Z pedstartovn ppravy posledn Delty IV Heavy
Ve tvrtek 28. 3. 2024 se startem D389 (tedy 389. kosmickm startem rakety rodiny Delta) uzave mimodn dlouh, spn a zajmav karira nosie, kter je soust ady s pvodem v 50. letech minulho stolet. Nynj potomek m na obnou drhu vynst v rmci mise NROL-70 nklad pro Nrodn ad vojenskho kosmickho zpravodajstv (NRO, National Reconnaissance Office), kter se mimo jin star o provoz a vypoutn pionnch druic.
Kus informace nasvduj tomu, e vynena je druice pro sbr informac z elektronickch zdroj (zjednoduen bychom mohli ct, e pro elektronick odposlech, ale to nen pln pesn). tvrten start me zhatit poas, dal pokus by piel v ptek.
Prvn z rodiny
Raketa Thor spatila svtlo svta tempem vpravd raketovm. Americk letectvo oslovilo 30. listopadu 1955 firmy Douglas, Lockheed a North American Aviation a dalo jim jeden tden na to, aby pedloily nabdku. Ano, tete dobe: jeden tden.
Dluno podotknout, e o podobn zbrani USAF hovoilo u od roku 1954. V poadavcch bylo mj. vyvinout raketu s doletem 1 850 a 3 700 km a vysokou maximln 20 m, aby se vela do transportnch letoun Douglas C-124 Globemaster. Jet v prosinci 1955 letectvo podan nabdky vyhodnotilo a 27. oznmilo, e nejlep een nabdl Douglas. T den byl podepsn kontrakt.
Raketa Thor pitom pedstavovala z nouze ctnost, protoe byla z kategorie stednho doletu (IRBM, Intermediate Range Ballistic Missile). Vvoj americkch mezikontinentlnch nosi (ICBM, Intercontinental Ballistic Missile) jadernch zbran vzl a byla obava, e jimi u zanedlouho bude disponovat Sovtsk svaz. Ruika rovnovhy mezi supervelmocemi by se tak vrazn vychlila.
Z Britnie do Moskvy
Thor (plnm jmnem PGM-17A Thor, pvodn SM-75) pojmenovan po norskm bohu bou byla prvn operan balistickou raketou u americkho letectva a prvn v kategorii IRBM na svt. Jak vidno z ve uvedenho doletu (nakonec byl 2 800 km), nemohla v dnm ppad pekonat ocen a zashnout dleit centra Sovtskho svazu. To vak nebylo poteba, protoe nasazena byla u tradinho spojence Spojench stt, ve Velk Britnii, v rmci projektu s kdovm oznaenm Project Emily.
Dohodu o jeho realizaci podepsali v kvtnu 1957 americk prezident Dwight D. Eisenhower a britsk premir Harold Macmillan. Celkem bylo Thorem vyzbrojeno dvacet perut, kad se temi palebnmi stanoviti. Suma sumrum, zashnout dleit msta bylo pipraveno edest raket. Formln byly provozovan britskm letectvem, ale povolen k ppadnmu startu museli autorizovat ptomn amerit dstojnci.
Vykldka rakety Thor z letounu Douglas C-124 Globemaster ve Velk Britnii
Thory byly skladovny v horizontln poloze pod krytem. Kdy piel rozkaz ke startu, byl kryt odsunut po kolejnicch, nsledn dolo ke vztyen rakety a jejmu natankovn. Od vydn rozkazu do odpalu uplynulo 15 minut. Nevhodou Thoru byla snadn zranitelnost (lehk kryt chrnil ped rozmary poas, ale nikoliv ped neptelskou innost), problematick paliva (kerosin byl snadno skladovateln, ale kapaln kyslk se neustle odpaoval a bylo ho teba asto doplovat) a nzk spolehlivost. Technickou slabinou bylo toti pnn mazacho oleje turboerpadla motoru pi prci ve vtch vkch (tedy v tlaku blzkm vakuu). Mnoho raket bylo za letu znieno vinou zaden loisek turboerpadla, ne se problm podailo identifikovat a vyeit.
Raketa Thor putuje po Harrington Road ve mst Rothwell (North Northamptonshire)
