Během nadcházejícího spojeneckého summitu v Haagu členské země NATO ohlásí, že jejich obranné výdaje stoupnou na pět procent hrubého domácího produktu. Snad kromě Španělska, které má s takovým růstem problém. Pro Českou republiku to znamená, že ze současných 177 miliard bude muset do obrany jít 400 miliard korun ročně. Právě nyní úředníci počítají, jak astronomické částky docílit.
„Chceme, aby v Haagu všichni spojenci – a především Spojené státy – potvrdili článek pět (Severoatlantické smlouvy) a my jim za to dáme pět procent na obranu,“ popisuje pod podmínkou anonymity jednoduchou logiku jeden z vysoce postavených úředníků ministerstva obrany, který se 24. a 25. června účastní summitu NATO v Haagu.
Jinými slovy, bude to takové něco za něco. Pokud hlavní země aliance potvrdí svou odhodlanost bránit silou každého z 32 členů NATO, kdyby čelil nepřátelskému ozbrojenému útoku, reakcí bude slib všech na další masivní zbrojení. Mezi řádky lze číst především obavy evropských zemí z ruského útoku a otazníky nad tím, jestli by v takovém případě Spojené státy vedené Donaldem Trumpem skutečně šly do jejich obrany.
„Je třeba dokázat, že to s obrannou emancipací Evropy myslíme vážně,“ vysvětluje další důležitý člen české delegace, který si nepřál být jmenován. Tím hlavním důkazem by mělo být schválení a potvrzení časového rozvrhu, podle nějž měly růst obranné rozpočty jednotlivých zemí.
Plán počítá s každoročním nárůstem o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) až na úroveň 3,5 procenta v roce 2032. To je mimochodem v souladu s tím, co už na začátku letošního března schválil český kabinet po dohodě s opozičními Piráty. A podle propočtů samotných ozbrojených sil je prý přesně takový balík peněz nutný k financování všech potřebných obranných schopností.
„Padaly kreativní nápady“
Celkově by ale měla každá země vykazovat pětiprocentní obranné výdaje, což v případě České republiky dle současného stavu HDP znamená úctyhodných 400 miliard korun. Ke 3,5 procenta přímých nákladů se totiž bude započítávat i 1,5 procenta „dalších investic souvisejících s obranou“.
Podle informací deníku Aktuálně.cz ještě minulý týden, tedy jen pár dnů před zahájením haagského summitu, probíhala alianční diskuse, jak tyto vedlejší výdaje vlastně charakterizovat. „Padaly kreativní nápady, definice bude velmi volná,“ upřesňuje jeden z úředníků českého ministerstva obrany. Nově by se tak do kompletního balíku nemusely započítávat jen výdaje vlády, ale i položky z rozpočtů krajů.
A resortní úředník jedním dechem dodává: „Na ministerstvu jsme si dělali kalkulace: drtivou většinu z objemu, který by se mohl do toho 1,5 procenta započítávat, už dnes dáváme.“ Pro připomenutí – do českých obranných výdajů se nově započítávají i miliardy z účtů jiných úřadů. Vloni činily celkově 177 miliard a v čísle byly například zahrnuty rozpočty Státní správy hmotných rezerv (4,1 miliardy korun), Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (679 milionů) či Nejvyššího bezpečnostního úřadu (422 milionů).
„Donald si do Haagu jede pro pět procent a musí je dostat,“ shrnul s mírným úsměvem hlavní smysl nadcházejícího aliančního summitu další výrazný člen české delegace.
Babiš: „Pět procent? Nesmysl!“
Jenže i když je Praha tohle přání připravena splnit, zevnitř NATO čím dál tím jasněji prosakují informace, že aliance nebude zcela jednotná a vyrovnaná.
Problém má třeba Španělsko. To se sice v neděli 22. června společně s ostatními členy NATO dohodlo na podobě závěrečné deklarace summitu, nicméně s tím, že na Madrid se pětiprocentní závazek nebude úplně vztahovat.
Mezi španělskou vládou a vedením aliance to už přitom kvůli výdajům skřípe delší dobu. Podle několika diplomatických zdrojů vedení NATO upozornilo Madrid, že se současným přístupem k obrannému rozpočtu nedokáže ufinancovat všechny nově požadované obranné schopnosti.
A s ročním růstem o 0,2 procenta HDP má podle dřívějších zpráv potíže i Londýn.
Nicméně zádrhel může nastat i v Česku. Byť současná vláda Petra Fialy (ODS) bere zvyšování obranných výdajů jako svou prioritu, možný vítěz podzimních sněmovních voleb Andrej Babiš (ANO) to vnímá úplně jinak. „Jsme přece obranná aliance, potřebujeme patrioty. Takže žádných pět procent na obranu, je to nesmysl. To by vše totálně zničilo,“ prohlásil Babiš naposledy v neděli ve vysílání CNN Prima News.
S financováním zbrojních nákupů by mohla výrazně pomoci Evropská unie. Ta nyní dokončila svůj program ReArm Europe. Komise v něm vyhověla požadavkům členských zemí, které tak budou moct peníze z balíku 150 miliard eur využít i na platby za již uzavřené nákupy. Sama Praha zatím neupřesnila, na co a jestli vůbec evropské finance použije.
„Rusko by mohlo být připraveno použít vojenskou sílu proti NATO do pěti let,“ varuje Mark Rutte (11. 6. 2025)
„Rusko by mohlo připraveno použít vojenskou sílu proti NATO do pěti let,“ varuje Mark Rutte | Video: Associated Press
