
Komerční prezentace Aktual.: 31.08.2025 09:14
Praha – Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne. Vyplývá to z nové důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a výpočtu ČTK. Podle údajů se za posledního půl století čas v důchodu víc než zdvojnásobil. Od začátku tisíciletí je delší o pět let. ČSSZ vznikla před 35 lety 1. září sloučením tří někdejších zabezpečovacích úřadů. Podle svého webu je největší finančně-správní institucí v ČR.
Podle ročenky trval loni důchod mužů v průměru 19,54 roku a žen 28,72 roku. Celkově v Česku doba na odpočinku zabrala průměrně 24,74 roku. Meziročně se důchod prodloužil 0,12 roku, tedy bezmála o 44 dnů. Ženám se ve srovnání s rokem 2023 v průměru protáhl o 0,15 roku, což je v přepočtu téměř 55 dnů. Muži strávili v penzi meziročně o 0,07 roku víc, tedy asi o 25,5 dne.
Doba v penzi je o něco delší každý rok. Meziročně se zkrátila jen jednou, a to za covidové epidemie s vysokým počtem zemřelých. Mezi rokem 2020 a 2021 tak z penze ubylo průměrně sedm měsíců. Hned následující rok se ale situace vrátila k původnímu trendu.
V roce 1970 trávili lidé v důchodu v průměru 11 let, o deset let později 13 let a v roce 1990 pak 16 let. Na přelomu tisíciletí to bylo bezmála 20 let. V roce 2010 sociální správa vyplácela penzi v průměru 22,8 roku a v roce 2020 celkem 24,5 roku.
K udržitelnosti systému penzí přispívá už léta odsouvání důchodového věku každý rok u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce, a to do 65 let. Této hranice dosáhne v příštím desetiletí. Poté se má podle vládní reformy dál zvedat, ale už pomalejším tempem o jeden měsíc. Opoziční hnutí ANO a SPD už ohlásila, že po případném nástupu do vlády po volbách navyšování zruší a věk zmrazí na 65 letech. Podle odborů a některých opozičních či mimoparlamentních politiků lidé déle pracovat nevydrží. Někteří argumentují také tím, že se neprodlužuje doba ve zdraví. Ta ale podle expertů nevychází z přesných kritérií a demografických ukazatelů, ale z výpovědí a pocitů lidí. Podle výsledků dřívější studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli důchodového věku, podíl mužů a žen s chronickými onemocněními a dalšími omezeními je v Česku a na západě srovnatelný.
ČSSZ funguje od 1. září 1990. Vznikla sloučením úřadu důchodového zabezpečení v Praze, správy nemocenského pojištění a nemocenské správy svazu výrobních družstev. Spadá pod ministerstvo práce. Podle svého webu spravuje záležitosti více než 8,9 milionu klientů, z nich asi 2,9 milionu důchodců. Měsíčně vyplácí přes 3,5 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí a přes 300.000 nemocenských, mateřských, otcovských či ošetřovných. Úřad vybírá zhruba třetinu příjmů státního rozpočtu na sociálních odvodech. Zajišťuje také lékařskou posudkovou službu.
Průměrný plat v ČSSZ dosahoval loni 39.023 korun. Polovina zaměstnanců vydělávala ale méně než 34.975 korun hrubého. V minulém roce v úřadu pracovalo 788 mužů a 7261 žen. Téměř 47 procentům pracovníků bylo přes 51 let. Třetina personálu měla vysokoškolské vzdělání.
Průměrná doba pobírání starobního důchodu ve vybraných letech
Rok | Počet let |
1970 | 11 |
1980 | 13 |
1990 | 16 |
2000 | 19,96 |
2005 | 21,67 |
2010 | 22,79 |
2015 | 23,97 |
2020 | 24,51 |
2021 | 23,97 |
2022 | 24,55 |
2023 | 24,62 |
2024 | 24,74 |
Zdroj: statistická ročenka důchodového pojištění za rok 2024