov a akvakulturu.
Současně může podpořit škodlivé bujení sinic a naopak zničit louky mořské trávy a vyvolat degradaci korálových útesů i snížit schopnost oceánu zachycovat CO₂.