Do největšího počtu jazyků byl z českých spisovatelů přeložený Karel Čapek

Komerční prezentace Aktual.: 24.08.2025 10:10

Praha – Do největšího počtu jazyků byl z českých spisovatelů přeložený Karel Čapek, jehož knihy do roku 2019 vyšly v 58 jazycích. Na druhém místě je Julius Fučík, který byl díky Reportáži psané na oprátce v 50. letech nejvíce překládaným českým autorem vůbec. Nejvíce překládanou českou autorkou je pak Božena Němcová. Vyplývá to z publikace Ondřeje Vimra Atlas české světové literatury (1817–2019), kterou nedávno vydalo nakladatelství Academia.

Jak se překlady českých knih šíří po světě sleduje metoda, kterou vyvinul Vimrův tým z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. Je založená na sběru velkých dat.

„Příprava dat zabrala skoro tři roky. Ta dále zpracováváme a obohacujeme o další data, abychom získali co nejvěrnější obraz toho, co vlastně z české literatury nebo z jakékoliv jiné literatury ve světě vycházelo,“ uvedl před časem v rozhovoru pro Český rozhlas Vimr.

Mezi globální autory podle něj v současné době patří například Milan Kundera, Jaroslav Hašek, Karel Čapek či Bohumil Hrabal. „To jsou ti globální, kteří jsou známí i v Japonsku, v Americe. Ale pak je tady celá řada autorů, kteří jsou známi spíše ve střední Evropě. To bude Pavel Kohout nebo Michal Viewegh,“ podotkl autor publikace.

Spisovatelky se s výjimkou Němcové objevují až ve druhé desítce tabulky. Druhou nejčastěji překládanou českou autorkou do cizích jazyků byla do roku 2019 Marie Majerová, z dosud žijících pak autorka knih pro děti Iva Procházková. K dalším spisovatelkám úspěšným nyní v zahraničí patří například Petra Hůlová, Ivona Březinová, Kateřina Tučková nebo Radka Denemarková.

„Zatímco v dřívějším období bývaly výrazně překládané autorky výjimkou, která potvrzovala pravidlo, napříště byla překladově zastoupena díla žen stále výrazněji a v posledních třech dekádách – přibližně od roku 1995 – pravidelně počtem převyšují překlady děl mužů,“ konstatoval ve své publikaci Vimr.

Překlady české literatury z 19. století jsou podle Vimra spíše uzavřenou kapitolou, i když se objevují nové překlady Babičky Boženy Němcové nebo Malostranských povídek Jana Nerudy. „Do překladů zasahuje i politika. Zatímco například Václav Havel je populární na Tchaj-wanu, tak je prakticky neznámý nebo vůbec nepřekládaný na pevninské Číně,“ dodal Vimr.

Ondřej Vimr absolvoval nordistiku a překladatelství na Filozofické fakultě UK. Překládá z norštiny a angličtiny a působí jako externí vyučující v Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Dlouhodobě se zabývá historií překladů skandinávské literatury do češtiny.

Pořadí autorů podle počtu jazyků, do nichž bylo jejich dílo přeloženo:

Zdroj: Atlas české světové literatury (1817–2019)