Nová americká cla vůči dovozu z Kanady a Mexika budou mít spíše přechodný charakter, zatímco vůči Evropě mohou mít trvalejší platnost, odhadl investiční bankéř Ondřej Jonáš v pořadu Otázky Václava Moravce. Bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer s tímto závěrem ohledně sousedů Spojených států souhlasil, naopak Evropa má podle něj trumfy pro jednání s administrativou Donalda Trumpa o výši cel.
Americký prezident Donald Trump nedávno oznámil, že v dubnu začne platit 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut. Již dříve přitom uvalil stejně vysoká cla na dovoz oceli a hliníku. Další cla plánuje oznámit 2. dubna. Celní hru s různými zvraty a změnami tak již naplno rozehrál jak vůči Evropě, tak například rovněž vůči sousedům – Kanadě a Mexiku.
Hra o osobní automobily
Právě 2. duben vidí Jonáš jako důležité datum. Upozornil, že celkové zatížení americko-evropského obchodu není vysoké, „zhruba třemi procenty oběma směry“. Jsou však individuální položky, které hodně vyčnívají, zejména osobní automobily, kde jsou evropská cla vyšší než americká (naopak na dovoz nákladních aut uplatňují USA vyšší cla než Evropa). Jonáš dodal, že v Evropě se amerických aut prodává asi dvacetkrát méně, než jich míří opačným směrem.
Přidal však pohled Trumpova týmu, který zde upozorňuje nejen na čtyřikrát vyšší rozdíl ve clech, ale také na to, že „Evropa si ještě drze účtuje daň z přidané hodnoty (DPH)“. Podle Trumpova týmu to dál zvyšuje cenu pro konečného spotřebitele o dvacet procent a stát z toho získá třetinu, řekl investiční bankéř. Doplnil, že v USA se DPH neúčtuje, je tam „daň z prodeje, spotřební daň, která je v patnácti amerických státech nula, v ostatních státech tři až sedm procent“.
Singer k tomu uvedl, že mnozí republikáni nechápou, jak v Evropě funguje DPH, což považuje za „varující signál“. Stejně jako Jonáš odhaduje, že Trumpova celní hra vůči Kanadě a Mexiku může být napjatá, ale relativně kratší.
Zatímco Jonáš však odhaduje americká cla vůči Evropě za trvalejšího rázu, Singer upozornil, že starý kontinent má prostor pro vyjednávání. „USA mají velký přebytek z obchodu se službami.“ Evropa tak může například uvalit cla na digitální služby, ale to je pro bývalého guvernéra ČNB zrádné. „Záleží na tom, zda chceme, aby nám svět v digitálu definitivně ujel.“ Je tedy podle něj na zvážení, aby si Evropa nezpůsobila zbytečné trauma. „A to tím, že si v Evropě budeme digitální svět dál ničit s odůvodněním, že je americký.“ To je podle něj cesta do pekel, když současně víme, že v této oblasti zaostáváme.
Ani jeden z diskutujících si nemyslí, že by současná politika Trumpovy vlády mohla vést k výrazným dopadům na výši inflace v USA. Jonáš také připomněl, že americký prezident se snaží udělat ze spotřební ekonomiky více ekonomiku výrobní. To hodnotí kladně například u produkce farmaceutik a čipů, kde dává smysl mít jejich výrobu na svém území.
Reakce Evropské unie
Evropská unie podle mluvčího Evropské komise (EK) Olofa Gilla připravuje reakci na oznámená cla na dovoz automobilů do Spojených států.
Další cla plánuje Trump oznámit 2. dubna. „Jak jsme pochopili, příští týden vstoupí v platnost nová sada opatření ze strany USA, která nazývají recipročními cly. Všech těchto kroků litujeme, ale na všechny se připravujeme,“ řekl mluvčí unijní exekutivy.
Ve Spojených státech začalo už 12. března platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. EU v reakci na to oznámila protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Protiopatření měla částečně začít platit od 1. dubna, částečně od 13. dubna. Nakonec evropská exekutiva rozhodla, že všechna celní opatření by měla vstoupit v platnost v jediný den, a sice 13. dubna.
Český Svaz průmyslu a dopravy pak vyzval své členy, aby mu poskytli předběžné hodnocení potenciálního dopadu jak na vývozy automobilů a automobilových součástí z EU, tak na současné investice v USA a v Mexiku.