Události: Socioekonomická studie k dostavbě Dukovan (zdroj: ČT24)
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) a šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) představili výsledky socioekonomické studie, která řeší dopady dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech na Vysočinu.
Podle studie přibyde téměř deset tisíc nových obyvatel, s čímž bude spojen nedostatek lékařů i bytů. Mezi pozitiva mají patřit vyšší příjmy obcí, vyšší zaplněnost dosud málo vytížených školských zařízení a do budoucna lepší prosperita regionu.
Podle Kulhánka je zásadní vidět v socioekonomické studii o dopadech dostavby Dukovan jak benefity – zastavování vylidňování, omlazování populace, dopravu, školství – tak i minusy. „Benefity velmi výrazně převažují a byl bych rád, aby na tuto socioekonomickou studii navázala další část, …, musí vzniknout akční plán či celá strategie rozvoje obou krajů. Analytickou část musí doplnit konkrétní věci,“ podotkl Kulhánek a dodal, že tím budou úkolovány jednotlivé resorty s přidělením konkrétních rolí a úkolů.
„Většina negativních dopadů se v území totiž projeví okamžitě se zahájením stavby. Jejich důsledky proto musíme řešit už teď a maximálně je eliminovat, aby dostavba Dukovan přinesla kýžený prospěch pro region a nebyla zátěží. Všechno pak musí probíhat i ve spolupráci s vysoutěženým dodavatelem, protože to musí krýt i jeho potřeby a představy, se kterými do Dukovan přichází,” uvedl také Kulhánek.
Vlček zmínil, že projekt není jen o nových blocích elektrárny, ale skýtá ohromnou příležitost ve všech dalších aspektech hospodářství jako takového. Přinese podle něj obrovský rozvoj v oblasti bydlení, školství, dopravní infrastruktury a velké hospodářské příležitosti pro několik generací ve všech navazujících oborech. „Otázek, které ale musí být zodpovězeny a řešeny, je mnoho. Je velká výhoda, že víme, co chceme. Projekt je jasně nadefinován. Máme dostatek času na přípravu,“ dodal Vlček s tím, že je potřeba připravit dopravu či infrastrukturu.
Zpracování studie zadalo ministerstvo ve spolupráci s Vysočinou a Jihomoravským krajem, zpracovala ji firma KPMG Česká republika. Zabývala se širším územím od Jihlavy po Brněnsko s výhledem do roku 2040, kdy by se měly stavět oba dukovanské bloky. Zpracovatelé hodnotili například populační vývoj, zdravotnictví, bydlení, školství a zařízení pro volný čas, dopravu, záchranný systém i trh práce. Šetření se týkalo obyvatel včetně starostů, firem i institucí.
V souvislosti s dostavbou bloků je odhadováno, že se v dotčeném území bude na vrcholu výstavby v polovině třicátých let pohybovat až 9700 nových obyvatel (osob podílejících se na výstavbě a jejich rodinných příslušníků). Převážně se bude jednat o české občany. Největší počet těchto osob je odhadován v Třebíči, Moravském Krumlově, Ivančicích, Náměšti nad Oslavou, Hrotovicích a v Jaroměřicích nad Rokytnou. Dostavba bloků povede v území ke zmírnění vylidňování a stárnutí populace v tomto území.
Brífink ke představení sociekonomické studie k dostavbě jaderných bloků v Dukovanech (zdroj: ČT24)
Nejprve negativa, poté klady
Dostavba povede podle studie ke zvýšení individuální automobilové dopravy. Pro omezení jejího nárůstu se doporučuje rozvoj sítě hromadné dopravy, především té autobusové. Zejména se doporučuje upravit časové polohy spojů z Moravského Krumlova, Náměšti nad Oslavou, Hrotovic a Moravských Budějovic tak, aby odpovídaly začátku a konci směn.
Příležitostí je také realizace infrastruktury pro cyklisty nebo širší využití železniční sítě včetně vlečky do elektrárny pro návozy surovin a materiálu z území Jihomoravského kraje, aby nedošlo k zatěžování silniční infrastruktury těžkou nákladní dopravou v obcích na návozových trasách v okolí elektrárny. Nutné bude vybrat lokalitu pro překladiště a nastavit organizaci celé přepravy.
Dostavba Dukovan podle studie přinese regionu postiženému vylidňováním a stárnutím populace řadu příležitostí, ale bude mít i negativní dopady. Radek Chaloupka za zpracovatele upozornil na to, že negativa nastanou dřív a klady se mohou projevit až později.
„Některé etapy přinášejí zajímavé výzvy pro území z hlediska dopravních potřeb, protože bude potřeba navážet materiál v jednom čase, kdy práce budou intenzivní, bude tam větší množství pracovníků. Na to všechno studie pamatuje a řeší dopady nejen jako celek, ale z pohledu jednotlivých let,“ podotkl také Chaloupka.
Do místní ekonomiky by za patnáct let do dostavby obou bloků mohlo podle studie plynout až 250 miliard korun, vzniknout by mohlo i tisíc nových ekonomických subjektů. Získat by mohli podnikatelé třeba v dopravě, stavebnictví, obchodu a službách. „Hodně záleží, jakým způsobem se k tomu postaví místní firmy, jak přizpůsobí podnikání,“ řekl Chaloupka. V regionu se ale zřejmě prohloubí nedostatek pracovníků s technickým vzděláním a ve správních činnostech.
Hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla (ANO) vnímá výstavbu nového jaderného zdroje jako příležitost k vyvážení negativních trendů, které se již nyní na území objevují a mohly by mít v dlouhodobém horizontu vážné ekonomické a sociální důsledky pro tuto oblast. „Jmenovat lze například stárnutí a úbytek obyvatelstva nebo dostupnost některých služeb. Příliv mladých, kvalifikovaných lidí, kteří zde budou zakládat rodiny a usídlí se v regionu s vazbou na silného zaměstnavatele, bude bezesporu výhodou,“ dodal Kukla.
V centru dění bude především město Třebíč a Třebíčsko. „Pevně věřím, že tuto příležitost v otázce největší investice v historii České republiky v našem regionu využijeme, my jako město jsme na to maximálně připraveni. (…) Připravujeme se na to systematicky již od roku 2014,“ uvedl také starosta Třebíče Pavel Pacal (STAN).
