Jde o čtvrté skupenství vody, tvrdí prodejci zařízení, které má běžnou kohoutkovou vodu měnit na „živou“. Podle zjištění Aktuálně.cz koupil zařízení za 230 tisíc korun z veřejných peněz i domov důchodců v jižních Čechách. Odborníci upozorňují, že koncept takzvané strukturované vody je nesmysl. Prodejci se hájí údajnými výzkumy, které jsou ale podle nich tajné.
Zařízení na „proměnu“ vody si podle zjištění Aktuálně.cz loni v únoru pořídil Domov seniorů Mistra Křišťana v Prachaticích. Přístroj a jeho instalace vyšly na více než 230 tisíc korun. Za servis pak mají každý rok dávat zhruba 43 tisíc. Provoz domova platí z veřejných peněz Jihočeský kraj.
„Klasická voda z kohoutku už není, co bývala, a její schéma se mění strašně rychle, takže je vždycky lepší využívat zdravější řešení,“ řekla reportérům Aktuálně.cz ředitelka domova seniorů Hana Vojtová. Zařízení Stabfor se rozhodla pořídit poté, co si o něm přečetla údajně odborný článek.
Firma New Human Solution, která zařízení dodala, ho nabízí v několika velikostech. Nejmenší typ Stabfor S vyjde na téměř 79 tisíc, největší pak na 289 tisíc korun. „Nevím o tom, že by nějaký vědec funkčnost tohoto zařízení zpochybnil. Je doložena certifikáty, které mám k dispozici. Není to zajíc v pytli,“ věří ředitelka Vojtová. Rozdíl v chuti vody je podle ní výrazný.
Firmu řídí manželé Čermákovi, kteří se zaměřují na „uzdravování vody a půdy“. Pod hlavičkou ústavu New Human Academy, který sídlí na stejné adrese jako firma, pak publikují materiály o vodě či pořádají přednášky.
„Stručně řečeno, čtvrté skupenství je živá voda,“ píšou na svém webu. „Běžná voda z vodovodního kohoutku je H2O, ale tato čtvrtá fáze je H3O2. Je mnohem viskóznější, mnohem uspořádanější a zásaditější než běžná voda,“ tvrdí. Součástí technologie je UV lampa a keramické vložky, které jsou umístěné v trubce, kterou voda protéká.
Sídlo firmy v přízemí zámečku Poříčí v Boršově nad Vltavou | Foto: Michaela Prešinská
Zařízení má podle prodejců vyrábět takzvanou strukturovanou vodu. „Má jinak poskládané vazby vodíku a kyslíku, takže potom tvoří hexagonální tvar. Jednotka ji vyrábí v nějakém poměru, není to samozřejmě sto procent,“ říká jednatelka společnosti Alena Čermáková reportérům Aktuálně.cz v sídle firmy, na zámku Poříčí v Boršově nad Vltavou poblíž Českých Budějovic.
„Umělecké představení, ale ne věda“
Voda, kterou zařízení údajně vyrábí, se podle ní přirozeně vyskytuje například v ledovcích či přírodě, kde jí strukturu údajně dává sluneční svit a písek či kameny, po kterých teče. UV lampa má vodu nejen čistit, což je známý postup, ale také „strukturalizovat“.
Prodejci odkazují na údajné výzkumy Geralda Pollacka či Masarua Emota. Ty však vědecká komunita odmítá a někteří je přímo označují za pseudovědu. Zmiňovaný Emoto původně získal titul z mezinárodních vztahů. Následně v 90. letech vystudoval alternativní medicínu v Indii. Úřady ale univerzitu pět let po Emotově smrti zavřely kvůli prodeji falešných titulů.
Vědec František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu před lety zpochybnil koncept strukturované vody v eseji „O čem (ne)vypovídají vodní krystaly Masarua Emota,“ kterou redakci poskytla Akademie věd.
„Co si má s Emotovým dílem počít soudně uvažující člověk, pokud ho nechce zcela ignorovat nebo hned odsuzovat?“ ptá se vědec. „Snad jedině považovat autora za umělce, který píše knihy a pořádá představení, kde za pomoci fotografií zmrzlé vody vybízí k porozumění a míru mezi lidmi a mezi lidmi a přírodou. Mějme však na paměti, že to je snad umělecké představení, ale ne věda, a proto jeho autor nemůže skrze něj předkládat žádné důkazy v oblasti přírodních věd,“ uvádí.
„V kostce ano, je to hloupost,“ říká o „strukturované vodě“ přední český fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Redakci zaslal materiály, které koncept vyvrací a označují jej za pseudovědu. „Faktem je, že žádný z těchto názorů nemá žádnou významnou podporu ve vědecké komunitě chemiků, biochemiků nebo fyziologů, ani nejsou považovány za hodné diskuse,“ píše v nich chemik Stephen Lower z Univerzity Simona Frasera v Kanadě.
„Má jinak poskládané vazby vodíku a kyslíku, takže potom tvoří hexagonální tvar,“ tvrdí jednatelka firmy o vodě, kterou jejich vynález prý vyrábí. | Foto: Michaela Prešinská
„Objektivní důkazy jsou, podívejte se do přírody, tam strukturovanou vodu máte, to je definitivně vyzkoumáno,“ brání se Čermáková. „Zdeněk (jednatel firmy a autor údajného vynálezu, pozn. red.) dal kilometry procesů do této trubky a má za tím 46 let výzkumů, to je fakt. Stojíme si za svým, máme na to své důkazy, ale zveřejňovat naše know-how nemůžeme, nejsme blázni,“ dodává.
Základním předpokladem strukturované vody je, že se voda sdružuje do shluků, které mají šestiúhelníkový tvar. To sice skutečně dělá, ale tyto shluky vydrží velmi krátkou dobu – větší struktury, které by měly šestiúhelníkový tvar, vydrží zhruba kvadriliontinu sekundy. Jak vysvětluje na svém youtubovém kanálu americký chemik David James Farina, pokud by shluky vody držely šestiúhelníkový tvar po delší dobu, šlo by ve skutečnosti o led.
Podle Lowera vše patří spíše do kategorie mystiky než vědy. Účinky na zlepšení zdraví podle něj voda mít může. Ale jiné, než tvrdí zastánci teorie strukturované vody. „Studie ukázaly, že placebo může zmírnit příznaky u asi 40 procent těch, kteří trpí chronickými onemocněními,“ píše chemik.
„Problém je, že clustery (shluky) jsou mimořádně nestabilní, ve zlomcích sekundy vznikají a zanikají. Tím sice ovlivňují fyzikální vlastnosti vody, ale děje se tak ‚v průměru‘, nemohou se ‚nabíjet‘ ani si nic ‚pamatovat‘,“ říká pro Aktuálně.cz Jaromír Šrámek z Českého klubu skeptiků Sisyfos.
„Berte to prosím jen jako předběžné ujištění, že jste určitě nenarazili na seriózní technologii,“ říká. Jak dodává, efekt na dezinfekci vody ale zařízení nejspíše má. „Zařízení je možné popsat jako ‚čistič‘, takhle totiž fungují přenosné UV dezinfektory pro úpravu pitné vody,“ dodává.
Nezhoršuje kvalitu vody
Společnost k zařízení obdržela několik certifikátů. Podobně jako například některé vodní filtry dokáže Stabfor podle testů laboratoře Povodí Labe a Povodí Vltavy účinně odstraňovat chemické látky ve vodě, včetně chloru. Státní zdravotní ústav dále potvrdil jeho schopnost odstraňovat bakterii Legionella pneumophila, která může vést k rozvoji plicní infekce nebo legionelózy, zvané legionářská nemoc.
Oficiální potvrzení, že by Stabfor dokázal proměnit vodu ve strukturovanou, však na webových stránkách firmy chybí. Zájemce se musí spokojit jen s nepodloženými tvrzeními. Podle Čermákové je tomu tak proto, že metody testování v Česku dosud chybí. „Ale spolupracujeme na výzkumech s univerzitami v zahraničí a těšíme se, až budeme moci zveřejnit výsledky, které jsou velmi zajímavé,“ tvrdí. Kdy výsledky zveřejní, neuvedla. A odmítá i jmenovat vysoké školy, se kterými podle svého tvrzení spolupracují. Důvodem je prý ochrana know-how.
Společnost dokonce tvrdí, že klienti hlásí pozitivní vliv upravené vody na růst plodin. Úroda zalévaná touto vodou je prý několikanásobně vyšší, rostliny rostou rychleji a mají výrazně lepší chuť. Ani toto tvrzení není nijak doložené.
„Výrobce zařízení deklaruje některé podivuhodné vlastnosti, ale analýzu těch tvrzení jsme nikdy neprováděli,“ vysvětlil vědec Kožíšek. Jiným funkcím zařízení se však Státní zdravotní ústav věnoval. Z výsledků šetření vyplynulo, že výrobek nezhoršoval kvalitu vstupní vody a svou stabilizační funkci potvrdil jen v některých případech. „Další deklarované vlastnosti, jako je stabilizace energií nebo výroba takzvané ‚živé‘ vody, nebyly testovány, protože jde o pouhé hypotézy výrobce, které nelze objektivně potvrdit ani vyvrátit,“ napsal Kožíšek.
Podle mluvčí Akademie věd Markéty Růžičkové vidí experti v zařízení na první pohled nesmysl a šarlatánství. Čermáková si ale stojí za svým. „Každý má svůj názor. My mluvíme o svých vlastních zkušenostech a jsme připraveni, že s touto revoluční technologií budeme čelit různým názorům. Každý má svou zkušenost a jsou věci, které se nedají dokázat, tak někdo řekne, že je to nesmysl,“ brání se.
