Pokud Rusko bude i nadále odmítat příměří, zvýší na něj Evropa ve spolupráci s USA tlak, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron na svých sociálních sítích. V sobotu, společně s šéfem britské vlády Keirem Starmerem, německým kancléřem Friedriechem Merzem a polským premiérem Donaldem Tuskem, se v Kyjevě účastní setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Česko přes videohovor zastoupí premiér Petr Fiala.
Macron na síti X připomněl, že Ukrajina už souhlasila s návrhem na třicet dní příměří, který připravily Spojené státy. „Rusko však mlží, klade si podmínky, marní čas a pokračuje ve své útočné válce,“ uvedl. „Pokud Moskva bude dále blokovat (příměří), tak my Evropané v těsné koordinaci se Spojenými státy zvýšíme tlak,“ podotkl také. Podle Macrona se bude v Kyjevě také jednat o tom, jak Ukrajině zaručit v budoucnosti bezpečnost.
V rozhovoru, který poskytl stanici TF1, řekl, že je přesvědčený, že se uskuteční jednání o zastavení bojů. Není si ale jistý, že bude jasně vyhlášeno příměří. „Obávám se, že to nikdy není zcela průhledné,“ poznamenal. Nevyloučil v době příměří přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. „Jsme připraveni tomu napomoci,“ dodal.
Důležitý den, říkají Macron i Tusk
Francouzský prezident přicestoval v sobotu ráno do hlavního ukrajinského města spolu s britským premiérem Starmerem a německým kancléřem Merzem. „Je to historický den,“ řekl Macron novinářům v Kyjevě. „Ukazuje se Evropa, která se vnímá jako mocnost,“ dodal. Do ukrajinské metropole přijel také polský premiér Donald Tusk. „Kyjev. Před námi důležitý den,“ napsal i on na síti X. Další činitelé včetně třeba českého premiéra Petra Fialy (ODS) se připojí na dálku.
Ukrajinská agentura Unian na svém webu připomněla, že vrcholní představitelé Francie, Británie, Německa a Polska jsou v Kyjevě společně poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro Merze, který byl zvolen parlamentem do čela vlády tento týden, je to první cesta na Ukrajinu ve funkci německého kancléře.
Ve Kyjevě platí zvýšená bezpečnostní opatření a omezena byla doprava na některých klíčových ulicích. Americké velvyslanectví v Kyjevě v uplynulých hodinách varovalo před možným ruským vzdušným útokem.
Možnosti příměří
Takzvaná koalice ochotných je skupina států, které pod vedením zejména Británie a Francie jednají o další podpoře Ukrajiny, součástí diskusí jsou i úvahy o bezpečnostních zárukách a případných mírových silách na Ukrajině. Podle agentur by setkání mohlo přinést plán dlouhodobějšího příměří společně s možností nových sankcí vůči Rusku, pokud by na klid zbraní nepřistoupilo, což nyní naznačil i francouzský prezident.
Stanice ABC News v sobotu zveřejnila úryvek z rozhovoru s mluvčím Kremlu Dmitrim Peskovem, ve kterém mluvčí naznačuje, že Rusko očekává zastavení dodávek zbraní, které „Ukrajina každodenně dostává z Evropy a Spojených států“. Podle Peskova by příměří bylo nyní vojensky výhodné pro Ukrajinu, protože Rusko podle něj na bojišti postupuje. „Ukrajina by tuto dobu využila k výcviku nového vojenského personálu,“ uvedl Peskov.
Skupina, kterou tvoří zástupci tří desítek států nejen z Evropy a v níž je i Česko, vznikla v reakci na změnu postoje Spojených států k ruské agresi vůči Ukrajině po nástupu prezidenta Donalda Trumpa. Ten sliboval rychlé vyjednání míru a jeho administrativa v tomto ohledu původně tlačila zejména na Ukrajinu. Kyjev na americký návrh třicetidenního klidu zbraní kývl, Rusko ale jednoznačnou odpověď nedalo. Trumpova administrativa nyní několikrát dala najevo, že její pohled na postoj Moskvy se mění.
